Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 101/2026-39
Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Vráblikovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
takto:
I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemku parc. č. Anonymizováno, v katastrálním území adresa, obec adresa.
II. Pozemek parc. č. Anonymizováno, specifikovaný ve výroku I, se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na vypořádání podílu částku 3 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, .II. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, , specifikovaný ve výroku I, se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně.III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na vypořádání podílu částku 3 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemku parc. č. Anonymizováno o evidované výměře Anonymizováno m2, zapsaného na LV č Anonymizováno pro katastrální území adresa, obec adresa (dále jen „předmětný pozemek“). V návrhu uvedla, že je většinovou spoluvlastnictví, velikost podílu žalované na předmětném pozemku činí 1/104, zbývající podíl je ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaná je zcela nekontaktní a její majetková situace de facto vylučuje možnost mimosoudního vypořádání, a to s ohledem na řadu exekučních řízení vedených na její majetek. Při jednání konaném dne datum pak doplnila, že pozemek není možné rozdělit, má velmi malou výměru a omezené využití, reálně tvoří část její zahrady v zahrádkářské kolonii. Žádá, aby byl pozemek přiznán do jejího výlučného vlastnictví za vypořádací podíl v částce 3 000 Kč s odkazem na časově předcházející koupi jiného minoritního podílu s tím, že zpracování znaleckého posudku s ohledem na minimální hodnotu pozemku by bylo neekonomické.
2. Žalovaná se k návrhu, ač soudem vyzvána, nevyjádřila, k nařízenému jednání, ač řádně předvolána, se nedostavila, soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.
3. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky nemovité věci – pozemku parc. č. Anonymizováno o evidované výměře Anonymizováno m2 (zahrada), zapsaného na LV č. hodnota pro k. ú. adresa, obec adresa u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, kat. pracoviště adresa, k datu datum činila velikost podílu žalobkyně 99/104 ve vztahu k celku, podíl žalované 1/104 ve vztahu k celku (důkaz: výpis z katastru nemovitostí ze dne datum), žalobkyně přitom ke svému původnímu podílu o velikosti 1/52 (tj. 2/104) ve vztahu k celku nabyla podíl o velikosti 95/104 na základě kupní smlouvy ze dne datum, přičemž kupní cena za jeden díl (1/104) činila po zaokrouhlení částku 461,50 Kč (důkaz: kupní smlouva ze dne datum). Zbývající podíl o velikosti 1/26 (tj. 4/104) nabyla žalobkyně na základě kupní smlouvy datované dne datum, uzavřené dne datum, a to za kupní cenu v celkové výši 3 000 Kč (důkaz: kupní smlouva ze dne datum, vyrozumění o provedení vkladu sp. zn. č. účtu). Na majetku žalované váznou exekuce, a to v podobě zřízení exekutorského zástavního práva ale rovněž i exekučního příkazu k prodeji nemovitých věcí (důkaz: výpis z katastru nemovitostí ze dne datum).
4. Podle ustanovení § 1140 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat a každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
5. Podle § 1141 odst. 1 o. z. spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Podle odst. 2 spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.
6. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
7. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.
8. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.
9. Na základě shora uvedeného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Soud vyšel ze zjištěného skutkového stavu, dle kterého žalobkyně je většinovou spoluvlastnicí předmětného pozemku, jehož evidovaná výměra činí 32 m2. Soud dospěl k závěru, že zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětnému pozemku mimosoudní cestou není možné a žalobkyně setrvat v podílovém spoluvlastnictví nechce. S ohledem na to, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, nemá-li o to zájem, soud ve smyslu § 1143 o. z. podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětnému pozemku zrušil (výrok I.).
10. S ohledem na výměru předmětného pozemku by podíl žalované o velikosti 1/104 pro účely jeho případného rozdělení odpovídal přibližně 31 cm2, tedy výměře objektivně jako samostatné věci nefunkční a reálně v terénu neoddělitelné, soud o reálném rozdělení předmětného pozemku neuvažoval. O nabytí výlučného vlastnictví projevila zájem žalobkyně jako většinová vlastnice předmětného pozemku, žalovaná nikoliv, její majetek je navíc zatížen řadou exekučních řízení k vymáhání pohledávek. Za vypořádávaný podíl žalobkyně nabídla částku 3 000 Kč. S ohledem na výši částky soud nepřistoupil ke zkoumání solventnosti žalobkyně, neboť to považoval za nadbytečné. Žalobkyně pozemek užívá jako součást své zahrady. Z uvedeného důvodu soud rozhodl, že předmětný pozemek se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok II.).
11. V roce 2025 za stejnou částku žalobkyně zakoupila podíl na předmětném pozemku o velikosti 1/26, tj. 4x větší, než je podíl, jehož přikázání do vlastnictví se žalobou domáhá. Skutečnosti, které by svědčily pro to, že podíl, který je nyní předmětem vypořádání, má vyšší hodnotu než takto nabízenou, v řízení tvrzeny ani prokázány nebyly. Soud proto při stanovení výše vypořádacího podílu vycházel z toho, že nabízená částka přesahuje tržní hodnotu vypořádávaného podílu, a proto při určení výše vypořádacího podílu vycházel z částky nabízené žalobkyní, jíž uložil, aby na vypořádací podíl uhradila žalované částku 3 000 Kč. Lhůta k plnění byla s ohledem na výši částky stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok III.)
12. O nákladech řízení mezi účastníky (výrok IV.) rozhodl soud podle zásady iudicii duplicis v souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, dle kterého v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Tyto důvody by s ohledem na nečinnost a nekontaktnost žalované soud zvažoval, žalobkyně se však práva na náhradu nákladů při jednání konaném dne datum výslovně vzdala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.