Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 256/2025-26
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozená Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 26 380 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje ohledně částky částka a ohledně zákonného úroku z prodlení z částky částka za dobu od datum do datum.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice, na účet Okresního soudu v Benešově, doplatek soudního poplatku z návrhu, a to částkou částka, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje ohledně částky , částka, a ohledně zákonného úroku z prodlení z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, .II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice, na účet Okresního soudu v Benešově, doplatek soudního poplatku z návrhu, a to částkou , částka, , ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne datum domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit mu částku částka s příslušenstvím (zákonnými úroky z prodlení), a nahradit náklady řízení. Uváděl, že se žalovaným uzavřel jeho právní předchůdce smlouvu o úvěru, na základě této smlouvy poskytl žalovanému částku částka za sjednaný úrok a poplatky. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr a úroky z úvěru, zaplatit poplatky, neuhradil však ničeho.
2. Žalovaný se věci nevyjádřil, ničeho neuvedl, k jednáním soudu, ač řádně předvolán, se nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru zjistil, že žalovaný a obchodní společnost právnická osoba., IČO: IČO dne datum podepsaly prostřednictvím elektronických prostředků listin u s nadpisem „Anonymizováno“, na základě které žalovaný od zmíněné společnosti bezhotovostně obdržet peněžní prostředky ve výši částka, a to na účet uvedený ve smlouvě. Tyto prostředky pak měl žalovaný vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši částka a poplatkem za sjednání úvěru v částce částka, a to nejpozději do 30 dnů. Bližší podrobnosti ohledně následků v případě nevrácení peněžních prostředků (navýšených o úrok a poplatek) žalovaným řádně a včas byly uvedeny v předsmluvním formuláři a všeobecných obchodních podmínkách. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne datum byla z bankovního účtu obchodní společnosti právnická osoba. provedena bezhotovostní platba částkou částka na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Ze smluv o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že nejprve původní úvěrující právnická osoba. postoupil pohledávku za žalovaným na právnická osoba a tato společnost další smlouvou o postoupení pohledávek převedla pohledávku za žalovaným na žalobce, což vyplývá ze seznamu postupovaných pohledávek. Z předžalobní výzvy, přehledu SMS upomínek, přehledu emailových upomínek, výzvy k zaplacení a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, včetně informace o tom, že aktuálně oprávněnou osobou, které má žalovaný plnit, je žalobkyně. Žalovaný žalobkyni ničeho nesplatil.
4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.
5. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně – obchodní společnost právnická osoba. jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z. (a vznikl tak mezi nimi závazek v podobě spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně, které byla od obchodní společnosti právnická osoba podle § 1879 o. z. postoupena pohledávka vyplývající ze zmíněné smlouvy o úvěru (obchodní společnost právnická osoba původně nabyla tuto pohledávku od obchodní společnosti právnická osoba.), v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného její právní předchůdkyně řádně zkoumala. Uvedla, ž v tomto směru nedisponuje jinými tvrzeními ani důkazy, než těmi, které uvedla a označila v žalobě; všechny takto označené důkazy byly soudem provedeny. Soud dále posuzoval nárok k žalobkyně dle žaloby podle ustanovení o vydání bezdůvodného obohacení, žalobkyně také svůj nárok, původně uplatněný žalobou, takto omezila částečným zpětvzetím žaloby.
10. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby, soud nejprve řízení částečně, co do částky částka a ohledně zákonného úroku z prodlení z částky částka za dobu od datum do datum, zastavil (výrok I). Zde soud postupoval podle § 96 o.s.ř. , podle něhož žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela (odst. 1). Dle odst. 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Dle odst. 3 jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu ze závažných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné; to neplatí, pokud ke zpětvzetí žaloby dojde před prvním jednáním ve věci (odst. právnická osoba daném případě soud zastavil řízení částečně, c rozsahu zpětvzetí žaloby, bez zjišťování stanoviska žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením prvního jednání ve věci (přednesem žaloby).
11. Následně soud vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jako jistinu částka. Jelikož žalovaný žalobkyni ani jejím právním předchůdkyním dosud neuhradil ničeho, má povinnost vydat žalobkyni celou jistinu úvěru ve výši částka (výrok II). Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že právní předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni plnil, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř. o. s. ř. Soud žalobkyni přiznal dále zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 11,50 % podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky částka, a to ode dne následujícího po doručení předžalobní výzvy žalovanému žalobkyní (dle § 1958 odst. 2 o. z.) do dne zaplacení.
11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 1 písm. b) a § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok III). Částečné zastavení řízení z procesního hlediska zavinila žalobkyně zpětvzetím žaloby, v tomto rozsahu tak jde o její procesní neúspěch. Při zohlednění příslušenství pak mírně převažující úspěch žalobkyně v řízení nedosahuje 10 %., proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
10. Nedoplatek soudního poplatku ve výši částka (výrok IV.) žalobkyni vznikl v důsledku nevydání elektronického platebního rozkazu z důvodu nutnosti posouzení splnění povinnosti žalobce posoudit úvěruschopnost žalovaného a tedy nutnosti nařízení soudního jednání ve věci; proto je třeba, aby žalobkyně v souladu s položkou 2 bod 2. - ve spojení s položkou 1 bod 1. písm. b) – Sazebníku soudních poplatků doplatila soudní poplatek do částky částka – 5 % z předmětu řízení (dosud bylo uhrazeno částka, 4 % z předmětu řízení), tedy doplatila částka.
Poučení:
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Praze, sídlem Náměstí Kinských 5, 15000 Praha 5, prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).