Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Azs 112/2026 - 34

- 35

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Karla Šimky a soudců Evy Šonkové a Václava Štencla v právní věci žalobce: P. O., zast. Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2176/2, Praha 3, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 4. 2026, č. j. CPR114123/ČJ2026930310V248, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2026, č. j. , o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

takto:

Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.

Odůvodnění:

[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze označenému v záhlaví. Městský soud jím zamítl žalobu proti rozhodnutí, kterým žalovaná zamítla odvolání stěžovatele proti rozhodnutí o správním vyhoštění stěžovatele. V rozhodnutí o správním vyhoštění stěžovatele bylo podle , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „“), konstatováno, že vycestování cizince není možné, protože by mu v zemi, jíž je státním občanem, hrozilo skutečné nebezpečí ve smyslu zákona o pobytu cizinců kvůli zde probíhajícímu mezinárodnímu ozbrojenému konfliktu.

[2] Stěžovateli byla také dne 26. 2. 2026 udělena dočasná ochrana v České republice.

[3] Stěžovatel společně s kasační stížností podal návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, který následně na výzvu soudu odůvodnil.

[4] Uvedl, že v projednávané věci je bezprostředním důsledkem nabytí právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí o správním vyhoštění stanovení povinnosti vycestování stěžovatele do země původu, tedy na Ukrajinu. Takové vycestování by považoval za újmu ve smyslu , přičemž poukazuje i na nemožnost vnitřního přesídlení na území Ukrajiny. S ohledem na pravomocně uložené rozhodnutí o správním vyhoštění stěžovatel v případě stanovení doby k vycestování a současného nepřiznání odkladného účinku kasační stížnost fakticky nemá žádnou jinou zaručenou možnost jak po dobu řízení o kasační stížnosti oprávněně setrvat na území České republiky. Má za to, že pokud nebude přiznán odkladný účinek kasační stížnosti, svým setrváním na území se bude dopouštět maření výkonu rozhodnutí žalované, za které bude moci být zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců podle zákona o pobytu cizinců.

[5] Stěžovatel dále uvedl, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nevznikne žádné jiné osobě újma, a s odkazem na judikaturu NSS argumentuje, že přiznání odkladného účinku nebude v rozporu ani s důležitým veřejným zájmem.

[6] Žalovaná s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí. Stěžovatel disponuje platným pobytovým oprávněním (z důvodu udělené dočasné ochrany mu byl vydán vízový štítek s platností do 31. 3. 2027) a v současné době mu neplyne z rozhodnutí o správním vyhoštění žádná vykonatelná povinnost vycestovat z území České republiky. Tvrzená újma je tak založena výlučně na hypotetické budoucí změně okolností, nikoliv na stavu existujícím v době rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku. Za této situace nelze dovodit existenci bezprostředně hrozící újmy spočívající v nuceném opuštění území Evropské unie a smluvních států nebo návratu stěžovatele na Ukrajinu.

[7] Podle kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení až 5 se užije přiměřeně. Podle soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[8] Zákon pro přiznání odkladného účinku stanoví tři podmínky: výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly újmu; tato újma je pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[9] Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. , č. 1072/2007 Sb. NSS). NSS se tedy nyní ani předběžně nezabýval důvodností kasační stížnosti a pouze posoudil, zda jsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku.

[10] Návrh na přiznání odkladného účinku není důvodný.

[11] Nejvyšší správní soud již opakovaně konstatoval, že újma, kterou stěžovatel odůvodňuje svůj návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, musí být reálná, nikoli pouze hypotetická (usnesení ze dne 5. 1. 2017, č. j. , bod 6, nebo ze dne 5. 12. 2013, č. j. , bod 6), a musí stěžovateli hrozit bezprostředně a aktuálně (usnesení ze dne 24. 3. 2021, č. j. , bod 12, ze dne 11. 9. 2025, č. j. , bod 14, nebo ze dne 5. 2. 2025, č. j. , bod 6).

[12] Povaha odkladného účinku kasační stížnosti jako procesního institutu s časově omezenými účinky předpokládá, že tvrzená újma se vztahuje k bezprostřední budoucnosti. Poukaz toliko na obecné a navazující důsledky napadeného rozhodnutí, k nimž může dojít někdy v budoucnu (přistoupíli k němu ještě další okolnosti), zpravidla nesvědčí o hrozící újmě v bezprostřední budoucnosti (usnesení NSS ze dne 20. 6. 2019, č. j. , bod 20 a ze dne 12. 2. 2026 č. j. ).

[13] Konkrétně v pobytových věcech již ostatně NSS opakovaně uvedl, že pokud je stěžovatel oprávněn na území po dobu řízení o kasační stížnosti pobývat, takovému stěžovateli bezprostřední újma v podobě nutnosti opuštění České republiky nehrozí (usnesení ze dne 24. 9. 2020, č. j. , bod 8, nebo ze dne 5. 9. 2024, č. j. , bod 11).

[14] Stěžovatel má v tuto chvíli v souladu s rozhodnutím o udělení dočasné ochrany oprávnění k pobytu na území České republiky do 31. 3. 2027. Tato skutečnost je osvědčena vízovým štítkem, kterým může prokazovat oprávněnost svého pobytu na území České republiky. Nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti proto v tomto případě nemůže vést k tomu, že správní orgány navzdory objektivnímu stavu věcí na Ukrajině nyní provedou výkon rozhodnutí o správním vyhoštění. Jelikož je pobyt stěžovatele na území České republiky v současnosti oprávněný, nehrozí ani, že by se dopouštěl trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání.

[15] Nejvyšší správní soud po posouzení povahy pobytového oprávnění stěžovatele a jím tvrzeného důvodu pro přiznání odkladného účinku dospěl k závěru, že výkon, resp. jiné právní následky napadeného rozhodnutí, pro stěžovatele samy o sobě nyní nepředstavují bezprostředně hrozící újmu v podobě povinnosti vycestování do země původu. Jelikož nebyla naplněna první z podmínek pro přiznání odkladného účinku, nezabýval se soud splněním zbylých podmínek. Návrh stěžovatele proto zamítl podle ve spojení s

[16] Usnesení, jímž soud rozhodne o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, s ohledem na svůj procesní charakter nezakládá překážku věci rozhodnuté. V případě změny skutkových okolností může stěžovatel o přiznání odkladného účinku požádat znovu (usnesení NSS ze dne 24. 11. 2022, č. j. , bod 9).

[17] Jelikož je stěžovatel osvobozen od soudních poplatků [ , o soudních poplatcích], nepodléhá jeho návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti poplatkové povinnosti.

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. srpna 2026

Karel Šimka

předseda senátu