Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1812/26

Spojené na spoločné konanie rozhodnutím III.ÚS 1679/26
„Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Michala Bartoně, Lucie Dolanské Bányaiové, Milana Hulmáka, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Tomáše Langáška, Jiřího Přibáně, Kateřiny Ronovské, Dity Řepkové, Martina Smolka, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Jana Wintra a Daniely Zemanové ve věci ústavní stížnosti stěžovatele K. D., zastoupeného JUDr. Radkem Šmerdou, Ph.D., advokátem se sídlem Revoluční 1044/23, Praha 1, vedené pod sp. zn. III. ÚS 1679/26 , proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. prosince 2025 č. j. 5 Tdo 302/2024-21926, ústavní stížnosti stěžovatelky X., zastoupené JUDr. Ing. Petrem Machálkem, Ph.D., advokátem se sídlem Pivovarská 58/8, Vyškov, vedené pod sp. zn. I. ÚS 1810/26 , proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. prosince 2025 č. j. 5 Tdo 302/2024-21926, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. září 2023 č. j. 4 To 42/2023-20946 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. ledna 2023 sp. zn. 42 T 7/2021, a ústavní stížnosti stěžovatele R. V., zastoupeného prof. JUDr. Jaroslavem Fenykem, Ph.D., DSc., advokátem se sídlem Vackova 1685/82, Brno, vedené pod sp. zn. I. ÚS 1812/26 , proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. prosince 2025 č. j. 5 Tdo 302/2024-21926, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. září 2023 č. j. 4 To 42/2023-20946 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. ledna 2023 sp. zn. 42 T 7/2021, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, o návrhu na spojení věcí takto: Ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. III. ÚS 1679/26, I. ÚS 1810/26, I. ÚS 1812/26 se spojují ke společnému řízení a nadále budou vedeny pod sp. zn. III. ÚS 1679/26."

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové (soudkyně zpravodajka) a soudců Tomáše Langáška a Jana Wintra ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. V., zastoupeného prof. JUDr. Jaroslavem Fenykem, Ph.D., DSc., advokátem se sídlem Vackova 1685/82, Brno, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. prosince 2025 č. j. 5 Tdo 302/2024-21926, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. září 2023 č. j. 4 To 42/2023-20946 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. ledna 2023 sp. zn. 42 T 7/2021, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, takto:

Vykonatelnost rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. září 2023 č. j. -20946, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26. ledna 2023 sp. zn. se v částech týkajících se R. V. odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o jeho ústavní stížnosti.

Odůvodnění:

1. Napadeným rozsudkem Městského soudu v Praze, ve spojení s napadeným rozsudkem Vrchního soudu v Praze byl stěžovatel, spolu s dalšími obviněnými, shledán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu dotačního podvodu podle , odst. 5 písm. a), odst. 6 písm. a) v souběhu se zvlášť závažným zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle , odst. 4 písm. a), odst. 5 , spáchanými ve spolupachatelství podle , a byl mu uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 8 let, peněžitý trest v celkové výměře 1 000 000 Kč a trest zákazu činnosti na dobu 10 let. Spolu s tím mu byla uložena povinnost (společně a nerozdílně s dalšími odsouzenými) nahradit poškozené škodu ve stanoveném rozsahu. Nejvyšší soud napadeným usnesením dovolání stěžovatele i dalších spoluobviněných odmítl. V rámci řízení o dovolání Nejvyšší soud usnesením předsedy senátu ze dne 14. 5. 2024 přerušil výkon napadených rozsudků ve vztahu ke všem obviněným.

2. Ústavní stížností podle písm. d) y a a násl. se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv garantovaných , a 2, , a 3, , , , a 2 a a 2 d, , a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a , a 2, a 3 a y základních práv Evropské unie.

3. Stěžovatel současně navrhnul, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí ve výrocích směřujících proti němu s tvrzením, že výkon uloženého trestu i plnění uložené náhrady škody by představovaly nenapravitelný zásah do jeho základních práv. Tyto následky dle stěžovatele překračují běžné následky pravomocného odsouzení svou intenzitou. Odklad vykonatelnosti přitom nezasáhne nepřiměřeně do práv třetích osob ani veřejného zájmu, neboť neexistuje riziko pokračování v trestné činnosti či vyhýbání se spravedlnosti stěžovatelem.

4. Ústavní soud může podle na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. Podmínky citovaného ustanovení má Ústavní soud za splněné.

5. Ústavní soud vzal v potaz, shodně jako Nejvyšší soud, složitost posuzované věci a přihlédl přitom k tomu, že stěžovateli byl uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody a povinnost nahradit (společně a nerozdílně se spoluobviněnými) škodu ve výši přesahující 150 mil. Kč. Výkon napadených rozhodnutí by byl v případě vyhovění ústavní stížnosti spojen s mimořádně intenzivním zásahem do života stěžovatele a jeho ústavně zaručených práv a svobod a znamenal by pro něj nepoměrně vyšší újmu, nežli je dočasné odložení trestu a povinnosti k náhradě škody. Včasný výkon trestu je sice důležitým veřejným zájmem, ale jeho nepříliš dlouhý odklad takový zájem nenarušuje, stejně tak odklad vykonatelnosti rozhodnutí o povinnosti nahradit škodu státu. Ústavní stížnost Ústavní soud projedná a rozhodne bez zbytečného odkladu.

6. Z výše uvedených důvodů proto Ústavní soud návrhu na odklad vykonatelnosti vyhověl, aniž by tím předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 3. července 2026

Dita Řepková v. r.

předsedkyně senátu