Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 204/2025-23
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Petrem Fabianem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro 22 680 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 11,50 % z částky 14 000 Kč od 28. 10. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 8 680 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 12% z částky 19 600 Kč od 13. 3. 2025 do 27. 10. 2025, ve výši 12% z částky 5 600 Kč od 28. 10. 2025 do zaplacení, ve výši 0,5% z částky 14 000 Kč od 28. 10. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 420,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 11,50 % z částky 14 000 Kč od 28. 10. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do částky 8 680 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 12% z částky 19 600 Kč od 13. 3. 2025 do 27. 10. 2025, ve výši 12% z částky 5 600 Kč od 28. 10. 2025 do zaplacení, ve výši 0,5% z částky 14 000 Kč od 28. 10. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 420,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala žalobou na žalované uhrazení částky 22 680 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 8. 10. 2024 (dále jen „smlouva o úvěru“), na základě které žalobkyně žalované poskytla dne 8. 10. 2024 úvěr ve výši 14 000 Kč na účet č. č. účtu (dále jen „bankovní účet“), který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 40% měsíčně. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, kdy úrok přirostlý za uplynulý měsíc se zavázala žalovaná hradit vždy k 7. dni v následujícím měsíci. Žalovaná nehradila úvěr řádně a včas, a proto byl úvěr ke dni 12. 3. 2025 zesplatněn a žalovaná dlužnou částku která se skládá z jistiny ve výši 14 000 Kč, úroku ve výši 5 600 Kč (40% měsíčně za první měsíc doby čerpání úvěru) a sjednané smluvní pokuty ve výši 3 080 Kč (0,1% denně z jistiny ode dne následujícího po zesplatnění úvěru do 19. 10. 2025) neuhradila ani přes výzvu žalobkyně. Žalobkyně se na žalované domáhala také uhrazení zákonného úroku z prodlení z jistiny a úroku ode dne následujícím po zesplatnění úvěru.
2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.
3. Účastníci po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neměli proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek nebo na tuto výzvu vůbec nereagovali a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazu podle § 115a o. s. ř.
4. Na základě listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, všeobecných obchodních podmínek a kopie občanského průkazu a evropského průkazu zdravotního pojištění soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, jejíž obsah koresponduje s tvrzeními žalobkyně. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. hodnota soud zjistil, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela z příjmu žalované ve výši 10 830 Kč a výdajů ve výši 4 860 Kč při vyživování 2 dětí. Ověřovány přitom byly pouze příjmy, a to oznámením o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 29. 5. 2024 a ústřižky pro příjemce ze dne 16. 9. 2024, 16. 7. 2024. a 14. 8. 2024. Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 9. 3. 2025 soud zjistil, že úvěr měl být zesplatněn. Z výzvy ze dne 19. 10. 2025 a z potvrzení o podání zásilky ze dne 21. 10. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů.
5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.s.ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Co se právního hodnocení věci týče, je soud toho názoru, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., která je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 z.s.ú. a která je ovšem absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně totiž neprokázala, že by na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací dostatečně posoudila před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru úvěruschopnost spotřebitele, tak aby vyloučila důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalobkyně ověřovala pouze příjmy a výdaje nijak neověřovala. Dostatečně tak nezjistila ekonomickou situaci žalované, a nesplnila tak svou povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú., jejíž nesplnění má v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú. za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.
11. Vzhledem k tomu, že nebyl v řízení prokázán platný závazek, plnili si účastníci na základě smlouvy o úvěru bez právního důvodu a v souladu s § 2993 o. z. mají obě strany právo požadovat, aby jim druhá strana vydala to, co na základě neplatného závazku získala. V řízení bylo prokázáno poskytnutí žalobkyní částky ve výši 14 000 Kč žalované. Soud proto rozhodl ve výroku I. tohoto rozsudku o povinnosti žalované tuto částku žalobkyni uhradit. Žalované byla také v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. uložena povinnost uhradit úroky z prodlení od 28. 10. 2025, kdy uplynula třídenní lhůta k plnění stanovená ve výzvě, u které se má v souladu s § 573 o. z. za to, že byla doručena třetí pracovní den po odeslání. Ve zbytku nároku žalobkyně byla žaloba ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnuta, neboť se jednalo o nárok na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru a o úroky z prodlení, které přesahovaly zákonnou výši.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci úspěšná v rozsahu kapitalizované částky ke dni vydání rozsudku ve výši 14 789,50 Kč (tj. v rozsahu 58%), přiznal na náhradě nákladů řízení částku 420,16 Kč, která přestavuje 16% z následujících nákladů řízení: soudní poplatek ve výši 1 126 Kč, odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby) ve výši 1 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT), 3 x paušální náhradu hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) AT.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.