Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 63/2026-54

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jelínkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 144 592 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 45 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 6. 12. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 45 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 6. 12. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbytku se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 144 592 Kč s příslušenstvím, a to z titulu dvou uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru, které byly sjednány mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. První smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota byla uzavřena dne 11. 1. 2023 (nárok 2 žaloby) a právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, poskytla žalovanému na jejím základě peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč v hotovosti v den uzavření této smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 76 638 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 58 296 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 12 % ročně, částkou za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a částkou za komfortní a flexibilní splácení ve výši 13 026 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal zaplatit v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po 5 694 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 1. 2025. Žalovaný však uhradil pouze částku 24 800 Kč (od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky na žalobkyni). Dne 24. 5. 2023 pak právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (nárok 1 žaloby), na jejímž základě žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný rovněž stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 15 272 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 451 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 14,75 % ročně, částku ze zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 397 Kč. Tuto celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 621 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22. 5. 2024. Žalovaný na uvedený dluh zaplatil toliko 6 400 Kč. Obě pohledávky za žalovaným byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025. Žalobkyně po žalovaném v případě dluhu ze smlouvy ze dne 11. 1. 2023 požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 110 220 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 443 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 039,21 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 53 419,16 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % z částky 53 419,16 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení. V případě dluhu ze smlouvy ze dne 24. 5. 2023 žalobkyně požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 34 372 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 540,41 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 082,72 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 14 553,04 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky 14 553,04 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu y byly řádným způsobem doručeny. V souladu s , (dále jen „ “) ve spojení s soud rozhodl bez jednání.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřeli dne 11. 1. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 60 000 Kč, který se zavázala vrátit ve 24 měsíčních splátkách po 5 694 Kč (výše poslední splátky byla sjednána částkou 5 676 Kč) spolu s úrokem ve výši 58 296 Kč, odměnou za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za komfortní a flexibilní splácení ve výši 13 026 Kč. Úroková sazba dle smlouvy činila 76 % ročně a byla sjednána jako pevná a neměnná po celou dobu splácení, RPSN činila 1 122,7 %. Dne 24. 5. 2023 pak uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 17 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit v 52 týdenních splátkách po 621 Kč (poslední splátka měla činit 601 Kč) spolu s úrokem ve výši 8 451 Kč, částkou za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, částkou za komfortní splácení ve výši 3 397 Kč. Úroková sazba činila dle smlouvy 86 % ročně a byla sjednána jako pevná po celou dobu splácení, RPSN činila 167,46 %. Obě pohledávky za žalovaným byly původním věřitelem postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025. Podle statistických údajů České národní banky dostupných na www.cnb.cz v lednu 2023, resp. květnu 2023 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci nad jeden rok do pěti let činily průměrně obvykle do 10 % ročně.

4. Podle , (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle o. z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky.

5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní nevznikl závazek v podobě úročného úvěru podle na základě žalobkyní předložených úvěrových smluv. Primárně se soud zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně před sjednáním obou smluv postupoval v souladu se , o spotřebitelském úvěru, a zabýval se úvěruschopností žalovaného. Z obsahu spisu je zřejmé (č.l. 15-37), že právní předchůdce žalobkyně zkoumal majetkové poměry žalovaného, a to jak jeho příjem, tak i jeho náklady na živobytí, pročež soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně v obou případech vyhodnotil v souladu s výše uvedeným zákonem o spotřebitelském úvěru, že žalovaný je schopen oba úvěry splácet. Soud však z úřední povinnosti zkoumal případnou absolutní neplatnost úvěrových smluv a dospěl k závěru, že úvěrové smlouvy uzavřené dne 11. 1. 2023 a 24. 5. 2023 jsou absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení . Částka ve výši 76 638 Kč u smlouvy ze dne 11. 1. 2023 a částka ve výši 15 272 Kč u smlouvy ze dne 24. 5. 2023 označená vždy jako poplatek a dále členěná na položky: úrok, částka za zpracování spotřebitelského úvěru (1 500 Kč), a částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního splácení, kterou měl žalovaný společně s jistinou zaplatit navíc, by v případě platné smlouvy nemohla představovat nic jiného než úrok, tj. formu úplaty za poskytnuté finanční prostředky. Předchůdce žalobkyně je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, resp. spotřebitelských úvěrů, a zmíněná odměna označovaná ve formulářových smlouvách jako další poplatky by za předpokladu platnosti závazků nemohla být z hlediska právní kvalifikace tohoto ujednání ničím jiným než zmíněnými úroky. Vzhledem k tomuto závěru soud u obou výše specifikovaných smluv posuzuje celý nárok z titulu tzv. „poplatku za poskytnutí úvěru“ jako ujednání o úroku s tím, že takto sjednaný úrok představuje úrok ve výši nikoli 14,75 % ročně, resp. 12 % ročně, jak žalobkyně uváděla v žalobě, ale úrok 89,8 %, resp. 63,8 % ročně (úrok ve výši 15 272 Kč při zapůjčení jistiny 17 000 Kč na dobu 1 roku, resp. úrok 76 638 Kč při zapůjčení jistiny 60 000 Kč na dobu 24 měsíců). Navíc tvrzení žalobkyně o výši úroků u jednotlivých smluv ani nekorespondují s doloženými listinami, neboť v předmětných smlouvách je uveden výslovně úrok ve výši 86 % ročně, resp. 76 % ročně. Takovou výši úroků soud shledává jako úrok nemravný ve smyslu . Pro zjednodušení odůvodnění těchto závěrů soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , v němž je formulován názor na rozpor určité výše úroků ujednaných ve smyslu tehdy platného v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze proto dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno v dané věci považovat ještě úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o úvěru. Trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami by v daném případě činil úrok ve výši do 30 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěrové prostředky v celkové výši 77 000 Kč. Žalovaný se zavázal takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve lhůtách sjednaných v jednotlivých smlouvách, to jest nejpozději do 24. 5. 2024, resp. 11. 1. 2025. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, kdy soud hodnotí uzavřené úvěrové smlouvy jako absolutně neplatné, vzniklo žalobkyni právo toliko na vrácení půjčených jistin, a to po zohlednění celkových plateb ze strany žalovaného (6 400 Kč a 24 800 Kč).

10. Z hlediska právního posouzení se tak jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení . Žalovaný se poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku 45 800 Kč (jelikož část dluhu v celkové výši 31 200 Kč již žalovaný žalobkyni dle jejího tvrzení zaplatil) a jelikož povinnost vrátit tyto prostředky v ujednané lhůtě žalovaný nesplnil, dostal se tím do prodlení, čímž žalobkyni vedle nároku na zaplacení dlužné částky vznikl i nárok na zaplacení příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení dle , jehož výše požadovaná žalobkyní neodporuje ust. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení, váže jej soud k okamžiku marného uplynutí lhůty stanovené v písemném oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2025. Tato výzva byla dle podacího lístku předloženého žalobkyní předána k poštovní přepravě dne 21. 11. 2025. Podle tak platí domněnka dojití oznámení do sféry žalovaného ke dni 25. 11. 2025, přičemž v oznámení byla určena lhůta 10 dní k zaplacení dlužné částky. Žalovaný tak měl prostředky vrátit nejpozději do 5. 12. 2025 a jelikož tak neučinil, ocitl se ke dni 6. 12. 2025 v prodlení s plněním svého závazku ve smyslu o. z. Výše úroku z prodlení přitom neodporuje ustanovení ke dni 6. 12. 2025 (výrok I. rozsudku). Ve zbylé části soud žalobu výrokem II. zamítl, neboť z neplatné úvěrové smlouvy nemohly žalovanému vzniknout žádné jiné povinnosti, než povinnost určená výrokem I. rozsudku. Lhůta k plnění byla určena v souladu s v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovanému byla pro splnění této povinnosti vrátit bezdůvodné obohacení v uvedené výši včetně příslušenství určena běžná třídenní lhůta dle ust. (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbývající části z důvodů výše uvedených soud žalobu výrokem II, neboť všechny ostatní žalobou uplatněné nároky se odvíjely od neplatné smlouvy.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , neboť žalobkyně byla v převážné části neúspěšná, pročež by právo na náhradu nákladů řízení příslušelo žalovanému. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalovanému v souvislosti se soudním řízením vznikly nějaké náklady, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.