Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 39/2026-78

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno

Anonymizováno

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

pro zaplacení 11 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalované uhradit částku částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, náklady s uplatněním pohledávky ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, úrok ve výši 36 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Lhůta k plnění dle výroku I. se stanoví v měsíčních splátkách ve výši částka do zaplacení, a to do 25. dne měsíce počínaje prvním celým měsícem po právní moci tohoto rozsudku, to vše pod sankcí ztráty výhody splátek.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, .II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalované uhradit částku , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , náklady s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrok ve výši 36 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Lhůta k plnění dle výroku I. se stanoví v měsíčních splátkách ve výši , částka, do zaplacení, a to do 25. dne měsíce počínaje prvním celým měsícem po právní moci tohoto rozsudku, to vše pod sankcí ztráty výhody splátek.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se ve své žalobě domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by jí byla přiznána částka částka s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru den datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. N základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované částku částka a ta se zavázala do datum uhradit žalované kromě jistiny, úroky a sjednané poplatky. V podání ze dne datum žalobkyně doplnila, že ověřovala řádně úvěruschopnost žalované a to tak, že ověřila čistý měsíční příjem žalované, jenž činil částka, dále vycházela z toho, že má žalovaná náklady částka měsíčně na bydlení, dále hradí částku částka na splátky jiných nebankovních úvěrů, a tudíž dle názoru žalobkyně byla schopna uhradit sjednaný úvěr. K výhradám žalované uvedla, že sjednaný úrok ve výši 36 % ročně není nepřiměřený. Žalovaná dále sdělila, že souhlasí případně s tím, že dlužná částka bude žalovaná hradit ve splátkách po částka měsíčně. Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila.

2. Žalovaná k věci uvedla, že sjednaná úvěrová smlouva je absolutně neplatná z důvodu, že žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované. Sdělila, že s žalobkyní uzavřela během roku 2025 další 3 úvěrové smlouvy, když načerpala celkem částky částka a uhradila na splátkách částka. Dále uvedla, že smlouva je neplatná i z důvodu rozporu s dobrými mravy kvůli vysokému úroku a z důvodu toho, že na smlouvě chybí ověřený zaručený podpis žalované. Z těchto důvodů navrhla, aby soud přiznal žalované pouze jistinu, a to s možností hradit dluh ve splátkách po částka, z důvodu špatné finanční situace žalované.

3. Z provedených důkazů bylo zjištěno, a to zy označené jako smlouva o úvěru, že žalovaný a žalobkyně sjednali smlouvu o revolvingovém úvěru v online prostředí, což žalovaná nezpochybňovala. Z důkazů bylo zjištěno, že žalovaná dne datum uzavřela s žalobkyní smlouvu, jejímž předmětem byl závazek poskytnout žalované peníze na její účet. Žalovaná uzavření smlouvy potvrdila a rovněž potvrdila, že jí byl na její účet zaslána částka částka. Žalovaná se zavázala celkem vrátit žalobkyni jistinu spolu s úroky a poplatky. Žalovaná uhradila žalobkyni na splátce částka. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení dlužné částky upomínkou a vzhledem k tomu, že žalovaná nehradila úvěr řádně a včas poskytnutý úvěr sesplatnila. Následně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní upomínkou.

4. Ohledně důkazů o zkoumání úvěruschopnosti, bylo zjištěno, tak žalobkyně nepředložila, žádný důkaz o tom, že řádně zkoumala příjmy a výdaje žalované. Žalobkyně předložila pouze kopii žádosti žalované o úvěr, z níž vyplynulo, že žalovaná v kolonce čistý měsíční příjem neuvedla žádnou částku a byly zde uvedeny pouze výdaje ve výši částka, jenž nebyly specifikované. Naopak žalovaná předložila u jednání soudu výplatní pásky, z nichž je patrno, že žalovaná byla od července do prosince 2025 v pracovní neschopnosti a mzdu nepobírala. Žalobkyně k jednání soudu zaslalau, kde je uvedeno, že žalovaná má příjem částka, a to v souvislosti s žádostí o úvěr datum, nicméně kde žalobkyně čerpala informace o příjmu žalované soud nezjistil, neboť důkazy k tomu žalobkyně nedoložila. Jelikož se žalovaná k jednání soudu nedostavila, soud ji v tomto smyslu nemohl poučit.

5. Soud posuzoval daný spor po právní stránce s ohledem na okamžik uzavření úvěrové smlouvy a postavení žalovaného jako spotřebitele zejména podle ustanovení , (dále jen o. z) a , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru).

6. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pak upravuje důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele:

9. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Problematikou posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, tak i Ústavní soud. Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Nejvyšší soud zaujal v této věci stanovisko, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (), jsou tyto závěry aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle , a to s ohledem na judikaturu Evropského soudního dvora vztahující se zejména k článkům č. hodnota a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum (k tomu blíže Rozsudek soudního dvora ze dne datum ve věci C679/18, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v adresa ze dne datum, v řízení OPR-právnická osoba. proti GK.). Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. a řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. Všechna tato uvedená rozhodnutí směřují při porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele k aplikaci odst. l , a téhož zákona (absolutní neplatnost právního jednání).

15. Soud po provedení důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně v rozporu se zákonem řádně neověřila před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalované. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy o příjmech či výdajích žalované v době uzavírání úvěrové smlouvy. Pouze bylo zjištěno, že žalovaná ve formuláři uvedla, že příjem nemá a že má výdaje na bydlení ve výši částka a hradí měsíčně částku částka jako splátku jiným nebankovním institucím. Žalovaná potvrdila při jednání, že potvrzení o příjmu žalované nedávala, ani jiné důkazy ohledně jejích výdajů. Soud k tomu konstatuje, že už skutečnost, že žalovaná hradila splátku částka měsíčně jiným nebankovním institucím, je problematické z hlediska schopnosti žalované úvěr splácet, a to i v případě, že by žalovaná měla žalobkyní tvrzený příjem částka. Je jasné, že žalovaná měla další měsíční náklady, nejen na bydlení a na splátky úvěrů, a to jídlo, ošazení apod. které v žádosti uvedeny nebyly a žalobkyně s nimi při posuzování úvěruschopnosti nepočítala. Za této situace má soud za to, že ověřování úvěruschopnosti bylo ze strany žalobkyně pouze formální a žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti.

16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání soudu po předchozí omluvě nedostavila, nemohl ji soud poskytnout poučení ve smyslu , aby své tvrzení, že úvěruschopnost zkoumala, prokázala a předložila k tomu důkazy.

17. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 o.z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení činí částka, neboť žalovaná z částky, kterou jí poskytla žalobkyně (částka) uhradila částku částka. Ve zbytku soud žalobu zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy.

18. Z výše uvedených důvodů se soud pak nezabýval argumenty žalované ohledně posouzení procesu uzavírání smlouvy ani posouzením souladu sjednaných úroků s dobrými mravy.

19. Ohledně zákonných úroků, tak z ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Toto ustanovení představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy.

20. Ustanovení § 87 lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Proto soud žalobu zamítl i v části, ve kterých žalobkyně po žalované požadovala zákonné úroky z prodlení.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu , neboť obě účastnice byly ve věci úspěšné zhruba stejným dílem, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

22. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu s k žádosti žalované o splátky s ohledem na snížené příjmy, neboť rozložení plnění do takto určených splátek není dle názoru soudu nepřiměřeným zásahem do majetkových práv žalobkyně a navíc žalobkyně z takto vysokými splátkami souhlasila.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.