Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 C 2/2026-35

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 32 068,53 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá co do:

částka,

zákonného úroku z prodlení 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žaloba se zamítá co do:, částka, ,zákonného úroku z prodlení 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy k službě Twisto účet“, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. právnická osoba., s žalovanou dne datum a na základě které právní předchůdkyně žalobkyně zřídila žalované Twisto účet, prostřednictvím kterého měla žalovaná možnost realizovat platby za zboží a služby. Žalovaná prostřednictvím Twisto účtu za období od prosince 2023 do března 2024 vznikl dluh v celkové výši částka. Žalované byly právní předchůdkyní žalobkyně předloženy vyúčtování za tyto měsíce, ovšem ze strany žalované nebylo ničeho uhrazeno. Splatnost dlužné částky nastala dne datum. Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše.

2. Zástupce žalobkyně na výzvu soudu doplnil svá žalobní tvrzení, a to v podání doručeném soudu dne datum (na čl. 23 – 24 spisu), ve kterém podrobněji popsal postup právní předchůdkyně žalobkyně při prověřování úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy. Zástupce žalobkyně uvedl, že relevantní informace ověřovala právní předchůdkyně žalobkyně zejména lustrací z veřejně dostupných databází a z informacích poskytnutých žalovanou. Dále uvedl, že od počátku smluvního vztahu provedla žalovaná platební transakce v celkové výši částka a na konto smlouvy uhradila celkem částka.

3. Podle , : „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle , : „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek s přílohami. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.

4. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřily, soud proto uzavřel, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez nařízení jednání podle

5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:

Smlouvou ke službě Twisto účet ze dne datum měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, nicméně neměl za prokázané, že žalovaná smlouvu v této podobě s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně uzavřela, neboť neobsahuje podpis žalované, ani zaručený elektronický podpis, ale obsahuje pouze elektronický podpis se jménem a příjmení žalované, ovšem z tohoto není zřejmý projev vůle, který by mohl svědčit k tvrzení žalobkyně, že žalovaná smlouvu v této podobě skutečně uzavřela. Dále měl soud za prokázané, že limitní rámec byl touto smlouvou sjednán na částka.

Všeobecnými obchodními podmínkami právnická osoba. měl soud za prokázané znění těchto podmínek.

Svazkem vyúčtování za jednotlivé měsíce měl soud za prokázané strukturu dluhu žalované, přičemž žalovaná na základě těchto vyúčtování skutečně čerpala celkem částka.

Transakční historií – příchozích plateb měl soud za prokázané jednotlivé platby, které žalovaná v průběhu smluvního vztahu uhradila právní předchůdkyni žalobkyně.

Transakční historií – odchozích plateb měl soud za prokázané veškeré odchozí platby, které právní předchůdkyně žalobkyně realizovala ve prospěch jednotlivých objednávek, jež žalovaná v průběhu smluvního vztahu učinila.

Změnou požadavku na upgrade – Žádost o upgrade č. hodnota měl soud za prokázané, že na základě žádosti žalované provedla právní předchůdkyně žalobkyně dne datum kontrolu v registru SOLUS s negativním výsledkem. Dále bylo zjištěno, že žalovaná uvedla své příjmy ve výši částka, označila se za studenta a vyčíslila své výdaje na částka, přičemž tato žádost byla právní předchůdkyní žalobkyně následně schválena

Fotokopií oboustrannou OP žalované měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně disponovala fotokopií občanského průkazu žalované.

Výzvou k úhradě dluhu před podáním žaloby ze dne datum učiněnou zástupcem žalobkyně + Detailní informací k zásilkám měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a že se tato výzva dostala do dispozice žalované.

6. Z výpisu řízení EXE a E je patrné, že proti žalované nebylo před uzavřením úvěrové smlouvy zahájeno žádné exekuční řízení. V době po uzavření smlouvy o úvěru byla proti žalované zahájena 3 exekučních řízení EXE.

7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci, kdy nemá za prokázané, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně skutečně došlo k uzavření úvěrové smlouvy, neboť předložená smlouva není žalovanou písemně podepsaná a neobsahuje žádný projev vůle žalované, který by vlastnoruční podpis žalované mohl nahradit. Dále není nijak prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované posoudila na základě tvrzení žalované, vyplněných v žádosti, které si následně dále ověřila lustrací žalované v dostupných registrech. Předloženými listinami toto tvrzení žalobkyně nicméně nebylo zcela prokázáno, ačkoliv žádost byla soudu předložena, nebyly žalobkyní prokázáno, že právní předchůdkyně jakýmkoliv způsobem ověřila tvrzené příjmy a výdaje žalované, přestože tyto informace jsou zásadní pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a také si neověřila, že žalovaná je skutečně studentem. Dále ani nebyly předloženy důkazy o tom, že by žalobkyně žalovanou skutečně prověřovala v jakýchkoli registrech. Z výše uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované a poskytla úvěr osobě, o jejíž majetkových poměrech neměla prakticky žádné informace.

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

9. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

10. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, ze dne datum věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

11. Přestože shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.

12. Podle , platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. Rovněž chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Jelikož nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované, dospěl soud k závěru, že je smlouva o úvěru neplatná.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná nemusela neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost nebyla žalobkyní, resp. právní předchůdkyní žalobkyně, řádně posouzena před poskytnutím úvěru žalované, právní předchůdkyně žalobkyně se vůbec nezabývala majetkovou situací žalované a poskytla úvěr osobě, o které neměla prakticky žádné informace.

19. Soud proto věc posoudil dle až , (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“

20. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum ve věci sp. zn. spisová značka, jímž byl posuzován nárok na úroky z prodlení z úvěrové smlouvy neplatné pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti, lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká poskytovateli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (stanovené na základě dohody stran nebo na základě rozhodnutí soudu). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

21. Soud dospěl k závěru, že žalovaná čerpala částku částka z titulu úvěrové smlouvy, žalovaná uhradila částka. Soud proto žalobkyni přiznal z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované částku částka, která byla prokazatelně žalovanou vyčerpána a o kterou se tedy bezdůvodně obohatila. Jelikož soud úvěrovou smlouvu posoudil jako neplatnou pro nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně, zamítl soud nárok žalobkyně na zaplacení ostatních nároků, stejně jako nárok žalobkyně na zaplacení zákonných úroků z prodlení, neboť nárok na jejich zaplacení vzniká až v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny na základě rozhodnutí soudu (k tomu srov. právní názor Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. spisová značka).

22. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

23. O nákladech řízení rozhodl soud podle , podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě a předmět řízení – který zůstal po částečném zamítnutí žaloby. Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení. V daném případě měla žalobkyně úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 66,3 %, neúspěch žalobkyně, a tudíž úspěch žalované, tak činil 33,7 %. Odečtením úspěchu žalované od úspěchu žalobkyně dospěl soud k procentuální výši nákladů řízení, které soud jako oprávněné žalobkyni přiznal ve výši 32,6 %, a to z celkových, tzn. ještě poměrně nesnížených nákladů řízení, které činily částka, tzn., že soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku částka. Celkové (tedy ještě poměrně nesnížené) náklady řízení byly tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby částka dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem částka za tři úkony právní služby po částka dle (soud ohledně nákladů řízení aplikoval ustanovení advokátního tarifu vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částka, a úspěšné žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení), třemi režijními paušály po částka dle , tj. celkem částka a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů částka dle Podle je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení nebo řádu exekučního,