Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 55/2026-18

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci

žalobkyně: Jméno advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného

o 31 464,25 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 464,25 Kč s úrokem v částce 1 318,39 Kč, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 29 285,05 Kč od 15. 11. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 29 285,05 Kč od 15. 11. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 163 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 464,25 Kč s úrokem v částce 1 318,39 Kč, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 29 285,05 Kč od 15. 11. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 29 285,05 Kč od 15. 11. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 163 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 31 464,25 Kč s příslušenstvím. Uplatňovaný nárok odůvodnila tím, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum od společnosti právnická osoba, (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně“). Z této skutečnosti žalobkyně dovozuje svoji aktivní legitimaci. Ohledně žalovaného nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o vydání kreditní karty č. hodnota. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy provedla lustraci žalovaného ve veřejných databázích a ze sdělených příjmů a výdajů z dat ČSÚ vypočítala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně se v této smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec 30 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 23,99 % ročně a poplatky podle ceníku právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vydala kreditní kartu a poskytla mu peněžní prostředky dle úvěrového rámce. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel. V důsledku toho právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni datum, o čemž žalovaného informovala a vyzvala ho k úhradě celé dlužné částky. Žalovaný však dlužnou částku žalobkyni nezaplatil, a to ani na předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci samé bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Soud proto ve smyslu (dále jen „“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 11. 2025 včetně seznamu postupovaných pohledávek a z potvrzení o zaplacení úplaty bylo zjištěno, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným od právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s a násl. , (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky ve smyslu o. z. vyrozuměn oznámením zaslaným žalovanému dne 10. 12. 2025, jak bylo ověřeno prostřednictvím čísla zásilky uvedeného v podacím archu.

5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně se žalovaným uzavřela elektronickými prostředky dne datum smlouvu o vydání kreditní karty č. hodnota, jejíž součástí byly obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet (dále jen „smlouva“), jak dokládá návrh smlouvy a akceptace tohoto návrhu. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovaným a z lustrace žalovaného v databázi BRKI/NRKI a SOLUS, jak vyplývá z protokolu o ověření úvěruschopnosti. Z uvedeného dokumentu s údaji o žádosti bylo zjištěno, že žalovaný je podnikatelem s uváděným příjmem 50 000 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně však započítala příjem ve výši 44 966 Kč, jehož výše přibližně odpovídá výši soudem zjištěné z mimořádného výpisu z účtu žalovaného za 3 měsíce před uzavřením smlouvy. Ke své výdajové stránce žalovaný dále sdělil, že hradí nájemné 8 000 Kč měsíčně, toto bylo zjištěno také z mimořádného výpisu z účtu, a výdaje na živobytí dosahují 15 000 Kč měsíčně. Žalovaný rovněž hradil měsíční splátky úvěrů v celkové výši 13 360 Kč a po započtení měsíční splátky projednávaného úvěru ve výši 960 Kč dosahovala výše splátek žalovaného 14 395 Kč měsíčně. Z mimořádného výpisu z účtu jsou patrné splátky úvěrů ve výši přibližně 7 000 Kč měsíčně v době 3 měsíců předcházejících uzavření smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy vyčíslila disponibilní zdroje na částku 7 021 Kč měsíčně. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta dále vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila platební morálku žalovaného lustrací v BRKI/NRKI a v registru SOLUS, kdy shledala, že žalovaný je bez negativního záznamu, má pozitivní úvěrovou historii a nemá dluh po splatnosti. Na základě uvedeného právní předchůdkyně žalobkyně shledala, že žalovaný je schopen úvěr splácet a smlouvu s ním uzavřela. Podle smlouvy byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše sjednaného úvěrového limitu 30 000 Kč. Žalovanému peněžní prostředky poskytla, když tyto žalovaný čerpal prostřednictvím kreditní karty, jak dokládá souhrnný výpis z účtu kreditní karty. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté finanční prostředky formou splátek vrátit a zaplatit smluvní úrok ve výši 23,99 % ročně a poplatek za správu karty ve výši 89 Kč měsíčně. RPSN byla ve smlouvě udávána ve výši 34,72 %. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, konečný zůstatek činil podle souhrnného výpisu z účtu kreditní karty ke dni 11. 6. 2025 částku 32 782,64 Kč a sestával z dlužné jistiny, poplatků a úroku. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni datum zesplatnila v souladu s čl. XVI.1 a XVI.2 obchodních podmínek pro vydávání a používání kreditních karet. Žalovaného o tom informovala dopisem z téhož dne s výzvou k okamžité úhradě. Žalobkyně následně zaslala žalovanému dne datum předžalobní výzvu k plnění, jak dokládá podací arch.

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle , o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Podle o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Na základě zjištěného skutkového stavu a vzhledem k citovaným ustanovením zákona dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V důsledku toho, že žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy, vznikl žalobkyni podle § 2395 o. z. nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 29 285,05 Kč, dlužných poplatků ve výši 2 179,20 Kč a úroku za dobu do zesplatnění úvěru v částce 1 318,39 Kč. Dále má žalobkyně podle o. z. rovněž právo na zaplacení úroku z částky dlužné jistiny (29 285,05 Kč) od 15. 11. 2025 ve výši 12 % ročně podle , o spotřebitelském úvěru, když do prodlení se splacením úvěru se žalovaný dostal dnem následujícím po zesplatnění úvěru. Podle o. z. ve spojení s , 2 nařízení vlády číslo pak žalobkyni svědčí také právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky dlužné jistiny od datum do zaplacení. Žalobě tedy bylo v plném rozsahu vyhověno.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ve spojení s tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 163 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 259 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 464,25 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla žalovanému uložena podle

10. Lhůta k plnění byla stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.