Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Co 63/2026-115

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Renáty Lukešové a soudců Mgr. Kláry Hrobské a JUDr. Václava Nekoly v právní věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

žalované: Obec adresa, IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

o zaplacení částky 40 871 Kč, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 28. 11. 2025, č. j. spisová značka

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném výroku II. mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 12 990,56 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalované.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení 2 202,20 Kč

do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném výroku II. mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 12 990,56 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalované.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení 2 202,20 Kčdo tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalované.

1. Rozsudkem ze dne 28. 11. 2025, č. j. -86, Okresní soud Praha-východ (dále jen „soud prvního stupně“) výrokem I. zamítl žalobu, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 40 871 Kč. Výrokem II. bylo rozhodnuto, že žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Soud prvního stupně zamítl žalobu pro nedostatek pasivní věcné legitimace na straně žalované. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, aplikoval ust. a plně procesně úspěšné žalované nepřiznal náhradu nákladů řízení s ohledem na její postavení dle , o obcích, v platném znění (dále jen „“). Konkrétně odkázal na ust. s tím, že žalobkyně je občanem žalované a na žalovanou jako obci jsou kladeny zvýšené požadavky z hlediska jejího přístupu k žalobkyni.

2. Proti tomuto rozsudku, avšak pouze proti výroku II., podala včasné odvolání žalovaná. Namítala, že zásadně nesouhlasí s aplikací ust. s tím, že žalovaná v žádném případě neomezuje občany na svých právech a nejedná v rozporu s , jak nesprávně tvrdí soud prvního stupně. Nejsou dány žádné důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalované, navíc za situace, kdy žalovaná ani nebyla v řízení pasivně legitimovaná. Žalovaná odkázala na aktuální judikaturu Ústavního soudu (dále jen „ÚS“), která se týká moderačního práva soudu (, či ). Navrhla, aby odvolací soud změnil výrok II. rozsudku soudu prvního stupně tak, že je žalobkyně povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 12 990,56 Kč a dále náhradu nákladů odvolacího řízení 3 859,90 Kč, obojí do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

3. Žalobkyně k odvolání žalované uvedla, že soud prvního stupně aplikaci odůvodnil řádně. Žalovaná v průběhu řízení nedostála požadavkům vyplývajícím z jejího specifického postavení. Způsob její procesní obrany byl (vedle námitek absence pasivní legitimace) založen na zpochybňování práv žalobkyně, která je její dlouholetou občankou. Důvodem, proč byla žalována právě žalovaná, byla mj. skutečnost, že informace o rozsahu vymezení pravomocí mezi zřízenou právnickou osobou a žalovanou byly dosti zmatečné. Žalobkyně v tomto směru neobdržela od žalované na její žádost žádnou reakci. Postup soudu prvního stupně je rovněž zcela v souladu s judikaturou ÚS (např. či ). Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud výrok II. rozsudku soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správný.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku II. podle ust. a , aniž by nařizoval jednání ( ), a shledal odvolání žalované důvodným.

5. Výrok I. rozsudku soudu prvního stupně nebyl odvoláním napaden a nabyl tak samostatně právní moci ( ).

6. Ze spisu soudu prvního stupně odvolací soud zjistil, že se žalobkyně žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 9. 2. 2025 domáhala vůči žalované zaplacení částky 40 871 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady újmy na zdraví (bolestné) s odůvodněním, že dne 14. 12. 2024 v cca 8:20 hodin při venčení psů upadla na namrzlém povrchu chodníku, adresa (končí adresa), území žalované. Žalovaná měla jako vlastník chodníku, místní komunikace ( , o pozemních komunikacích) dostatek času a prostoru jej náležitě ošetřit, předejít možným incidentům. Žalovaná od počátku nárok žalobkyně neuznávala a tvrdila mj., že se žalobkyně měla se svým nárokem obrátit na správce komunikace, právnická osoba, dle zákona o pozemních komunikacích. Pokud žalobkyně nevyzvala tuto organizaci k plnění, nemohla vzniknout povinnost k plnění vlastníku komunikace jako ručiteli. Soud prvního stupně poté rozhodl napadeným rozsudkem.

7. Odvolací soud dospěl na základě shora uvedených zjištění k závěru, že v dané věci je namístě aplikovat ust. , kdy je zapotřebí přiznat procesně úspěšné žalované plnou náhradu nákladů řízení. Předně konstatuje, že ust. je institutem zcela výjimečným a dle názoru odvolacího soudu nejsou pro jeho použití v projednávané věci splněny podmínky. Ani soud prvního stupně přesvědčivě nezdůvodnil, proč by žalované neměla být v tomto sporu přiznána náhrada nákladů řízení. Skutečnost, že je žalobkyně občanem žalované obce nemůže být dle názoru odvolacího soudu sama o sobě důvodem hodným zvláštního zřetele, zejména za situace, kdy byla žalobkyně právně zastoupena a žaloba byla zamítnuta pro nedostatek pasivní věcně legitimace na straně žalované. Majetkové, osobní či výdělkové poměry žalobkyně pak jako důvod pro aplikaci tvrzeny a prokazovány nebyly. Ze všech těchto důvodů je tak dle odvolacího soudu zapotřebí aplikovat při rozhodování o náhradě nákladů řízení princip procesního úspěchu a neúspěchu ve věci.

8. Pokud jde o náklady řízení žalované před soudem prvního stupně, ty tvoří odměna za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení v březnu 2025, sepis vyjádření k žalobě ze dne 28. 3. 2025 a účast při jednání soudu prvního stupně dne 28. 11. 2025), ve výši 2 740 Kč za úkon právní služby (tarifní hodnota 40 871 Kč) dle ve spojení s , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen „“), tj. 8 220 Kč, 3 x režijní paušál á 450 Kč, tj. 1 350 Kč, cestovné ve výši 566 Kč, náhrada za promeškaný čas za 4 půlhodiny po 150 Kč dle , tj. 600 Kč, a 21 % DPH z částky 10 736 Kč ve výši 2 254,56 Kč, celkem tedy 12 990,56 Kč. Při určení výše cestovného vycházel odvolací soud z údajů v technickém průkazu vozidla a Lhůtu k plnění stanovil soud prvního stupně na tři dny podle a platební místo těchto nákladů k rukám právního zástupce žalované, který je advokátem, dle

9. Z těchto všech důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku II. podle změnil tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 12 990,56 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalované.

10. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle a V odvolacím řízení byla plně úspěšná žalovaná, a má proto právo na náhradu nákladů odvolacího řízení vůči žalobkyni. Ty tvoří 1 úkon právní služby (podání odvolání) ve výši ½ dle , tj. 1 370 Kč, 1 režijní paušál 450 Kč dle , a 21 % DPH z částky 1 820 Kč ve výši 382,20 Kč, tj. celkem 2 202,20 Kč. Lhůta k plnění těchto nákladů byla stanovena na tři dny dle , místo plnění pak k rukám právního zástupce žalované, který je advokátem, dle

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost tímto usnesením stanovená splněna dobrovolně a v určené lhůtě, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí anebo u soudního exekutora návrhem na exekuci.