Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Co 167/2026-116

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Fořta, Ph.D. a soudců Mgr. Jiřího Straky a Mgr. Kamily Drábkové ve věci

žalobce: žalobce, IČO IČO sídlem adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: žalovaná, narozená datum bytemAnonymizovánoadresa

o 220 279,09 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 22. 10. 2025, č.j. -97,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odstavci III., o náhradě nákladů řízení, mění takto:

Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 44 491,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odstavci III., o náhradě nákladů řízení, mění takto:Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 44 491,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 217 860,09 Kč ve splátkách po 4 000 Kč měsíčně splatných do 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek (odstavec I. výroku). V odstavci II. pak žalobu částečně zamítl, a to pro částku ve výši 2 419 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 524,27 Kč od 8. 6. 2023 do 14. 10. 2024, dále pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 353,48 Kč od 8. 6. 2023 do 14. 10. 2024, pro úrok 7,10 % ročně z částky 217 860,09 Kč od 14. 12. 2024 do zaplacení a pro zákonný úrok z prodlení z téže částky a od téhož data do zaplacení ve výši 12,75 % ročně. V odstavci III. pak rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo a v odstavci IV. výroku uložil žalobci povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku z žaloby ve výši 2 202 Kč do tří dnů právní moci rozsudku na účet Okresního soudu ve Strakonicích.

2. Výrok o náhradě nákladů řízení pak soud prvního stupně odůvodnil odkazem na s tím, že předmětem řízení byla pohledávka vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě načerpala žalovaná celkem částku 240 000 Kč. Poskytnutý úvěr řádně a včas nehradila a žalobce uplatnil nárok na zaplacení částky 220 279,09 Kč s úrokem a zákonným úrokem z prodlení. Dále v odvodnění odkazuje na a zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž bylo shledáno porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Takové porušení je pak sankcionováno neplatností smlouvy mající za následek ztrátu zisku věřitele v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy, kdy spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Právě tato specifická povaha a předmět tohoto řízení znamená, že v případě závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru (k čemuž v této věci došlo), je soudem stanovena doba vrácení poskytnuté jistiny či jejího zůstatku, a to podle možností spotřebitele. Jedná se tak o rozhodnutí ve věci samé, nikoliv o lhůtu k plnění podle Podle názoru okresního soudu pak nelze v takové situaci určit poměr úspěchu a neúspěchu účastníka ve smyslu pouhým matematickým poměrem žalobou požadované a rozsudkem přiznané částky. Na žalobce tak nelze nahlížet jako na účastníka v dané věci převážně úspěšného, přestože žalované byla napadeným rozsudkem uložena povinnost k zaplacení vyšší části žalované částky. Vedle toho pak okresní soud přihlíží i ke skutečnosti, že soudem je teprve hmotněprávní splatnost poskytnuté jistiny na základě neplatného právního jednání určována, v důsledku čehož nelze striktně vzato na žalovaného spotřebitele nahlížet jako na dlužníka, který je se svým plněním ke dni podání žaloby v prodlení. Je nutno též přihlížet k tomu, že žalobce v řízení uplatnil vedle nesplaceného nároku na úhradu jistiny i další nároky, které byly zamítnuty. Též nebylo vyhověno ani jeho požadavku na úhradu žalované částky ve třídenní lhůtě. S ohledem na tyto závěry pak žádnému z účastníků soud prvního stupně náhradu nákladů řízení nepřiznal.

3. Proti tomuto rozsudku, avšak jen proti výroku v odstavci III., kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, podal žalobce odvolání. V odvolání pak namítá, že pro aplikaci nebyly splněny podmínky. Z výroku ve věci samé jednoznačně vyplývá, že žalobce byl v řízení převážně úspěšný, přičemž výše přiznaného nároku představuje podstatnou většinu z žalované částky. To i v situaci, kdy část nároků (smluvní úrok, kapitalizovaný úrok, úrok z prodlení, kapitalizovaný úrok z prodlení) byla zamítnuta v důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru. Dále v odvolání poukazuje na to, že soud může své moderační právo podle , chce-li se odklonit od pravidla v , použít pouze za podmínky existence důvodů hodných zvláštního zřetele. Může tak učinit pouze výjimečně a v odůvodnění musí jednoznačně vyložit, v čem konkrétně tato výjimečnost spočívá. Soud by měl také zvážit, zda účelu řízení lépe než zásah do výše nákladové povinnosti nesvědčí rozdělení nákladů řízení do splátek nebo stanovení delší lhůty k plnění. Pokud soud má v plánu použít moderační právo, musí umožnit druhé straně, aby se k tomuto vyjádřila, přičemž není možné, aby vnitřně dospěl k přesvědčení, že je třeba aplikovat a straně, která by jinak náklady získala, toto nesdělil a ta se to dozvěděla až z rozhodnutí. V této souvislosti pak poukazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. . Moderační právo soudu koriguje případy, kdy se objeví okolnosti, které zákon nemůže výslovně předvídat, avšak za jejich existence by nebylo spravedlivé žádat po účastníkovi plnou náhradu nákladů řízení. Dále se v odvolání zabývá smyslem ust. ve vztahu k odstraňování tvrdostí ustanovení o náhradě nákladů řízení a poukazuje na aktuální judikaturu. V dané věci však argumentace okresního soudu poukazuje pouze na zvláštní úpravu v oblasti spotřebitelského úvěru a specifickou povahu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. To samo o sobě nemůže založit důvod pro odepření náhrady nákladů žalobci, který byl ve sporu úspěšný. Poukazuje též na dlouhodobou soudní praxi vycházející ze zásady úspěchu ve věci vyjádřené v , přičemž odchýlení se od této zásady je přípustné pouze ve výjimečných situacích zákonem výslovně předvídaných. V dané věci tak pro aplikaci nebyl dán důvod hodný zvláštního zřetele, když soud nevycházel z individuálních důvodů na straně žalované či zvláštních okolností případu. Bylo možno přitom určit poměr úspěchu a neúspěchu účastníků. Dále v odvolání poukazuje na to, že byl úspěšný v 82 % a náleží mu tak náhrada odpovídající 64 % celkových nákladů řízení. Ty pak v odvolání podrobně specifikuje a uvádí, že z celkových nákladů řízení ve výši 69 517,50 Kč má žalobce právo na náhradu nákladů řízení ve výši 44 491,20 Kč, jež představují 64 % nákladů řízení. V tomto směru pak navrhl změnu napadené části rozsudku.

4. Odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, včas a je přípustné (, , ), proto přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu odvoláním dotčeném podle a , odst. 3 a odst. 6 Dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.

5. Odvolací soud se neztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, který ho vedl k aplikaci a tím nepřiznání náhrady nákladů v řízení účastníkovi převážně úspěšnému. Odvolací soud tak nesdílí názor, že v situaci, kdy jde o spor plynoucí z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru, nelze určit poměr úspěchu a neúspěchu účastníka ve věci pouhým matematickým poměrem a je tak na místě na danou věc aplikovat a náhradu nákladů řízení nepřiznat. Odvolací soud setrvává na názoru, že pro aplikaci tohoto ustanovení musí být dány důvody zvláštního zřetele hodné, plynoucí z konkrétní souzené věci. Ty však v dané věci okresní soud de facto neshledal a vzhledem k uvedenému je tak neshledává ani soud odvolací. Odvolací námitky žalobce jsou tak důvodné včetně námitky, že pokud soud prvního stupně aplikaci zvažuje, měli by o tom být účastníci řízení informováni a měli by mít možnost se k takovému postupu vyjádřit. V dané věci je tak na místě rozhodovat o náhradě nákladů řízení podle

6. Pro určení poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve sporu je nutno uvažovat i s příslušenstvím žalované částky, a to tak, jak toto bylo učiněno předmětem žaloby. Jde přitom o obecné pravidlo (viz nález Ústavního soudu sp. zn. či usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ). Žalobce uspěl pro částku 217 860,09 Kč a neuspěl pro částku 47 381,02 Kč, která je tvořena částkami 2 419 Kč, 7 524,27 Kč, 353,48 Kč, úrokem ve výši 7,10 % ročně z částky 217 860,09 Kč od 14. 12. 2024 do 22. 10. 2025 (13 264,40 Kč) a úrokem z prodlení z téže částky a za stejné období ve výši 12,75 % ročně (23 819,87 Kč). Úspěch žalobce tak činí 82 % a jeho neúspěch 18 %. Má tak právo na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu těchto částek, tj. 64 %.

7. Náklady řízení, které žalobce v řízení před soudem prvního stupně vynaložil, jsou tvořeny odměnou za 5 úkonů právní služby po 9 220 Kč podle a písm. d) vyhl. č. , advokátní tarif (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba, dvě písemná podání ve věci samé) a dále paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobce za 5 úkonů po 450 Kč (, odst. 4 advokátního tarifu), přičemž uvedené částky jsou ještě zvýšeny o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce je jejím plátcem. Součástí náhrady nákladů řízení je pak i zaplacený soudní poplatek ve výši 11 014 Kč. Celková výše žalobcem vynaložených nákladů v řízení tak činí 69 517,50 Kč a 64 % z této částky činí 44 491,20 Kč.

8. S ohledem na uvedené tak byl výrok o nákladech řízení před soudem prvního stupně změněn za přiměřeného použití

9. Žalobce byl sice v odvolacím řízení úspěšný a ve smyslu a by tak měl mít právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, avšak na tuto část svého rozhodnutí odvolací soud aplikuje právě a nepřiznává žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení. Důvody zvláštního zřetele hodné, proč tak odvolací soud činí, spatřuje ve skutečnosti, že žalovaná k napadenému rozhodnutí o náhradě nákladů řízení nijak nepřispěla a tímto způsobem se nebránila. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení v napadeném rozsudku bylo vydáno výlučně vlivem úvah soudu prvního stupně a bylo by tak nespravedlivé, aby žalovaná nesla náklady odvolacího řízení, když aplikaci nepožadovala.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Nebude-li podle tohoto usnesení plněno dobrovolně, lze navrhnout jeho výkon soudem či soudním exekutorem.