Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Azs 101/2026 - 34

-35

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Tomáše Rychlého a Jana Kratochvíla v právní věci žalobce: N. Q. M., zastoupený Mgr. Markem Eichlerem, advokátem se sídlem Nekázanka 888/20, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2025, čj. OAM1082/ZAZA11HA062025, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 5. 2026, čj. ,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a rozsudek krajského soudu

[1] Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle , , a ani , o azylu. Žalobu podanou proti tomuto rozhodnutí Krajský soud v Hradci Králové zamítl v záhlaví uvedeným rozsudkem.

[2] Krajský soud nejprve vypořádal námitku nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Uvedl, že žalobce po celou dobu řízení jako jediný důvod podání žádosti o mezinárodní ochranu uváděl svou neschopnost splácet v zemi původu dluhy. Pokud snad žalobce v žádosti o udělení mezinárodní ochrany neuplatnil veškeré důvody, o které ji opíral, jde tato skutečnost výlučně k jeho tíži. Žalovaný správně uzavřel, že obavy žalobce z věřitelů představují hrozbu ze strany soukromých osob, avšak žalobce se o ochranu ze strany příslušných orgánů země původu vůbec nepokusil požádat. Současně netvrdil ani nijak nedoložil okolnosti svědčící o tom, že by mu taková ochrana nebyla dostupná. Žalovaný při hodnocení situace v zemi původu vycházel z aktuálních zpráv (informace OAMP z 23. 5. 2025 a informace MZV ČR z 21. 1. 2025).

[3] K námitkám týkajícím se neudělení humanitárního azylu podle zákona o azylu krajský soud uvedl, že , kterým se mění , o azylu, ve znění pozdějších předpisů, , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále „“), byl s účinností od 1. 10. 2025 zrušen institut národního humanitárního azylu. Od tohoto data jej již nelze udělit.

[4] Krajský soud se ztotožnil také se závěrem žalovaného stran neudělení doplňkové ochrany podle § 14a zákona o azylu. Odkázal na odůvodnění rozhodnutí žalovaného, v němž se žalovaný zabýval otázkou, zda žalobci v případě návratu do země původu hrozí reálné, skutečné a bezprostřední nebezpečí vážné újmy ve smyslu § 14a odst. 2 zákona o azylu s přihlédnutím k čl. 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod. Žalobce netvrdil žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit hrozbu mučení, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání. Podmínky pro udělení doplňkové ochrany podle § 14a odst. 2 písm. b) zákona o azylu proto nebyly splněny.

II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného

a) Kasační stížnost

[5] Žalobce (dále „stěžovatel“) podal proti tomuto rozsudku kasační stížnost.

[6] Rozsudek krajského soudu považuje za nepřezkoumatelný, neboť se nevypořádal s žalobními námitkami stran nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Krajský soud nedostatečně posoudil důvody, pro které měla být stěžovateli udělena mezinárodní ochrana a které stěžovatel uvedl i v žalobě.

[7] Stěžovatel vyjádřil obavy z návratu do země původu v souvislosti se svými závazky vůči věřitelům. Uvedl, že v zemi původu postrádá jakékoli zázemí a že by v případě návratu mohl být ze strany věřitelů vystaven nátlaku směřujícímu k výkonu nucených prací. Tyto okolnosti představují skutečné nebezpečí vážné újmy dle § 14a zákona o azylu. Tuto otázku krajský soud neposoudil správně.

b) Vyjádření žalovaného

[8] Žalovaný ve vyjádření uvedl, že ekonomické důvody nezakládají nárok na udělení mezinárodní ochrany. Hrozba ze strany věřitelů není hrozbou ze strany státní moci. Stěžovatel neprokázal, že by se obrátil na státní orgány, které mu nezvládly zajistit účinnou ochranu. Azylové řízení nelze využívat jako alternativu k legálním formám pobytu cizinců.

[9] Skutkový stav byl zjištěn řádně a dostatečně. V důsledku novely provedené byl institut humanitárního azylu z právní úpravy vypuštěn, takže jej po nabytí účinnosti této novely nebylo možné udělit ani v řízeních zahájených před její účinností. Stěžovatel zopakoval žalobní argumentaci, nenabídl nové argumenty a závěry krajského soudu nijak nesporoval.

III. Posouzení Nejvyššího správního soudu

[10] Nejvyšší správní soud se předně zabýval tím, zda je kasační stížnost přijatelná. Podle totiž platí, že rozhodovalli před krajským soudem o věci specializovaný samosoudce a kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud jako nepřijatelnou. Nejvyšší správní soud přijme kasační stížnost k věcnému přezkumu pouze v případě rozpoznatelného dopadu řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu, a to i) z důvodu neexistence, nejednotnosti nebo potřeby překonání judikatury, nebo ii) v případě zásadního pochybení krajského soudu (usnesení NSS z 26. 4. 2006, čj. , č. 933/2006 Sb. NSS, Ostapenko).

[11] Kasační stížnost je nepřijatelná.

a) Nepřezkoumatelnost rozsudku

[12] K námitce nepřezkoumatelnosti rozsudku krajského soudu Nejvyšší správní soud uvádí, že dle ustálené judikatury platí, že máli být soudní rozhodnutí přezkoumatelné, musí z něj být patrné, jaký skutkový stav vzal krajský soud za rozhodný, jakým způsobem postupoval při posuzování rozhodných skutečností, proč považuje právní závěry účastníků řízení za nesprávné a z jakých důvodů považuje pro věc zásadní argumentaci účastníků řízení za lichou (rozsudky NSS z 4. 12. 2003, čj. , č. NSS či z 29. 7. 2004, čj. ). Rovněž pokud krajský soud přistoupí k věcnému přezkumu nepřezkoumatelného správního rozhodnutí, zatíží svůj rozsudek stejnou vadou. Za nepřezkoumatelné však nelze považovat rozhodnutí, v němž se krajský (městský) soud ztotožní s částí odůvodnění správního orgánu a na tuto část výslovně odkáže (rozsudek NSS z 27. 7. 2007, čj. , č. 1350/2007 Sb. NSS, rozsudek NSS z 11. 7. 2023, čj. ).

[13] Nejvyšší správní soud shledal, že se krajský soud námitkami stěžovatele týkajícími se nedostatečně zjištěného skutkového stavu zabýval v dostatečném rozsahu. V bodech 14 a následujících napadeného rozsudku srozumitelně a přehledně vyložil důvody, pro které považoval žalovaným zjištěný skutkový stav za dostatečný pro posouzení (ne)udělení mezinárodní ochrany. Nelze rovněž vytýkat krajskému soudu, že se nedostatečně vypořádal s důvody uvedenými v žalobě. Žalobce totiž v žalobě, stejně jako v žádosti o mezinárodní ochranu, zmínil pouze dluhy, které má v zemi původu z minulosti. Touto otázkou se krajský soud v rozsudku zabýval.

b) Nesprávné posouzení důvodů pro udělení doplňkové ochrany

[14] K námitce nesprávného posouzení důvodů pro udělení doplňkové ochrany podle § 14a odst. 2 zákona o azylu, Nejvyšší správní soud odkazuje na své závěry shrnuté například v usnesení z 25. 6. 2026, čj. , bod 17, kde soud poukázal na to, že aby hrozící nebezpečí od soukromé osoby (věřitele) bylo relevantním důvodem ve smyslu zákona o azylu, musela by k němu přistoupit ještě nečinnost státních orgánů (rozsudky NSS z 22. 12. 2005, čj. , z 14. 6. 2007, čj. , z 24. 11. 2016, čj. , či z 15. 2. 2017, čj. , bod 8). Tato nečinnost by pak mohla spočívat v neschopnosti či neochotě těchto orgánů poskytnout přiměřenou ochranu (rozsudky NSS z 18. 12. 2003, čj. , či z 31. 10. 2008, čj. ). O tento případ se však v nyní posuzované věci zcela zjevně nejedná. Stěžovatel netvrdí, že by mu příslušné orgány ve vlasti nebyly schopny poskytnout pomoc. To neplyne ani z informací o zemi původu zjištěných žalovaným. Stěžovatel zmiňuje toliko obecnou obavu z věřitelů v zemi původu.

[15] Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační stížnost nevyvolává otázky, které by dosud nebyly v judikatuře Nejvyššího správního soudu řešeny anebo byly řešeny rozdílně či vyžadovaly učinit judikaturní odklon. Nejedná se ani o případ zásadního pochybení krajského soudu, které by mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.

IV. Závěr a náklady řízení

[16] Nejvyšší správní soud konstatuje, že podaná kasační stížnost svým významem nepřesahuje podstatně vlastní zájmy stěžovatele, a proto ji podle odmítl pro nepřijatelnost.

[17] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci v souladu s větou první ve spojení s (usnesení rozšířeného senátu NSS z 25. 3. 2021, čj. , č. 4170/2021 Sb. NSS, bod 53). Stěžovatel nebyl v řízení o kasační stížnosti úspěšný, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, jemuž by jinak právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti svědčilo, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 30. července 2026

Jitka Zavřelová

předsedkyně senátu