Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

57 A 29/2026 - 25

4

USNESENÍ

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce, soudce Mgr. Aleše Smetanky a soudkyně JUDr. Veroniky Burianové ve věci

žalobkyně:

A. R.

bytem X

zastoupená JUDr. Janou Bodlákovou, advokátkou

sídlem Cihelní 71/14, 360 06 Karlovy Vary

proti

žalovanému:

Krajský úřad Karlovarského kraje

sídlem Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 4. 2026, č. j. KK/1290/LP/26-4,

takto:

Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím ze dne 23. 4. 2026, č. j. KK/1290/LP/26-4 (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaný podle , , zamítl pro nepřípustnost odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Městského úřadu Cheb ze dne 28. 1. 2026, č. j. MUCH 9115/2026 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), kterým bylo nařízeno odstranění nepovolené stavební úpravy domu sousedícího s pozemkem žalobkyně. Nepovolená stavební úprava spočívala ve vybudování okna v tomto domě. Podle správních orgánů žalobkyně nebyla účastnicí řízení o odstranění stavby, a proto žalovaný posoudil její odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí jako nepřípustné. Žalobkyně podala proti napadenému rozhodnutí žalobu podle a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), s níž spojila návrh na přiznání odkladného účinku žalobě.

2. Žalobkyně tvrdila, že k odstranění nepovolené stavební úpravy může dojít jedině s využitím jejího pozemku, čímž dojde k zásahu do jejího vlastnického práva k tomuto pozemku. Podle názoru žalobkyně neoprávněný zásah do jejího vlastnického práva, aniž by před tím byla posouzena zákonnost napadeného rozhodnutí, omezení užívání jejího pozemku a riziko vzniku škod na jejím majetku představují pro žalobkyni závažnou a obtížně napravitelnou újmu, jež je větší než újma, která by přiznáním odkladného účinku žalobě mohla vzniknout jiným osobám, neboť přiznáním odkladného účinku dojde pouze k dočasnému zachování stávajícího stavu. Podle žalobkyně není přiznání odkladného účinku žalobě v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

3. Vzhledem k tomu, že z podaného návrhu a napadeného rozhodnutí bylo zřejmé, že nejsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě, nevyžadoval soud vyjádření žalovaného k podanému návrhu.

4. Podle platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

5. Soud konstatuje, že smyslem přiznání odkladného účinku žalobě není oddálení účinku pravomocného rozhodnutí správního orgánu. Jedná se o zvláštní nástroj, který má zabránit situaci, kdy by v důsledku okamžitého výkonu pravomocného rozhodnutí správního orgánu došlo ke zcela konkrétní, závažné a nevratné újmě. Poskytnutí odkladného účinku se tedy vyznačuje svým mimořádným charakterem. Soud jeho přiznáním ještě před rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí správního orgánu, a proto je třeba tento institut užívat velmi zdrženlivě (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 8. 2018, č. j. -28).

6. Zákon v stanovuje dvě hmotněprávní podmínky přiznání odkladného účinku žalobě, a sice (i) že právní následky napadeného rozhodnutí by znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (ii) že přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

7. Ve vztahu k prvé podmínce v obecné rovině platí, že je na žalobci, aby ve svém návrhu na přiznání odkladného účinku specifikoval, v čem má jemu hrozící újma spočívat, a aby tvrzené skutečnosti náležitě doložil, příp. alespoň věrohodně osvědčil. Jen tak může soud posoudit, zda neprodleným výkonem nebo jinými právními následky správního rozhodnutí může žalobci skutečně vzniknout nepoměrně větší újma, resp. újma těžko nahraditelná či kompenzovatelná (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 11. 2020, č. j. -78). Relevantní je pouze újma, která je v příčinné souvislosti s právními účinky napadeného rozhodnutí. Na druhou stranu tvrdit a osvědčovat rozpor přiznání odkladného účinku s důležitým veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám (tj. otázka naplnění druhé podmínky), je úkolem žalovaného správního orgánu. Soud tedy není oprávněn zjišťovat splnění uvedených podmínek z úřední povinnosti (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2017, č. j. -20). K závažnosti hrozící újmy pak v usnesení ze dne 23. 2. 2012, č. j. -30, Nejvyšší správní soud uvedl, že „[d]ůvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel. Stěžovatel musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností to vyvozuje a uvést její intenzitu. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit tomu, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma musí přitom být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.“

8. K citované judikatuře soud doplňuje, že byť byly uvedené závěry vysloveny Nejvyšším správním soudem v souvislosti s posouzením návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, dozajista se mutatis mutandis uplatní i pro případy posuzování návrhů na přiznání odkladného účinku žalobě.

9. Předmětem soudního přezkumu v projednávané věci je rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti prvoinstančnímu rozhodnutí jako nepřípustné. V takovém případě netvoří prvoinstanční a napadené rozhodnutí jeden celek (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2021, č. j. -42, bod 17) a prvoinstanční rozhodnutí nemůže být soudním přezkumem napadeného rozhodnutí jakkoliv dotčeno (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2018, č. j. -22, bod 11, jehož závěr se sice týká zamítnutí odvolání pro opožděnost, nicméně z důvodu shodné povahy a právních následků rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro opožděnost a pro nepřípustnost jej lze uplatnit i v projednávané věci). Zároveň platí, že odkladný účinek má jen včasné a přípustné odvolání (srov. věta první ), tudíž na prvoinstanční rozhodnutí je třeba hledět, dokud se v soudním řízení ohledně nepřípustnosti odvolání neprokáže opak, jako na pravomocné, neboť právní moci nabylo samostatně uplynutím lhůty pro podání odvolání, na čemž nepřípustné odvolání nemohlo nic změnit (srov. již připomenutý rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. -42, bod 17).

10. Odkladný účinek žaloby může působit pouze a jedině vůči napadenému rozhodnutí, které je samostatným předmětem soudního přezkumu. Odkládat právní účinky napadeného rozhodnutí však postrádá rozumný smysl, neboť na právní moci a jiných právních následcích prvoinstančního rozhodnutí, tj. rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, od jehož právních účinků žalobkyně odvozovala tvrzenou újmu, by to nic nezměnilo; prvoinstanční rozhodnutí totiž v projednávané věci není předmětem soudního přezkumu. Žalobkyně netvrdila, že by jí hrozila újma právě napadeným rozhodnutím. Žalobkyní tvrzená újma tedy nebyla v příčinné souvislosti s právními následky napadeného rozhodnutí, a proto nemohla odůvodnit přiznání odkladného účinku žalobě.

11. Nad rámec nezbytného soud dodává, že žalobkyně nevylíčila dostatečně konkrétně závažnou a nenahraditelnou újmu, která jí má hrozit právními následky prvoinstančního rozhodnutí. Žalobkyní obecně tvrzený zásah do jejího vlastnického práva, aniž by žalobkyně konkretizovala negativní projevy tohoto zásahu a jeho intenzitu, nemohl odůvodnit přiznání odkladného účinku žalobě, neboť z této argumentace není zřejmé, že by tvrzený zásah představoval pro žalobkyni závažnou a citelnou újmu. Žalobkyní tvrzené riziko vzniku škod bylo pouze hypotetické, neboť nelze bez dalšího důvodně předpokládat, natož považovat za jisté, že žalobkyni vznikne škoda odstraněním nepovolené stavební úpravy spočívající ve vybudování okna v domě sousedícím s jejím pozemkem.

12. Jelikož žalobkyně netvrdila, že by jí právními následky právě napadeného rozhodnutí bezprostředně hrozila závažná újma, nebyla splněna již první podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě, vyplývající z Pro nadbytečnost se soud nezabýval možnou újmou vzniknuvší přiznáním odkladného účinku žalobě jiným osobám ani možným rozporem přiznání odkladného účinku žalobě s důležitým veřejným zájmem, posouzení těchto podmínek by totiž nemohlo nic změnit na nedůvodnosti návrhu žalobkyně.

13. Protože nebyly kumulativně splněny hmotněprávní podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě, které vyplývají z , zamítl soud tímto usnesením předmětný návrh žalobkyně.

14. O náhradě nákladů řízení, které případně vznikly v souvislosti s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě, rozhodne soud až v rozhodnutí, jímž bude řízení o věci samé skončeno (srov. , ve spojení s a ).

15. Závěrem soud dodává, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. -76, č. 1072/2007 Sb. NSS).

Poučení:

Proti tomuto usnesení je kasační stížnost nepřípustná [ ].

Plzeň 29. června 2026

Mgr. Lukáš Pišvejc v.r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.