Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 11/2026-45

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město

pro 642 953,27 Kč

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši částka se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši , částka, se zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částka s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, čj. -1030 (v návaznosti na rozsudek Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, čj. -923), byla žalované s odkazem na , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, uložena povinnost zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně ode dne datum do zaplacení. Žalovaná uloženou povinnost splnila dne datum. Protože výše zákonného úroku ke dni uplatnění nároku žalobcem u soudu byla 15 %, vyzval žalobce dne datum žalovanou k doplacení částky zbývající do plné výše zákonného úroku. Výzvu odůvodnil odkazem na ustanovení , , v návaznosti na ustanovení , a konstatoval dále, že důvodnost jeho nároku, jeho výše a den splatnosti byly postaveny najisto okamžikem, kdy rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum, čj. -1030, nabyl právní moci, tedy dnem datum. Žalovaná na výzvu žalobce ze dne datum k zaplacení dlužné částky nereagovala. Předmětem zde podávaného návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je tedy doplacení úroků zbývajících do plné výše zákonného úroku (15 %) z částky, která byla žalobci přiznána v řízení podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Částka, kterou má žalovaná zaplatit žalobci, je tvořena součinem soudem přiznané částky částka a rozdílu mezi soudem přiznanou výší úroku z prodlení ve výši 11,75 %) a zákonnou výší úroku z prodlení ve výši 15 %, tj. 3,25 %. To násobeno počtem dnů prodlení v počtu 1 159 dnů.

2. Žalovaná uvedla, že uvedená částka částka představuje náhradu újmy na zdraví a náhradu nemajetkové újmy dle , která byla žalobci na jistině přiznána v rámci řízení vedeného u Obvodního soudu pro adresa pod sp.zn. , a to rozsudkem Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č.j. -883, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. -1030. Pokud jde o žalobní požadavek, který byl předmětem řízení vedeného u Obvodního soudu pro adresa pod sp.zn. , byl tento u soudu uplatněn žalobou ze dne datum, přičemž šlo o požadavek žalobce na náhradu škody, náhradu újmy na zdraví a náhradu nemajetkové újmy dle , kdy dle petitu se žalobce domáhal zaplacení částka a úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. za dobu od datum do zaplacení; částka a úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. za dobu od datum do zaplacení; částka a úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. za dobu od datum do zaplacení; částka a úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. za dobu od datum do zaplacení; částka a úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. za dobu od datum do zaplacení. Žalobce výše uvedenou žalobou uplatněné nároky před jejich uplatněním u soudu mimosoudně uplatnil u Ministerstva spravedlnosti, a to přípisem ze dne datum doručeným Ministerstvu spravedlnosti dne datum. S ohledem na právě uvedené žalovaná konstatuje, že počátek prodlení v případě nároků na náhradu škody a nemajetkové újmy uplatněných dle je stanoven zákonem a k tomuto se vážící judikaturou (viz ) a konec šesti měsíční lhůty počínající plynout uplatněním nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy u příslušného úřadu. V nynějším případě žalobce tedy s ohledem na skutečnost, že žalobce mimosoudně své požadavky, které byly následně předmětem řízení vedeného u Obvodního soudu pro adresa pod sp.zn. , uplatnil u Ministerstva spravedlnosti dne datum, se stát dostal do prodlení s případným plněním dnem datum (neboť poslední den šesti měsíční lhůty dle připadl na den datum). Pokud pak jde o výši zákonných úroků z prodlení, tato je stanovena příslušným – viz jeho (resp. nyní ve znění účinném od datum ). S ohledem na skutečnost, že podání žalobce ze dne datum, kterým byl u Ministerstva spravedlnosti mimosoudně uplatněn požadavek na úhradu úroků z prodlení z částky částka za období datum – datum ve výši 3,25% ročně (kapitalizováno na částku částka), bylo doručeno Ministerstvu spravedlnosti dne datum, stalo se tak po marném uplynutí tříleté promlčecí lhůty, která počala běžet dne datum a skončila dne datum. Z uvedeného důvodu, tj. z důvodu promlčení, žalovaná žalobcovu požadavku uplatněnému přípisem ze dne datum nevyhověla. V návaznosti na výše uvedené žalovaná ze shodného důvodu, pro nějž nevyhověla mimosoudně požadavku žalobce, vznáší námitku promlčení žalobcem uplatněného požadavku, neboť promlčecí lhůta k uplatnění požadavku žalobce počala běžet dne datum a skončila dne datum, přičemž žalobce svůj požadavek uplatnil u Ministerstva spravedlnosti dne datum a u soudu dne datum.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud má za prokázané, že ve věci samé bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č.j. -883, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. -1030. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. -1030, byl korigován rozsudek soudu I. stupně a žalobci byl přiznán pouze jím požadovaný (nikoli zákonný) úrok z prodlení, viz bod 81. rozsudku Městského soudu v Praze : „Žalobci přísluší i úrok z prodlení z přisouzené částky (§ 1970 o. z. s přihlédnutím k § 26 OdpŠk), a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku na odškodnění u žalované (§ 14, 15 OdpŠk), tj. ode dne datum. Žalobce totiž uplatnil nárok u žalované dne datum. Žalovaná pak v rámci šestiměsíční lhůty vydala své stanovisko dne datum a dne datum žalobci uhradila částku částka. Zákonná výše úroku z prodlení ke dni datum podle činí 15 %. Žalobce výslovně požadoval přiznání úroku z prodlení ve výši 11,75 %, a jeho návrh nemůže soud překročit. Proto odvolací soud přiznal úrok z prodlení v žalobcem požadované výši“.

5. Žalobce výše uvedenou žalobou uplatněné nároky před jejich uplatněním u soudu mimosoudně uplatnil u Ministerstva spravedlnosti, a to přípisem ze dne datum doručeným Ministerstvu spravedlnosti dne datum.

6. Dle přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Z Komentářové literatury (Vojtek, P., Bičák, V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2017, 184 s.) se k danému ustanovení podává, že zákon stanoví šestiměsíční lhůtu počítanou od uplatnění nároku poškozeným, v níž je ministerstvo či jiný ústřední správní úřad (ústřední orgán podle ) povinen věc projednat a rozhodnout o tom, zda škodu nahradí. Stát se nicméně v prodlení s poskytnutím náhrady za škodu způsobenou výkonem veřejné moci ocitá teprve marným uplynutím lhůty šesti měsíců ode dne, kdy poškozený nárok řádně uplatnil u ústředního orgánu; ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej také stíhá povinnost zaplatit poškozenému též úrok z prodlení. Stejné pak vyplývá i z konstantní a dlouhodobé judikatury – srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. (“Stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem teprve marným uplynutím lhůty šesti měsíců ode dne, kdy poškozený nárok řádně uplatnil u ústředního orgánu, a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty jej stíhá povinnost zaplatit poškozenému též úrok z prodlení“.).

7. Soud má za prokázaný skutkový stav tak, že u Obvodního soudu pro adresa bylo vedeno řízení na základě žaloby doručené Obvodnímu soudu pro adresa dne datum pod sp.zn. , přičemž šlo o požadavek žalobce na náhradu škody, náhradu újmy na zdraví a náhradu nemajetkové újmy dle , kdy dle petitu se žalobce domáhal zaplacení částka a úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. za dobu od datum do zaplacení; částka a úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. za dobu od datum do zaplacení; částka a úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. za dobu od datum do zaplacení; částka a úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. za dobu od datum do zaplacení; částka a úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. za dobu od datum do zaplacení. Žalobce uplatnil nárok u žalované dne datum. Žalovaná pak v rámci šestiměsíční lhůty vydala své stanovisko dne datum a dne datum žalobci uhradila částku částka. Uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. -1030 byl korigován rozsudek soudu I. stupně a byl žalobci přiznán úrok z prodlení ve výši 11,75 %.

8. Žalobci tak na základě shora uvedeného přísluší i úrok z prodlení z přisouzené částky (§ 1970 o. z. s přihlédnutím k § 26 OdpŠk), a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku na odškodnění u žalované (, 15 OdpŠk), tj. ode dne datum. Žalobce má dle zákonné úpravy nárok na zákonný úrok z prodlení ke dni datum podle ve výši 15 % ročně. Obecně soud dospěl k závěru, že žalobce má nárok na doplatek částky zákonného úroku z prodlení, která je tvořena součinem, soudem přiznané částky částka, rozdílu mezi soudem přiznanou výší úroku z prodlení ve výši 11,75 % a zákonnou výší úroku z prodlení ve výši 15 %, tj. 3,25 %. To násobeno počtem dnů prodlení v počtu 1 159 dnů od datum do datum.

9. Soud se zabýval vznesenou námitkou promlčení. Soud odkazuje na skutečnost, že požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení není nárokem dle zákona nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení není nárokem odvozeným od odpovědnostního titulu pochybení státu z titulu nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, ale je odvozen od prodlení dlužníka (státu) se zaplacením obecně vzniklého dluhu. Nelze tak na požadavek zaplacení zákonného úroku z prodlení aplikovat právní úpravu v tom směru, že tento nový požadavek žalobce je nutné předběžně uplatnit u žalované a k uplatnění nároku vztáhnout i otázku právní úpravy promlčení nároku dle úpravy zákona

10. Vzhledem k absenci titulu dle zákona , od kterého by se tento nárok odvíjel, je na místě použít obecnou právní úpravu institutu promlčení dle zákona .

11. Dle ust. promlčecí lhůta trvá 3 roky.

12. Úroky z prodlení jsou příslušenstvím pohledávky věřitele. Úroky z prodlení jsou zákonem stanovenou sankcí za prodlení dlužníka s plněním dluhu. Povinnost dlužníka zaplatit věřiteli úroky z prodlení je akcesorickým závazkem k hlavnímu dluhu. Se zánikem povinnosti k zaplacení jistiny zaniká i povinnost hradit úroky a úroky z prodlení. Opětující se plnění jsou podrobena samostatnému promlčení. Opakující se plnění je nutno odlišovat od dílčích plnění. U dílčích plnění jde o jeden dluh, který je na jednotlivá dílčí plnění rozložen. Úroky z prodlení jsou druhem opětujících se dávek (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ). Promlčují se tak jednotlivé částky úroku z prodlení za každý den prodlení se splněním jistiny.

13. Hradila-li by žalovaná svůj původní závazek vůči žalobci včas, tj. do datum, potom by jí nevznikla povinnost hradit sankci za prodlení dlužníka s plněním dluhu ve výši zákonného úroku z prodlení. V tomto případě žalobce má obecně žalobce nárok na doplatek zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum. Od tohoto dne také počíná běžet promlčecí doba k jednotlivým částkám vzniklým ke konkrétnímu dni prodlení dlužníka (žalované) s hrazením dluhu.

14. Nárok byl uplatněn u soudu dne datum. Od tohoto data zpětně 3 roky nejsou dle ust. nároky žalobce na zákonný úrok z prodlení, za každý den prodlení promlčené. Promlčené jsou tak jednotlivá plnění na zákonný úrok z prodlení od dne datum do datum. Soud tak přiznal žalobci „nepromlčený“ nárok představovaný doplatkem zákonného úroku z prodlení z částky ve výši částka ve výši 3,25% ročně od datum do datum tj za období 1080 dnů. Soud tak žalobci přiznal za uvedené období přiznal částku ve výši částka. Ve zbývající částce částka žalobu zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšnější. Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze 2,5 úkonů (1/2 předžalobní výzva, a dále podání žaloby a vyjádření) uvedených v a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Úspěch žalobce v říze ní je ve výši 86 %. Žalobci tak přísluší částka částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.