Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
7 C 69/2026-44
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Plnou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČ IČO
sídlem Adresa žalobce
zastoupen advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o zaplacení 23 490 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 15 000 Kč s 12 % úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč jdoucím od 6. 5. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 8 490 Kč s 12 % úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč jdoucím od 6. 5. 2025 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení 683,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám jeho právní zástupkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 15 000 Kč s 12 % úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč jdoucím od 6. 5. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 8 490 Kč s 12 % úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč jdoucím od 6. 5. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení 683,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám jeho právní zástupkyně.
Žalobce se domáhal po žalované svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 27. 2. 2026, zaplacení žalované částky z titulu nesplacení úvěru, který žalobce žalované poskytl na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 285899 uzavřené elektronickým způsobem na dálku. Žalobce takto žalované poskytl dne 30. 9. 2024 na její bankovní účet č. Anonymizováno pod variabilním symbolem var. symbol (rodné číslo žalované) částku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobci poskytnutou částku spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úrok přirostlý za uplynulé období měla žalovaná splácet každý měsíc formou splátek a jistinu úvěru mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla opakovaně upomínána. V poslední upomínce ze dne 2.5.2025 byla informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 5. 5. 2025 a vyzvána k jeho úhradě. Žalobce tak po žalované požaduje zaplacení 21 000 Kč sestávající z nesplacené jistiny ve výši 15.000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 6 000 Kč nejpozději splatných dne 5. 5. 2025, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla mezi účastníky sjednaná smluvní pokuta ve výši 0,1 % p. d. z částky ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalovaná se do prodlení dostala následující den po dni zesplatnění úvěru, který nastal 5. 5. 2025, a žalobce proto požaduje po žalované i smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 3. 4. 2025 do data odeslání předžalobní výzvy 19. 10. 2025, a takto kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí 2 490 Kč.
Protože žalovaná byla k nařízenému jednání řádně předvolána a včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř. ).
Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 285899 plyne, že žalobce uzavřel se žalovanou elektronickým způsobem na dálku smlouvu o úvěru, ve které se zavázal poskytnout žalované finanční prostředky až do výše 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku žalobci vrátit a zaplatit mu i úroky sjednané ve výši 40 % p. m. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, smlouva o úvěru měla trvat do doby úplného splacení jistiny úvěrovaným. Splácení úvěru bylo sjednáno tak, že žalovaná se zavázala, že smluvní úrok přirostlý za uplynulé období bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách, a to nejpozději k 30. dni v měsíci. Jistinu úvěru mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Ve smlouvě byla dále pro případ prodlení žalované sjednána povinnost zaplatit žalobci účelně vynaložené náklady, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž by byla žalovaná v prodlení. Pro případ prodlení delšího, než dva měsíce bylo sjednáno, že se stává splatným celý dluh, tj. nesplacená jistina, úroky a veškeré sankce za prodlení.
Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že z účtu žalobce byla na účet č. č. účtu, var. symbol var. symbol dne 30. 9. 2024 poukázána částka ve výši 15 000 Kč.
Přípis ze dne 2. 5. 2025 obsahuje zesplatnění spotřebitelského úvěru č. 285899 z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek. Celková dlužná částka ke dni 2. 5. 2025 činila 23.647 Kč a žalovaná byla vyzvána k jejímu zaplacení.
Z provedených důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalobce se žalovanou uzavřel smlouvu, na základě, které poskytl žalované částku ve výši 15 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalované. Před uzavřením smlouvy byla ověřena totožnost žalované, existence jejího bankovního účtu a zjišťovány její příjmy a výdaje. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k pravidelné měsíční splátce úroků z poskytnuté částky, jež byly sjednány ve výši 40 % p. m. Jistinu úvěru pak mohla splatit kdykoliv, neboť jí byla poskytnuta na dobu neurčitou.
Žalovaná sjednanou měsíční splátku úroků po dva měsíce nehradila, a proto ke dni 5. 5. 2025 došlo k zesplatnění celého dluhu.
Podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném znění, dále jen o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.
Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.
Po právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené ve smyslu § 2395 a násl. o. z. a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Před uzavřením smlouvy byla úvěruschopnost žalované přezkoumána. Ujednání ve smlouvě o úrocích ve výši 40 % p. m. je však zjevně nepřiměřené a příčí se dobrým mravům, a proto je soud dle § 588 o. z. považuje za neplatné. S ohledem na znění smlouvy, kdy úhrada úroků je koncipována jako hlavní zdroj zisku pro žalobce, má soud za to, že bez ujednání o úrocích by žalobce uvedenou smlouvu neuzavřel, proto ve smyslu § 576 o. z. má soud za to, že neplatnost se vztahuje na celou smlouvu o úvěru. Proto posoudil nárok žalobce jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. A protože žalovaná dosud nic z poskytnuté částky 15 000 Kč žalobci nevrátila, uložil jí soud povinnost tuto částku žalobci zaplatit. Současně soud vyhověl žalobě i v části týkající se úroků z prodlení, ovšem pouze z přiznané částky 15 000 Kč, neboť i na ty vzniklo žalobci právo, neboť žalovaná se s úhradou peněžitého plnění dostala do prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 1723 odst. 2 o. z., ve zbývající části uplatněný nárok na úroky z prodlení byl jako nedůvodný zamítnut. Rovněž ostatní uplatněné nároky žalobce soud s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru jako nedůvodné zamítl.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Žalobce po žalované uplatňoval zaplacení 23.490 Kč a přiznáno mu bylo 15 000 Kč. Žalobce byl tak v řízení úspěšný z 28 % a jeho náklady ve výši 2 440 Kč, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení v částce 940 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto
úkonům (3x 400 Kč a 3x 100 Kč) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. 28 % z částky 2 440 Kč pak představuje 683,20 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 ti dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové.
Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.