Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 41/2026-39

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martínkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 18 400 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 402 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 402 Kč od 8. 8. 2025 do zaplacení ve výši 11,50 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 8 998 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 8. 8. 2025 do zaplacení ve výši 11,50 % ročně.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 402 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 402 Kč od 8. 8. 2025 do zaplacení ve výši 11,50 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 8 998 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 8. 8. 2025 do zaplacení ve výši 11,50 % ročně.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 18 400 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným dne 13. 6. 2024 uzavřela smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 19 998 Kč skládající se z půjčené částky ve výši 11 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 8 998 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni splatit úvěr v týdenních splátkách po 334 Kč, z nichž první byla splatná do sedmi dnů od podpisu smlouvy, a každá další do vždy do sedmého dne od předchozí splátky; splatnost celého úvěru byla stanovena na 7. 8. 2025. Žalovaný hradil splátky nepravidelně, žalobkyni celkem uhradil částku ve výši 1 598 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný zbývající část dlužné částky přes výzvy žalobkyně neuhradil, domáhala se jí žalobkyně touto žalobou spolu se zákonným úrokem z prodlení od konečného data splatnosti celého úvěru.

2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení , (dále jen „ “), neboť žalobkyně prostřednictvím svého zástupce svou neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 13. 6. 2024 včetně smluvních podmínek, které jsou její nedílnou součástí, a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že účastníci se pokusili uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě, které žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti částku 11 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 998 Kč. Výše uvedené částky se žalovaný zavázal splatit v 60týdenních splátkách po 333,30 Kč. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný na dluh zaplatil celkem 1 598 Kč. Z evidenční karty klienta soud zjistil, že žalobkyně za účelem posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr zjišťovala osobní poměry žalovaného, jeho příjmy a výdaje, kde žalovaný uvedl, že má základní vzdělání, je svobodný, žije na s rodiči, nevlastní automobil ani nemovitost, a spolu s ním žije v domácnosti jedno nezaopatřené dítě. Žalovaný dále uvedl, že již měl u žalobkyně úvěr. Ohledně svých příjmových poměrů sdělil, že je zaměstnán na plný úvazek na dobu neurčitou u právnická osoba, kde jeho čistý měsíční příjem činí 21 002 Kč; žalobkyně měla toto ověřit z pracovní smlouvy a výplatní pásky žalovaného za období dubna a května 2024. Měsíční výdaje domácnosti žalovaného byly poté odhadnuty na 16 452 Kč s tím, že disponibilní příjem žalovaného činil 4 550 Kč; nebylo zde uvedeno, že by žalobkyně vycházela z jiných údajů než odhadů žalovaného o jeho běžných měsíčních výdajích. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 7. 2025 a kopie podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.

6. Soud z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí.

7. Soud dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdce žalobkyně řádně provedl posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí.

8. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení , (dále jen „o. z.“) a , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

9. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o. z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžitá zápůjčka je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.

10. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

15. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

16. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná.

21. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatele úvěru jakožto spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně skutečnosti, že své povinnosti ve smyslu ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru dostála.

22. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala, neboť soudu předložila pouze vlastní smlouvu o úvěru a kartu klienta. Soud konstatuje, že žalobkyně náležitě neprokázala, že by ověřovala tvrzení žalovaného uvedené v kartě klienta, tedy že by dostatečně ověřovala výši příjmů, a zejména výdajů žalovaného. V kartě klienta je sice uvedeno, že žalovaný měl při žádosti o úvěr žalobkyni předložit výplatní pásky za duben a květen 2024 a pracovní smlouvu, avšak tyto dokumenty žalobkyně soudu nepředložila. Soud tedy konstatuje, že v kartě klienta je žalovaným toliko konstatována výše jeho příjmů a výdajů, tato tvrzení však nejsou doložena žádným relevantním důkazem, např. předložením kopií výplatních pásek či výpisů z účtu. Takový postup žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru za situace, kdy o správnosti uvedených údajů lze mít důvodné pochyby.

23. Nutno připomenout, že ve smyslu § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je pak i zákonnou povinností poskytovatele úvěru dokumenty a záznamy týkající se posuzování schopnosti spotřebitele splácet úvěr uchovávat, a to nejméně po dobu pěti let. Výše uvedené dokumenty vážící se k povinnosti věřitele řádně posuzovat schopnost žalovaného splácet úvěr, a to s přihlédnutím k výdajům žalovaného, nebyly v žalobě ani v jiném podání žalobkyně označeny a přiloženy.

24. Soud nepostupoval dle a ve věci nařídil jednání mj. za tím účelem, aby mohl žalobkyni ve smyslu poskytnout poučení, že dosud nebyla prokázána tvrzení o tom, že skutečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to včetně následků spojených s nesplněním výzvy k jejich dotvrzení a označení. Nutno dodat, že poučení dle shora citovaného ustanovení se poskytuje pouze účastníku, který je přítomen u jednání, při jiném úkonu soud takové poučení neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být takové poučení poskytnuto účastníku, který se k jednání nedostavil a nepožádal o odročení jednání z důležitého důvodu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. ). Je-li jednáno v souladu s ustanovením v nepřítomnosti účastníka (jeho zmocněnce či zástupce), je to účastník, jenž svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. ). Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti. I s ohledem na výše uvedené judikaturní závěry soud dospěl k závěru, že žalobkyně se tak sama připravila o dobrodiní soudu ve formě poučovací povinnosti dle

25. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, uložená poskytovateli (žalobkyni, resp. právnímu předchůdci), přičemž pokud tuto svoji povinnost nesplní, je smlouva dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná a to absolutně, tedy soud k ní dle § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. -77 či nález Ústavního soudu sp. zn. ).

26. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá za žalovaným pohledávku, která by měla svůj právní základ ve smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne 13. 6. 2024 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, neboť má tuto smlouvu za neplatnou, a to s účinky ex tunc.

27. Za situace, kdy je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla dne 13. 6. 2024 žalovanému v hotovosti částku 11 000 Kč, žalovaný na tento úvěr před podáním žaloby uhradil částku 1 598 Kč, jeho bezdůvodné obohacení tak činí částku 9 402 Kč.

28. Soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky 9 402 Kč a vzhledem k tomu, že žalovaný byl ke dni 8. 8. 2025 dle výzvy k plnění odeslané žalovanému zástupcem žalobkyně v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, vyhověl soud žalobě rovněž co do příslušenství z uvedené částky ve smyslu o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v , v platném znění (výrok I.).

29. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části zamítnout (výrok II.).

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle , , (dále jen „ ”) tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť v řízení úspěšnější žalobkyně měla úspěch pouze v nepatrné části, tj. při odečtení poměru úspěchu a neúspěchu ve věci za současnému přihlédnutí k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. , byla žalobkyně úspěšná pouze do 2,2 %, přičemž o nepatrný neúspěch jde všude tam, kde se poměr plnění ve vztahu k celku blíží nule, zpravidla pod 10 % (srov. BÍLÝ, Martin. [Náhrada podle úspěchu]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. . 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024. Dostupné na beck-online.cz, marg. č. 9.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.