Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 49/2026-16

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Štěpánkou Kadlecovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 24 839 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úroky z prodlení za dobu od datum do zaplacení ve výši 12 % ročně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu Plzeň-jih soudní poplatek ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám její advokátky náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, s úroky z prodlení za dobu od , datum, do zaplacení ve výši 12 % ročně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbytku se žaloba zamítá.III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu Plzeň-jih soudní poplatek ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám její advokátky náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku částka s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným. Na základě smlouvy o zápůjčce žalobkyně poskytla žalovanému nejprve dne datum částku částka, poté, na základě žádosti o navýšení zápůjčky, dne datum částku částka, a dne datum, po další žádosti o navýšení zápůjčky, částku částka. Žalovaná částka se tak skládá z jistiny ve výši částka, poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši částka, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka. Úhradu žalovaného ve výši částka žalobkyně započetla na smluvní pokutu.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s , (dále jen „ “), rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován z ustanovení , neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžení prostředky ve výši částka, a to bezhotovostně na jeho bankovní účet č. č. účtu, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši částka nejpozději do datum. Dle smlouvy o zápůjčce je doba trvání zápůjčky 30 dnů s tím, že roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) činí 3 353 %. Z dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne datum soud zjistil, že jím byla smlouva o zápůjčce změněna tak, že se žalobkyně zavazuje poskytnout žalovanému peněžní prostředky v celkové výši částka, a žalovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši částka nejpozději do datum s tím, že RPSN činí 4 389 %. Dodatkem ke smlouvě o úvěru ze dne datum byla smlouva o zápůjčce změněna tak, že se žalobkyně zavazuje poskytnout žalovanému peněžní prostředky v celkové výši částka, a žalovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši částka nejpozději do datum s tím, že RPSN činí 22 711 %. Z dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne datum soud zjistil, že jím byla prodloužena splatnost zápůjčky o 30 dní, a to za poplatek ve výši částka. Z údajů o provedených platbách bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala na účet uvedený ve smlouvě o zápůjčce dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka. Ve smlouvě o zápůjčce byla dále sjednána povinnost žalovaného pro případ prodlení s plněním závazků ze smlouvy uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a účelně vynaložené náklady žalobkyně s tím, že za zaslanou písemnou (listinnou) upomínku je žalobkyně oprávněna požadovat částka. Žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala k úhradě dlužné částky dopisy ze datum, datum, datum a datum). Dne datum pak adresovala zástupkyně žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, ve které jej vyzvala k úhradě dlužné částky do tří dnů (výzva k úhradě před podáním žaloby, podací lístek ze dne datum).

5. Podle , (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z., kterou soud hodnotí jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovaným) ve smyslu § 419 o. z. uzavřel podnikatel (žalobkyně) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší strana tak požívá zákonné ochrany.

9. Soud se dále zabýval platností uzavřené smlouvy o zápůjčce z hlediska souladu smlouvy s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. s ohledem na výši sjednaných úroků (poplatku), přičemž zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů, a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum, ve kterém tento soud dospěl k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s , dříve platného , neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Byť se výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR vztahuje k , lze ji dle přesvědčení soudu použít i na právní vztahy vzniklé za účinnosti o. z., neboť smlouva o zápůjčce či o úvěru, ve které jsou sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je dle o. z. ve spojení s o. z. absolutně neplatným právním jednáním, a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.

10. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data/Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestavy 1144 a 1193, soud zjistil, že v říjnu a listopadu 2024, tedy v době uzavření smlouvy o zápůjčce a jejích dodatků, průměrná úroková sazba pro kontokorenty a revolvingové úvěry poskytované domácnostem bankami činila 15,32 % ročně, resp. 15,21 % ročně a průměrná roční procentní sazba nákladů („RPSN“) spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila 6,15 %, resp. 6,09 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o zápůjčce, ve které byl při splatnosti ve 30 dnech za poskytnutí částky částka sjednán poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši částka, který je svou povahou skrytým úrokem v sazbě cca 341 % ročně, a ve které byla sjednána roční procentní sazba nákladů 22 711 %, tvoří takto sjednaný úrok a RPSN mnohonásobek v té době obvyklé úrokové míry, přičemž takto nepřiměřená výše nemůže být odůvodněna vyšší rizikovostí nebankovních zápůjček. V intencích výše uvedené judikatury pak dospěl soud k závěru, že ujednání smlouvy o zápůjčce týkající se ostatního, nežli jistiny je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o. z. absolutně neplatné.

11. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o zápůjčce či nikoli. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lzeli předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování spotřebitelských úvěrů bylo předmětem podnikání žalobkyně. Tato společnost tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalovanému bezúročný úvěr (zápůjčku). Podmínkou uzavření smlouvy o zápůjčce ze strany žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaný přistoupí na výši úroku včetně poplatků. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o zápůjčce nebyl sjednán poplatek za uzavření smlouvy, případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy o zápůjčce s žalovaným by vůbec nedošlo. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek.

12. Pro úplnost soud podotýká, že by smlouvu o zápůjčce posoudil jako absolutně neplatnou také podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a to z hlediska nesplnění povinnosti poskytovatele zápůjčky posoudit úvěruschopnost spotřebitele dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně posuzovala úvěruschopnost na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, ani že by porovnávala příjmy a výdaje žalovaného, či způsob plnění jeho dosavadních dluhů. Žalobkyně v žalobě pouze konstatovala, že k ověření úvěruschopnosti žalovaného došlo na základě vyžádaných informací o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech, ověřených z dokumentů předložených žalovaným, případně nahlédnutím do relevantních databází. Žádné důkazy k prokázání tvrzené skutečnosti však nepředložila a nenavrhovala. Soud má proto za to, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní posouzena dostatečně tak, aby mohl být učiněn závěr o neexistenci důvodných pochybností o schopnosti žalovaného jako spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ve smyslu § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru.

13. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání peněžní prostředky ve výši částka, má žalovaný povinnost tuto částku podle § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení vrátit, a to bezprostředně poté, co byl o plnění požádán. Žalovaný byl povinen poskytnuté finanční prostředky vrátit do datum, a tudíž je od datum s jejich vrácením v prodlení, a proto mu soud uložil taktéž povinnost zaplatit zákonné úroky z prodlení dle ustanovení o. z. ve výši vyplývající z , ve znění pozdějších předpisů. Lhůta k plnění byla v souladu s stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

14. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

15. Soud dále uložil žalobkyni povinnost k úhradě doplatku soudního poplatku. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který však soud nevydal, a je tak povinen podle položky 2 bodu 2 Sazebníku poplatků žalobkyni doměřit soudní poplatek do výše dle položky 1. Soud tak žalobkyni uložil povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši částka.

16. O nákladech řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala úhrady celkové částky částka, přičemž úspěšnou byla pro částku částka (tj. částka = 100 %, částka = 55,52 %). Poměr úspěchu a neúspěchu tak činí na straně žalobkyně 55,52 % a na straně žalovaného 44,48 %, tedy 11,04 % úspěchu na straně žalobkyně. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a nákladů zastoupení advokátem ve výši částka. Právní zástupkyni žalobkyně náleží odměna stanovená dle a , advokátní tarif (dále jen „a. t.“), za tři úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh na zahájení řízení) společně s paušální náhradou výdajů za každý z těchto úkonů po částka dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka, tj. ve výši částka. Celkem tak náklady řízení činí částka. Jelikož byla žalobkyně úspěšná co do 11,04 %, přiznal jí soud náhradu nákladů řízení v tomto poměru, tedy ve výši částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.