Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 172/2025-30

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Adamusovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 31 593 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Rozsudek pro uznání se nevydává.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 048 Kč za dobu od 10.3.2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek při prodlení se zaplacením byť jedné splátky.

III. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 084 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém bude splněna povinnost uložená ve výroku II. tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek při prodlení se zaplacením byť jedné splátky. V případě ztráty výhody splátek dle výroku II. tohoto rozsudku se stává splatnou i povinnost dle výroku IV. tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Rozsudek pro uznání se nevydává.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 048 Kč za dobu od 10.3.2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek při prodlení se zaplacením byť jedné splátky.III. Ve zbývající části se žaloba zamítá.IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 084 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém bude splněna povinnost uložená ve výroku II. tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek při prodlení se zaplacením byť jedné splátky. V případě ztráty výhody splátek dle výroku II. tohoto rozsudku se stává splatnou i povinnost dle výroku IV. tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 7.4.2025 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 31 593 Kč s příslušenstvím, a to z titulu úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 25.4.2024 č. hodnota, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, a to tak, že dne 29.4.2024 převedla na bankovní účet žalovaného částku 27 500 Kč a částku 2 500 Kč na bankovní účet zprostředkovatele. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku 46 000 Kč ve 40-ti pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 150 Kč. Žalovaný nesplácel dohodnuté splátky řádně a včas, žalobkyně tak přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 27.2.2025. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně po žalovaném požaduje částku jistiny ve výši 26 491 Kč, smluvní úrok ve výši 27,28 % ročně z částky 26 491 Kč za dobu od 28.2.2025 do 29.5.2025, smluvní úrok ve výši 12 % ročně z částky 26 491 Kč za dobu od 30.5.2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 26 491 Kč za dobu od 28.2.2025 do zaplacení, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 367 Kč, částku 200 Kč představující účelně vynaložené náklady dle čl. IV. bod 4. písm. b), d) smlouvy (2 x 100 Kč), částku 1 497 Kč představující smluvní pokutu za opožděné splátky dle čl. IV. bod 2. písm. c) smlouvy (3 x 499 Kč) a částku 1 038 Kč představující smluvní pokutu dle čl. IV. bod 2. písm. a) smlouvy (0,1 % denně z částky 28 848 Kč za dobu od 28.2.2025 do 4.4.2025). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Žalobkyně v podání ze dne 27.10.2025 navrhla vydání rozsudku pro uznání, neboť dne 23.4.2025 obdržela mail od žalovaného, ve kterém žalovaný nárok uznal, současně navrhla plnění ve splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně.

4. Soud k projednání věci nařídil jednání na den 29.10.2025. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se na jednání bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení podle , (dále jen „“).

5. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, nedatovaného mailu a potvrzení o provedení transakce 1 Kč soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne 25.4.2024 úvěrovou smlouvu, na základě které měla být poskytnuta žalovanému částka 30 000 Kč, a to tak, že žalovanému bude poskytnuta částka 27 500 Kč a zprostředkovateli úvěru částka 2 500 Kč, žalovaný se zavázal splatit čerpaný úvěr ve 40-ti měsíčních splátkách ve výši 1 150 Kč (k tomu rovněž označená jako „smlouva=8194161“), úroková sazba byla sjednána ve výši 27,28 % ročně, RPSN bylo 39,2 % ročně, celková cena úvěru byla 46 000 Kč. Z potvrzení o provedení transakce a sdělení banky (č.l. 24) má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného dne 29.4.2024 částku ve výši 27 500 Kč. Zy označené jako „bonita smlouvy“ soud zjistil, že žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil částku celkem 7 452 Kč. Žalobkyně upomínala žalovaného ohledně platby splátek (upomínka ze dne 26.1.2025). Žalobkyně dopisem ze dne 27.2.2025 přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby ve lhůtě do 10 dnů od odeslání této výzvy, výzva byla odeslána dne 27.2.2025 (viz podací lístek).

7. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně vycházela z čestného prohlášení žalovaného – závazky spotřebitele, příjmy a výdaje spotřebitele, dle těchto listin žalovaný měl měsíční příjem 41 281 Kč, jeho výdaje na bydlení byly 6 000 Kč, žalovaný nesplácí jiné úvěry, nehradí penzijní připojištění ani pojistné, je rozvedený, osoby ve společné domácnosti nejsou, žalovaný současně prohlašuje, že proti němu není vedeno exekuční řízení, není v úpadku ani v hrozícím úpadku. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku, Centrální evidenci exekucí a REPI s negativním výsledkem. Žalobkyně předložila rovněž posouzení úvěruschopnosti zákazníka, v rámci které vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného tak, že žalovaný má příjem 41 281 Kč, náklady na bydlení u matky má 6 000 Kč měsíčně, žalobkyně vycházela z nákladů na bydlení ve výši 16 729 Kč, životního minima 4 860 Kč, a došla k tomu, že žalovanému zbývá 14 393 Kč. Přiloženo bylo rovněž prohlášení matky žalovaného ze dne 26.4.2024, že na bydlení žalovaný měsíčně přispívá částku 6 000 Kč, předložen byl také výpis z katastru nemovitostí, dále výplatní pásky žalovaného za 2/2024 a 3/2024 (zaměstnavatelem byla společnost právnická osoba.), dle kterých v únoru 2024 byla mzda zaslaná na účet žalovaného 40 740 Kč a v březnu 2024 byla 41 823 Kč, současně byly předloženy neúplné výpisy z účtu žalovaného za leden a březen 2024; z výpisu z účtu žalovaného za leden 2024 vyplývá, že počáteční zůstatek byl -28 781,94 Kč, konečný zůstatek byl -30 007,77 Kč a je zde příchozí platba ze dne 5.1.2024 od právnická osoba. ve výši 27 455 Kč, z výpisu z účtu žalovaného za březen 2024 vyplývá, že počáteční zůstatek byl -17 140,81 Kč, konečný zůstatek byl 9 365,93 Kč, připsána byla celková částka 944 167 Kč a odepsána částka 917 660,26 Kč, je zde také příchozí platba ze dne 6.3.2024 od právnická osoba. ve výši 40 740 Kč, rovněž je zde odchozí platba ve výši -127,37 Kč s popisem „obchodní úrok kontokorentu“ ve prospěch společnosti právnická osoba.

8. Z mailu žalovaného ze dne 23.4.2025 (č.l. 27) soud zjistil, že žalovaný zaslal žalobkyni mail, ve kterém uvedl, že se nachází v tíživé finanční situaci a není schopen uhradit celý dluh najednou z důvodu ztráty zaměstnání ze zdravotních důvodů, současně požádal o splátkový kalendář.

9. Z potvrzení o provedení transakce 2 500 Kč, z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, nedatovaného mailu, upomínky ze dne 26.1.2025, výpisu z obchodního rejstříku, výpisu z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, z úvěrových podmínek, soud nezjistil informace relevantní pro posouzení sporu.

10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

11. Dle , (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Dle , o spotřebitelském úvěru, (dále jen „“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Soud předně rozhodl o návrhu žalobkyně ze dne 27.10.2025 na vydání rozsudku pro uznání dle Soud má za to, že ve věci nebyly splněny podmínky pro jeho vydání, když žalovaný se v průběhu řízení nikterak nevyjádřil, nadto ani z mailu žalovaného ze dne 23.4.2025, který předložila žalobkyně, uznání žalobou uplatněného nároku dle nevyplývá. Soud proto ve výroku I. tohoto rozsudku rozhodl o tom, že se rozsudek pro uznání nevydává.

19. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, která svou povahou odpovídá smlouvě o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud však nemá za prokázané, že by žalobkyně řádně splnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je v zákoně o spotřebitelském úvěru uložena poskytovatelům spotřebitelských úvěrů pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být ve smyslu daného ustanovení poskytnut pouze v případech, kdy nejsou na základě posouzení úvěruschopnosti dány důvodné pochybnosti o tom, že je spotřebitel schopen hradit sjednané splátky. Tím akreditovaný poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit i práva a zájmy spotřebitele. V posuzované věci však žalobkyně tuto svou povinnost nesplnila dostatečně.

20. Žalobkyně předložila několik listin, ze kterých při prověření schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr vycházela (výpis z insolvenčního rejstříku, z Centrální evidence exekucí a REPI, výplatní pásky za únor a březen 2024, prohlášení o bydlení, výpis z katastru nemovitostí, čestné prohlášení ohledně závazků, výdajů a příjmů žalovaného au posouzení úvěruschopnosti žalovaného). Z předložených důkazů však splnění povinnosti o řádném prověření schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr nevyplývá. Obezřetnost a důslednost žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného pak byla v daném případě na místě zejména s ohledem na existenci dalšího úvěru žalovaného, která je patrná z výpisu z bankovního účtu žalovaného a kterou žalovaný neuvedl v čestném prohlášení.

21. Soud má za to, že žalobkyně zjišťovala aktuální příjmy žalovaného a tyto i ověřovala, když od žalovaného vyžádala výplatní pásky za únor a březen 2024, přesto soud poukazuje na to, že žalobkyně si nevyžádala pracovní smlouvu žalovaného, aby si ověřila, že u žalovaného lze tyto příjmy očekávat i v budoucnu a zda tedy žalovaný bude mít dostatečný příjem pro úhradu měsíční splátky, současně soud poukazuje i na to, že mzda patrná z výpisu z bankovního účtu za leden 2024 je výrazně nižší než mzda, kterou obdržel žalovaný v únoru a březnu 2024. Dále soud poukazuje na to, že z výpisu z bankovního účtu za leden i březen je zjevné, že žalovaný měl minusové zůstatky na bankovním účtu, přičemž je i zjevné že v březnu došlo k nějakému mimořádnému pohybu na účtu žalovaného, když měla na jeho účet přijít částka blížící se 1 milionu korun, která měla být rovněž spotřebována či zaslána jinam. Co se týče výdajů, tak žalobkyně si vyžádala prohlášení o způsobu bydlení, tedy že žalovaný bydlí u matky a že přispívá na bydlení částku 6 000 Kč měsíčně. Žalobkyně však nikterak další náklady žalovaného nezkoumala, žalovaný neuvedl, že by měl další závazky, či platil splátky úvěru, přesto je z výpisu z bankovního účtu žalovaného za březen 2024 patrné, že žalovaný další závazky má, když mu byla odečtena platba na smluvní úrok kontokorentu. Žalobkyně s touto informací dále nepracovala, nevyžádala si k tomu dalšíy, nelze tudíž ověřit, zda má žalovaný pouze tento závazek, v jaké výši má tento závazek, zda žalovaný splácí další úvěry, zda je skutečně splácí apod., žalobkyně současně nikterak neuvedla, z jakých nákladů na osobní potřebu žalovaného vycházela (jídlo, ošacení, náklady na mobilní telefon, náklady na automobil či jízdné, spoření atd.).

22. Soud poukazuje na to, že ze strany žalobkyně byly předloženy pouze neúplné výpisy z bankovního účtu žalovaného, už z těchto lze však učinit závěr, že žalobkyně neprověřila úvěruschopnost žalovaného řádně. Soud konstatuje, že povinností žalobkyně není jen vyžádat si od žalovanéhoy potvrzující jeho majetkové poměry, ale rovněž tytoy kriticky zkoumat a vyvodit z nich relevantní závěry pro poskytnutí nebo neposkytnutí úvěru. Z uvedeného je patrné, že žalobkyně blíže nezkoumala zejména výdaje žalovaného. Soud si je vědom toho, že výklad zákona o spotřebitelském úvěru by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů a také na žadatele o ně v souvislosti s povinností zákonem ukládanou, kdy nelze očekávat hlubší systematické prověřování pravosti a správnosti předložených podkladů, nejsou-li zcela zjevně falešné, nicméně určité podklady musí být k ověření zásadních tvrzení spotřebitele opatřeny a údaje v nich uvedené musí být odborně posouzeny. Pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů a dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat, byť v některých oblastech jen racionálním odhadem. Neověření výdajů se jeví u žalobkyně jako účelové, ve snaze uvést pouze údaje (konkrétně příjmy, nízké náklady na bydlení a pouze části výpisů z bankovního účtu), které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta.

23. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Nedostatečný způsob zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně pak má v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy o úvěru, a to neplatnost absolutní, k níž soud podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru přihlíží z úřední povinnosti.

24. Na základě shora uvedeného soud posoudil stranami uzavřenou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. V důsledku absolutní neplatnosti smlouvy včetně všech jejích součástí je nutno vztah mezi účastníky vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení dle § 2991 o. z., neboť k čerpání finančních prostředků ze strany žalovaného došlo, když částka poskytnutého úvěru ve výši 27 500 Kč byla zaslána žalobkyní na účet žalovaného. Žalovaný současně uhradil žalobkyni částku celkem 7 452 Kč. Žalobě tak bylo možné vyhovět pouze do výše rozdílu mezi částkou 27 500 Kč a 7 452 Kč, tj. co do výše 20 048 Kč (výrok II. tohoto rozsudku). V rozsahu poplatku, smluvních pokut, účelně vynaložených nákladů a kapitalizovaného dluhu na úrocích ve výši celkem 11 545 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou ve výši 31 593 Kč a částkou 20 048 Kč) a smluvního úroku dle smlouvy o spotřebitelském úvěru soud žalobu ve výroku III. rozsudku zamítl.

25. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 27.2.2025, a to ve lhůtě 10 dnů od odeslání výzvy, přičemž výzva byla odeslána žalovanému dne 27.2.2025. Nejpozději tedy měl žalovaný vydat bezdůvodné obohacení dne 9.3.2025. Jelikož tak neučinil, dostal se následující den, tj. dne 10.3.2025, do prodlení. Soud tak žalobkyni přiznal úrok z prodlení podle o. z. a , ve znění pozdějších předpisů, v zákonné výši 12 % ročně ode dne počátku prodlení žalovaného, tj. od 10.3.2025 do zaplacení z částky 20 048 Kč. Soud současně zamítl žalobu, pokud šlo o úrok z prodlení v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo.

26. O náhradě nákladů řízení (výrok IV. rozsudku) soud rozhodl podle , podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši 20 048 Kč a části úroku z prodlení, naopak nebyla úspěšná v rozsahu poplatků, smluvních pokut a smluvního úroku ve výši celkem 11 545 Kč, smluvního úroku a části úroku z prodlení, byla tedy úspěšná v rozsahu přibližně 63 % a neúspěšná v rozsahu přibližně 37 %.

27. Soud tedy přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni v částce 1 084 Kč představující 26 % (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 63 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37 %) z jejich celkové výše 4 168 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení sestává z následujících položek:

a) soudní poplatek ve výši 1 264 Kč;

b) odměna za zastupování advokátem podle , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), po 700 Kč podle a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, žaloba; soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vede u zdejšího soudu mnoho dalších řízení s obdobným předmětem sporu zahájených návrhem podaným na ustáleném vzoru a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč;

c) paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. ve znění do za uvedené 3 úkony;

d) náhrada za daň z přidané hodnoty podle ve výši 21 %, tedy 504 Kč.

28. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle

29. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle věta před středníkem ve spojení s věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru, jak je uvedeno shora, tedy uložil žalovanému povinnost plnit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč, přičemž plnění ve splátkách navrhla sama žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.