Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 239/2025-54
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Adamusovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 12.8.2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně ve výši 2 740 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 12.8.2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně ve výši 2 740 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 27.8.2025 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 12.8.2025 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, a to z titulu úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne 10.3.2025, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 000 Kč. Žalovaný nesplácel dohodnuté splátky řádně a včas, žalobkyně tak přistoupila k zesplatnění úvěru dopisem ze dne 28.7.2025. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně po žalovaném požaduje částku jistiny ve výši 30 000 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 12.8.2025 do zaplacení a náklady na upomínkování ve výši 1 000 Kč dle čl. V. odst. 5.4. smlouvy. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně.
2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Namítl, že žalobkyně řádně neověřila jeho bonitu a úvěruschopnost a že část dlužné částky již uhradil.
3. Soud k projednání věci nařídil jednání na den 12.1.2026. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se na jednání bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “).
4. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota a potvrzení o provedení transakce 1 Kč soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne 10.3.2025 úvěrovou smlouvu, na základě které měla být poskytnuta žalovanému částka 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celkem částku 102 000 Kč, a to jistinu ve výši 30 000 Kč a smluvní úrok ve výši 72 000 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 20 % měsíčně, RPSN bylo 792 % ročně. Z výpisu z internetového bankovnictví ze dne 10.3.2025 má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného dne 10.3.2025 částku ve výši 30 000 Kč. Žalobkyně upomínala žalovaného ohledně platby splátek (upomínky ze dne 20.5.2025 a ze dne 5.6.2025). Žalobkyně dopisem ze dne 28.7.2025 přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby do 11.8.2025.
6. Z dalších listin soud nezjistil skutečnosti relevantní pro posouzení věci.
7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka v celkové výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit částku načerpané jistiny ve výši 30 000 Kč, se smluvním úrokem ve výši 20 % měsíčně (celkem 72 000 Kč). Výši smluvních úroků považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. Samotná úroková sazba byla sjednána jako měsíční ve výši 20 %, RPSN (roční procentní sazba nákladů, tj. celkové skutečné náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše úvěru) je 792 %.
14. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , dle kterého „V rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. V uvedené věci byl sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba a soud dovodil, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.5.2012, sp. zn. 32 Cdo 242/2011 ). V této věci byla smlouva uzavřena v březnu roku 2025, přičemž dle databáze České národní banky ARAD (Statistika úrokových sazeb u spotřebitelů poskytované bankami) byla v březnu roku 2025 obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných spotřebitelům ze strany banky 8,16 % ročně. Z přepočtu smluvené měsíční úrokové sazby na roční sazbu je tak zřejmé, že sjednaná úroková sazba významně převyšuje tuto úrokovou sazbu, roční procentní sazba nákladů uvedená v úvěrové smlouvě ve výši 792 % je pak více než 97násobná. Rozpor s dobrými mravy je tak dán tím, že smluvený úrok mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u úvěrů na spotřebu; vysoko přesahuje přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.
15. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na jistinu, kterou zaslala žalovanému na bankovní účet ve výši 30 000 Kč bez právního důvodu, neboť předložená smlouva je absolutně neplatná. Soud tak považoval žalobu důvodnou co do částky požadované jistiny ve výši 30 000 Kč, v rozsahu poplatků na upomínání dle smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru soud žalobu zamítl co do částky 1 000 Kč.
16. Pro úplnost soud dodává, že má za to, že žalobkyně ani řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před podáním žaloby. Žalobkyně sice předložila jí vypracované posouzení úvěruschopnosti žalovaného, nicméně nepředložila jakékoliv dokumenty, ze kterých při posuzování vycházela (zejména výpisy z účtu žalovaného) a ve kterých ověřila údaje sdělené žalovaným, soud její postup tudíž nemohl blíže přezkoumat a ověřit správnost jejích závěrů.
17. Dále soud uvádí, že žalovaný neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně toho, že část dlužné částky již uhradil. Soud přitom spolu s předvoláním k jednání vyzval žalovaného k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně toho, kdy a kolik žalobkyni uhradil (usnesením ze dne 21.11.2025, č.j. 38 C 239/2025 -46). Žalovaný na výzvu soudu nikterak nereagoval a na jednání se bez omluvy nedostavil, nemohl tak být soudem poučen podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. , přestože byl výzvou soudu před jednáním upozorněn na nedostatky jeho obrany.
18. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 28.7.2025, a to do 11.8.2025, soud lhůtu považuje za přiměřenou s ohledem na výši bezdůvodného obohacení dle § 1958 odst. 2 o. z. Nejpozději tedy měl žalovaný vydat bezdůvodné obohacení dne 11.8.2025. Jelikož tak neučinil, dostal se následující den, tj. dne 12.8.2025, do prodlení. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, a přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně od 12.8.2025 do zaplacení z částky 30 000 Kč.
19. O náhradě nákladů řízení (výrok III. rozsudku) soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši 30 000 Kč a úroku z prodlení, naopak nebyla úspěšná v rozsahu nákladů spojených s upomínáním ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně tak byla neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části, soud proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení žalobkyni.
20. Celková výše náhrady nákladů řízení ve výši 2 740 Kč sestává z následujících položek:
a) soudní poplatek ve výši 1 240 Kč;
b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), po 400 Kč podle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, žaloba; soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vede u zdejšího soudu mnoho dalších řízení s obdobným předmětem sporu zahájených návrhem podaným na ustáleném vzoru a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč;
c) paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. ve znění do za uvedené 3 úkony.
21. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
22. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.