Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1937/2025

-307

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobce J. K., proti žalované S. D., zastoupené JUDr. Ladislavem Novotným, advokátem se sídlem v Táboře, tř. 9. května 1282/6, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 25. 2. 2025, č. j. -290, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

I.Dosavadní průběh řízení

1. Okresní soud v Táboře (dále „soud prvního stupně“) z věcí patřících do společného jmění manželů přikázal do vlastnictví žalované zůstatek na účtu č.

XY vedeném

u ČSOB, a. s. ve výši 66 435,39 Kč, (výrok I), žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na

vyrovnání podílů částku 12 078,60 Kč (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok

III).

2. Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře (dále „odvolací soud“) k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 25. 2. 2025, č. j. -290, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I), zastavil řízení o odvolání žalované (výrok II) a rozhodl onáhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III).

II.Dovolání žalobce a vyjádření žalované

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o

§

237 , , („“) a uplatňuje dovolací důvod uvedený v

4. Splnění předpokladů přípustnosti dovolání spatřuje v tom, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva týkající se zásady volného hodnocení důkazů, kdydošlo k extrémnímu nesouladu mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé (viz dále uvedený dovolací důvod), při jejím řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. )“, a dále, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva týkající se rozložení důkazního břemene ohledně nezařazení příslušných hodnot do společného jmění manželů (viz dále uvedený dovolací důvod), při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ).“

5. K první vymezené právní otázce uvádí, že nezpochybňuje závěr soudu prvního stupně otom, že žalovaná inkasovala za prodej pozemků ve svém výlučném vlastnictví v letech 2006 až 2015 v součtu částku 7 403 934 Kč, zpochybňuje závěr, že z pohybů na účtech č. XY a č. XY bylo prokázáno, že se na nich nacházejí pouze výlučné prostředky žalované získané za prodej jejích pozemků ve výlučném vlastnictví anenacházejí se zde žádné prostředky náležející do společného jmění manželů. Podle dovolatele toto tvrzení z provedených důkazů nevyplývá. Kupní ceny za prodej pozemků žalované byly v letech 2006 až 2015 poukazovány na společně užívaný účet žalované č. XY vedený u ČSOB, následný „osud peněz“ utržených za prodej pozemků však nebyl žalovanou nijak „dokladován“ a nebyla prokázána „souvislost těchto peněz sprostředky, které žalovaná dokladovala v letech 2021 až 2022“. Poukazuje přitom na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2014, sp. zn. .

6. K druhé vymezené právní otázce uvádí, že odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně nesprávně posuzoval zisk z majetku žalované podle , , (dále jen „o. z.“) neboť uvažoval pouze o úrocích z úložek na účtech žalované v letech 2021 až 2022 (v jednom případě od r. 2019). Tvrdí, že pokud byly správné úvahy soudu o tom, že sporné prostředky mají původ v kupních cenách, které utržila žalovaná za prodej svých pozemků, potom by nikoli nevýznamnou část těchto sporných prostředků měl představovat i zisk v podobě úroků z vkladů kupních cen na účtech za celou předchozí dobu od jejich uložení.

7. Navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí buď změnil a uvedl jak, nebo zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

8. Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

III.Přípustnost dovolání

9. Podle

není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

10. Podle –3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

11. Dovolání žalobce není přípustné.

III. AK otázce procesního práva týkající se zásady volného hodnocení důkazů

12. Dovolatel namítá rozpor napadeného rozhodnutí s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. a Ústavního soudu sp. zn. .

13. V označeném nálezu ze dne 13. 11. 2018, sp. zn. , Ústavní soud vysvětlil, že mu nepřísluší přehodnocovat důkazy provedené obecnými soudy. Může (a musí) tak ale učinit, pokud dospěje k závěru, že došlo k extrémnímu nesouladu mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Obdobně Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 22. 4. 2014, sp. zn. , na který dovolatel poukazuje, uzavřel, že za skutkové zjištění, které nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování, je třeba pokládat výsledek hodnocení důkazů, který neodpovídá postupu vyplývajícímu z ustanovení , protože soud vzal vúvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo z přednesů účastníků nevyplynuly anijinak nevyšly v řízení najevo, protože soud pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly v řízení najevo, nebo protože v hodnocení důkazů, popř. poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebokteré vyšly najevo jinak, je z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, eventuálně věrohodnosti logický rozpor, nebo jestliže výsledek hodnocení důkazů neodpovídá tomu, co mělo být zjištěno způsobem vyplývajícím z ustanovení až 135 Skutkové zjištění nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování v podstatné části tehdy, týká-li se skutečností, které byly významné pro posouzení věci z hlediska hmotného (případně i procesního) práva. Dovolacím důvodem lze napadnout výsledek činnosti soudu přihodnocení důkazů, na jehož nesprávnost lze usuzovat – jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů – jen ze způsobu, jak k němu soud dospěl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry (např.namítat, že soud měl uvěřit jinému svědkovi, že měl vycházet z jiného důkazu, ženěkterý důkaz není ve skutečnosti pro skutkové zjištění důležitý, že z provedených důkazů vyplývá jiné skutkové zjištění apod.). Znamená to, že hodnocení důkazů, a tedy ani skutkové zjištění jako jeho výsledek, z jiných než z výše uvedených důvodů nelze dovoláním úspěšně napadnout.

14. Namítá-li dovolatel extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními a právním posouzením věci odvolacím soudem,zpochybňuje jeho právní posouzení věci prostřednictvím skutkových námitek, zejména že nebylo prokázáno, že na účtech žalované č. XY u Trinity bank a. s. a č. XY u FIO bank a. s. se nacházejí pouze výlučné prostředky žalované získané za prodej jejích pozemků ve výlučném vlastnictví a nenacházejí se zde žádné prostředky náležející do společného jmění manželů.

15. Nejvyšší soud v rámci dovolacího přezkumu neshledal, že by soudy učiněná skutková zjištění byla v extrémním rozporu s provedenými důkazy v řízení. Naopak z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Ze skutkových zjištění v posuzované věci vyplynulo, že v roce 2006 došlo ke zúžení společného jmění účastníků ažalovaná od roku 2006 do roku 2015 prodávala pozemky ve svém výlučném vlastnictví, přičemž kupní ceny byly zaplaceny na účet žalované č. XY, vedený u ČSOB, a. s. (viz podrobně bod 10 rozsudku soudu prvního stupně). Následně žalovaná začala takto získané finanční prostředky převádět na různé jiné účty, přičemž soud prvního stupně v bodě 11 a 12 svého rozhodnutí opět velmi podrobně popsal, kdy a jaké převody peněz probíhaly mezi jednotlivými účty žalované a jakého byly převáděné finanční prostředky původu. Ve vztahu k těmto prokázaným transakcím uzavřel, že na obou výše označených účtech žalované se vždy nacházely pouze a jenom výlučné prostředky žalované. Soud prvního stupně ve svých úvahách přihlédl i k tomu, že transakce na účtech žalované v letech 2006 až 2015 probíhaly v době, kdy ještě manželství účastníků fungovalo, a že spor o vypořádání společného jmění manželů není zúčtovacím sporem ani auditem hospodaření manželů zatrvání manželství a je namístě vedle prokazování tvrzených skutečností zohlednit i situaci, že určité skutečnosti již prostě prokázat není možné, a to s ohledem na dlouhou dobu, před kterou k nim mělo během mnohaletého manželství dojít. Odvolací soud se se skutkovými zjištěními a závěry soudu prvního stupně ztotožnil. Odvolací námitky žalobce odvolací soud vypořádal ve svém odůvodnění, přičemž doplnil, že žalovaná prokázala, že za trvání manželství disponovala nadstandardními finančními prostředky, kterésice přerozdělovala na neobvyklé množství účtů, přesto z dokazování vyplynulo, že se na všech účtech nacházely jen její prostředky pocházející z prodeje jejích nemovitostí, a soud nezjistil, že by na účty, mezi nimiž probíhaly převody, byly poukázány nějakéspolečné prostředky; žalobce v tomto směru nic konkrétního v řízení netvrdil, aninetvrdil, že by účastníci kromě příjmu z pracovního poměru či příjmu ze starobního důchodu disponovali dalšími společnými prostředky vyšších hodnot, o nichž by se dalo říct, že se smísily s výlučnými prostředky žalované (viz bod 12 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu). Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že hodnotící úvahy soudu nejsou nelogické a nenesou znaky libovůle.Extrémní rozpor mezi provedenými důkazy askutkovými zjištěními zde proto není dán.

III. BK otázce rozložení důkazního břemene ohledně nezařazení příslušných hodnot do společného jmění manželů:

16. Dovolatel namítá rozpor napadeného rozhodnutí s judikaturou dovolacího soudu v otázce rozložení důkazního břemene ohledně nezařazení příslušných hodnot do společného jmění manželů.

17. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27. 7. 2022, sp. zn. , který byl uveřejněn pod č. 48/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a na který odkazuje dovolatel, mimo jiné uvedl, že prokáže-li se v poměrech , , že věc nabyl v tzv. zákonném režimu jeden z manželů nebooba manželé společně za trvání manželství, má se za to, že věc je součástí společného jmění; toho, kdo tvrdí, že jsou splněny podmínky pro nezařazení věci do společného jmění uvedené zejména v a 3 o. z., tíží důkazní břemeno ohledně skutečností tam uvedených.

18. Ani tato námitka žalobce přípustnost dovolání podle založit nemůže, neboť se míjí s právním posouzením věci učiněným odvolacím soudem. V poměrech projednávané věci vzal totiž soud prvního stupně za prokázané, že na účtech žalované č. XY a č. XY (ale i na dalších jejích účtech) se nacházejí pouze výlučné prostředky žalované mající původ v prodeji pozemků v jejím výlučném vlastnictví. Současně soud prvního stupně při vypořádání společného jmění manželů zohlednil žalobcem uplatněný nárok na výnos z výlučného majetku žalované ve smyslu o. z. (vizbod 14 rozsudku). S tímto závěrem se odvolací soud ztotožnil.

19. Vytýká-li dovolatel odvolacímu soudu (viz důvod dovolání), že při posuzování zisku zmajetku žalované podle § 709 odst. 2 o. z., vycházel nesprávně pouze z úroků z úložek naúčtech žalované v letech 2021-2022 (v jednom případě od r. 2019), zatímco měl zohlednit izisk v podobě úroků z vkladů kupních cen (za pozemky ve vlastnictví žalované) na účtech zacelou předchozí dobu od jejich uložení, pak opět ve vztahu k této výtce žádnou relevantní právní otázku nevymezuje a jeho námitky zůstávají především v rovině skutkové, které však sami o sobě nemohou založit přípustnost dovolání.

IV.Závěr a náklady řízení

20. Z výše uvedeného se podává, že dovolání žalobce není přípustné a Nejvyšší soud proto

dovolání podle odmítl.

21. V souladu s větou druhou neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.

Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobce povinnost uloženou mu tímto usnesením, může se žalovaná domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 23. 6. 2026

Mgr. David Havlíkpředseda senátu