Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 68/2025-23

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Holčákovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně

proti

žalované: Jméno žalované

o 56 772,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba na zaplacení částky 56 772,4 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 56 772,4 Kč od 23. 12. 2024 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 567 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba na zaplacení částky 56 772,4 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 56 772,4 Kč od 23. 12. 2024 do zaplacení se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 567 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 18. 7. 2025 domáhala na žalované zaplacení částky 56 772,4 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 56 772,4 Kč od 23. 12. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi jméno FO (dále jen „původní věřitel“) jako postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem. VAnonymizovánožalobě dále uvedla, že původní věřitel uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpala úvěr v konečné výši 81 772,40 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději dne datum. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. účtu. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne datum. Celková výše nároku žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb činí 56 772,40 Kč splatných nejpozději dne datum. K výzvě soudu žalobkyně upřesnila, že žalovaná celkem na úvěr čerpala finanční prostředky ve výši 125 700 Kč, a to částkou 30 000 Kč ze dne datum, částkou 20 000 Kč ze dne datum, částkou 4 000 Kč ze dne datum, částkou 50 000 Kč ze dne datum a částkou 21 700 Kč ze dne datum. Před postoupením pohledávky na žalobkyni žalovaná celkem zaplatila 102 738,70 Kč. Žalobkyně tak evidovala na postoupené pohledávce částku 81 772,40 Kč sestávající z jistiny ve výši 47 950,46 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč (3×250 Kč) a z úroku za období čerpání úvěru ve výši 33 071,94 Kč. Žalovaná ještě před podáním žaloby uhradila částku 25 000 Kč, a proto žalobkyně učinila předmětem žaloby částku 56 772,40 Kč s příslušenstvím.

2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu , , (dále jen „“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve znění dodatku č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že postupitel, společnost Anonymizováno pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupila žalobkyni v souladu s ustanovením a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), když tato pohledávka byla ve smlouvě o postoupení pohledávek identifikována pod „RefNo“ 4391944. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměn oznámením ze dne 15. 1. 2025 ve smyslu předaným k poštovní přepravě téhož dne, jak plyne z podacího lístku.

4. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru (dále též jen „smlouva“), kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalované neúčelový, bezhotovostní, nezajištěný úvěr s pravidelnými splátkami a s možností opakovaného čerpání, a to až do výše úvěrového limitu 50 000 Kč. Částka prvního čerpání úvěru byla sjednána ve výši 30 000 Kč. Minimální splátka byla tvořena 13 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem a poplatkem za výběr, případně částkou 1 000 Kč dle toho, která z částek byla vyšší. Výpůjční úroková sazba činila 146,949 % ročně z nesplaceného úvěru a RPSN představovalo 299,98 % (za předpokladu poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč a RPSN ve výši 146,949 % ve výši 39798.69 Kč v jednom roce). Pro případ prodlení bylo ujednáno, že je původní věřitel oprávněn požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením klienta se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč. Bankovní účet č. č. účtu dle sdělení bankovníhou ze dne datum je evidován na jméno žalované. Z výpisu z interního systému žalobkyně plyne, že žalovaná čerpala na předmětný úvěr celkem 125 700 Kč, a to částkou 30 000 Kč ze dne datum, částkou 20 000 Kč ze dne datum, částkou 4 000 Kč ze dne datum, částkou 50 000 Kč ze dne datum a částkou 21 700 Kč ze dne datum. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum ve spojení s podacím lístkem z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě žalobkyní evidované pohledávky za ní spolu s oznámením o postoupení pohledávky na žalobkyni.

5. Podle ustanovení smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

7. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle nálezu Ústavního soudu výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především s článkem 36y.

10. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , dále sp. zn. vyplývá, že „Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.

11. Soud shora uvedené a předložené důkazy hodnotil podle , tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s

12. Po zhodnocení listinných důkazů dospěl soud k následujícím právním závěrům. Mezi žalovanou a původním věřitelem byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru ve smyslu , na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 125 700 Kč. Uzavřenou smlouvu o revolvingovém úvěru, jakožto hlavní listinný důkaz předložený žalobkyní, považoval soud za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva o úvěru se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle věta první K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace podle je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. Podle statistiky České národní banky činila úroková sazba úvěrů (kontokorentů a revolvingových úvěrů) poskytovaných domácnostem v prosinci 2023, tj. v době uzavření smlouvy, 15,55 % ročně. Podle shora citované judikatury Nejvyššího soudu by bylo možné akceptovat trojnásobek, to je 46,65 % ročně. V daném případě však RPSN představovalo 299,98 %. Na smlouvu jako celek je tak třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení , pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalované) jakožto slabší smluvní strany. Přestože RPSN není totéž co úrok, když tato sazba vyjadřuje právě celkové náklady úvěru jako roční procento, je zřejmé, že procento navýšení úvěrované částky dle posuzované smlouvy ani zdaleka neodpovídá obvyklým poplatkům, které účtují peněžníy, a takové navýšení je spotřebiteli účtováno v částkách nepoměrně vyšších oproti sjednané úrokové sazbě. Soud si je vědom ustanovení a 577 , v nichž se hovoří toliko o neplatnosti části smlouvy, avšak tato ustanovení nelze na daný případ aplikovat. Uzavře-li smlouvu o úvěru věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-488/11).

13. Soud by za takto shora uvedených učiněných závěrů z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení uložil žalované zaplatit žalobkyni částku představující nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru, avšak vzhledem k tomu, že poskytnutá jistina úvěru představuje celkem částku 125 700 Kč a žalovaná již uhradila částku 127 738,07 Kč, je nárok žalobkyně z bezdůvodného obohacení již uhrazen, a proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

14. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku poplatků, který je přílohou k , o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z 2 272 Kč na 2 839 Kč dle položky 1 bodu 1. písm. b) sazebníku, zbývá tak uhradit 567 Kč.

15. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná, proto jí právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, a žalovaná, která se řízení fakticky neúčastnila, náhradu nákladů řízení neuplatnila a z obsahu spisu je zřejmé, že jí náklady v souvislosti s řízením vzniknout nemohly.

16. Lhůta k zaplacení byla u výroku II. tohoto rozsudku stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Pokud nebude částka uvedená ve výroku II. tohoto rozsudku zaplacena ve stanovené lhůtě, bude po marném uplynutí lhůty 30 dní od splatnosti vymáhána celním úřadem.