Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 50/2026-33
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Rybárovou Plevovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro 64 237,34 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhá proti žalované zaplacení částky částka (jistina částka, poplatek za poskytnutí úvěru částka, smluvní úrok částka - tento nárok je příslušenstvím pohledávky ve smyslu § 513 o. z., smluvní pokuta částka), s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodňuje tím, že dne datum uzavřela s žalovanou smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota s možností čerpat opakovaně finanční prostředky až do výše částka, a to distančním způsobem na adrese www.název.cz (elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaná přihlásila a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru odsouhlasila kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“), na základě níž žalobkyně, po předchozím zkoumání úvěruschopnosti žalované, poskytla žalované úvěr na její bankovní účet č. č. účtu, a to dne datum částku ve výši částka a dne datum částku částka, které se žalovaná spolu s příslušenstvím a dalšími sjednanými poplatky zavázala splatit v pravidelných denních splátkách (konec kreditového rámce měl nastat dne datum), žalovaná se však dostala s úhradou splátek do prodlení, proto žalobkyně ke dni datum vypověděla úvěrovou smlouvu, tudíž od následujícího dne se žalovaná dostala do prodlení s úhradou celé dlužné částky.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila u soudního jednání a uvedla, že uzavření smlouvy distančním způsobem a výši poskytnuté jistiny nerozporuje, namítla však nepřiměřenost sankcí a požadovala, aby soud tyto přezkoumal. Doplnila, že na uvedený úvěr celkem uhradila částku částka (jednalo se o platby uhrazené přímo žalobkyni a další platby hrazené inkasní společnosti právnická osoba).
3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “), neboť žalobkyně prostřednictvím právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila.
4. Mezi účastníky bylo nesporné, že mezi nimi byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované ve dvou platbách (dne datum částku částka a dne datum částku částka) celkem částku částka.
5. Z listin y označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru „FLEXI Půjčka č. hodnota“ soud zjistil, že žalobkyně se s žalovanou dne datum dohodla na poskytnutí peněžních prostředků až do výše částka, u žalobkyně je uvedeno číslo účtu č. účtu.
6. Z listin y označené jako Výzva k úhradě před podáním žaloby, datované dne datum, vč. příslušného potvrzení o podání zásilky, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou doporučeným dopisem k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů.
7. Z listin y označené jako Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba. soud zjistil, že se jedná o listin u, v níž si žalobkyně zaevidovala údaje k poměrům žalované (mj. počet členů v domácnosti 2, měsíční výdaje na půjčky částka, měsíční výdaje na bydlení částka, měsíční ověřený příjem částka, měsíční příjem uvedený spotřebitelem částka).
8. Z listin y označené jako Identifikované příjmy soud zjistil, že žalobkyně si zaevidovala ověřený měsíční příjem částka v čistém, který měl být ověřen prostřednictvím bankovního výpisu.
9. Z výpisu z bankovního účtu žalované u právnická osoba. bylo zjištěno, že uhradila společnosti právnická osoba. v sedmi platbách v období od datum do datum celkem částka.
10. Z listin y označené jako Potvrzení o provedení tuzemské platby z bankovního účtu vedeného na jméno žalované u právnická osoba., bylo zjištěno, že žalovaná dne datum uhradila na účet žalobkyně uvedený ve Smlouvě o revolvingovém úvěru pod variabilním symbolem var. symbol (číslo smlouvy o revolvingovém úvěru) částku částka.
11. Z listin y označené jako Export transakční historie z bankovního účtu vedeného na jméno žalované u právnická osoba., bylo zjištěno, že žalovaná v období od datum do datum uhradila na bankovní účet žalobkyně pod variabilním symbolem var. symbol celkem částka.
12. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).
13. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne datum s žalovanou pomocí prostředků komunikace na dálku dohodla na poskytnutí peněžních prostředků až do výše částka a na podmínkách jejich splácení, a to v listin ě označené jako Smlouva o revolvingovém spotřebitelského úvěru Flexi půjčka č. hodnota. Žalobkyně poskytla žalované částku částka na účet a žalovaná uhradila žalobkyni celkem částka a dostala se do prodlení se splátkou splatnou v září 2025. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Soud nemá za prokázané, že by žalovaná uhradila žalobkyni další částku částka, neboť tyto peněžní prostředky byly poukázány na bankovní účet společnosti právnická osoba, nikoliv na účet žalobkyně, a současně nebylo prokázáno, že by uvedené platby představovaly úhrady na předmětný úvěr, ani že by společnost právnická osoba tuto pohledávku pro žalobkyni vymáhala.
14. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterého je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum, sp. zn. C-679/18).
15. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebitele z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně popsala, z jakých údajů vycházela, že činila lustrace v dostupných systémech a vyžádala si od žalované doklad o příjmu a výpis z účtu (výše měsíčního příjmu žalované měla činit částka). Tato tvrzení však nebyla v řízení podložena důkazy. Z předložených listin označených jako Výpis o posouzení úvěruschopnosti a Identifikované příjmy byly zjištěny toliko interní záznamy žalobkyně, v nichž si sama evidovala údaje o žalované a o příjmu částka, který nemá oporu v žalobních tvrzeních (v žalobě žalobkyně tvrdila příjem žalované částka) a navíc není prokázán žádnou z předložených listin. Žádné další listin y prokazující skutečné příjmy žalované či provedení lustrací v registrech žalobkyně nepředložila. Žalobkyně tedy neprokázala, že by zkoumala úvěruschopnost žalované, není ani zřejmé, z jakého příjmu žalované vycházela, když v žalobě uvádí částka, zatímco v předložených dokladech, které mají spíše než důkazní hodnotu sílu tvrzení, uvádí částky částka a částka. Žalobkyně současně netvrdila žádnou konkrétní úvahu či výpočet, na jehož základě dospěla k závěru, že žalovaná bude schopna spotřebitelský úvěr splácet, a to ani při zohlednění dalších závazků žalované, které sama evidovala ve výší částka měsíčně. Žalobkyně byla soudem vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů vztahujících se k posouzení úvěruschopnosti žalované, na tuto výzvu však nijak relevantně nereagovala a žádné důkazy nepředložila.
16. Soud proto uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že by před uzavřením smlouvy řádně zkoumala a posoudila úvěruschopnost žalované v rozsahu požadovaném § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování plyne, že žalobkyně nevycházela z dostatečných, spolehlivých a ověřených údajů o příjmech, výdajích a závazcích žalované, přičemž ani netvrdila a neprokázala konkrétní úvahu, na jejímž základě by bylo možno uzavřít, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Poskytla-li žalobkyně spotřebitelský úvěr za této situace, učinila tak v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru; smlouva je proto podle § 87 odst. 1 tohoto zákona neplatná, přičemž soud k této neplatnosti přihlíží i bez návrhu.
17. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná skutečně obdržela částku částka a již uhradila částka, žalobkyně nemá tedy právo na vrácení žádných dalších prostředků a měla by naopak žalované vrátit, oč zaplatila více. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku žalobu v celém rozsahu zamítl.
18. Výrokem II. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť zcela úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.