Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

39 C 67/2026-20

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Dluhošovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 11 061,83 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému k zaplacení částky 11 061,83 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému k zaplacení částky 11 061,83 Kč s příslušenstvím, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 11 061,83 Kč s příslušenstvím. Po skutkové stránce žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba. (dále jen „právní předchůdkyně“), zřídila žalovanému službu „Anonymizováno Anonymizováno“, k jejímuž užívání se žalovaný dne 2. 5. 2024 registroval prostřednictvím webových stránek či aplikace Anonymizováno, přičemž v rámci registračního procesu vyslovil souhlas s uzavřením smlouvy zadáním identifikačního kódu zaslaného na jím uvedené telefonní číslo tel. číslo současně došlo k ověření jeho totožnosti a úvěruschopnosti. V rámci služby mu byl stanoven úvěrový limit 3 000 Kč a bylo mu umožněno sjednat doplňkový produkt „Installments“, tedy samostatný splátkový limit, kterého žalovaný využil; dne 6. 5. 2024 tak došlo k uzavření smlouvy o splátkovém limitu a k rozložení konkrétní transakce do měsíčních splátek. Žalovaný své platební povinnosti řádně a včas neplnil, v důsledku čehož vznikl dluh sestávající z jistiny z vyúčtování za květen 2024 ve výši 2 996,92 Kč (splatné 15. 6. 2024), za červen 2024 ve výši 374,62 Kč (splatné 15. 7. 2024) a za červenec 2024 ve výši 2 578,54 Kč (splatné 15. 8. 2024), dále z poplatků v souhrnné výši 192,37 Kč, poplatků z prodlení 2 053,31 Kč, smluvní pokuty 2 566,07 Kč a částky 300 Kč představující náklady spojené s vymáháním. Pohledávka byla postoupena ze společnosti právnická osoba. na žalobkyni a žalovaný byl o postoupení vyrozuměn. Svůj dluh žalovaný doposud neuhradil, i když byl k tomu vyzván naposledy předžalobní výzvou.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání dne 18. 6. 2026 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s ust. v nepřítomnosti účastníků.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2025 včetně přílohy č. hodnota se seznamem postoupených pohledávek), o čemž měl být žalovaný informován (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2025).

Ve Smlouvě k službě Anonymizováno Anonymizováno je na straně zákazníka uveden žalovaný (jménem, rodným číslem, adresou, telefonním číslem a e-mailovou adresou) a je v ní uveden úvěrový limit ve výši 3 000 Kč. Smlouva obsahuje ustanovení, podle něhož nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma stranami, a údaj, že byla uzavřena prostředky komunikace na dálku (přes internet). V podpisové části jsou uvedena jména Nemika Menevse a Ömer Aydın Karaçoban za společnost právnická osoba. a vedle nich text „Jméno žalovaného (Zákazník)“, kde je uvedený pouze strojový podpis.

Ze Smlouvy o splátkovém limitu soud zjistil, že jako zákazník je opět označen žalovaný se shodnými identifikačními údaji a že sjednaný úvěrový limit činí 20 000 Kč. Také tato smlouva stanoví, že nabývá platnosti a účinnosti podpisem obou stran, a uvádí, že byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetu (webu či aplikace Twisto). I zde jsou v podpisové části uvedena shodná jména zástupců společnosti a text „Jméno žalovaného (Zákazník)“ a uveden pouze strojový podpis.

Z Přílohy ke smlouvě o splátkovém limitu soud zjistil konkrétní parametry čerpání: částku 2 919,10 Kč, deset měsíčních splátek po 374,62 Kč, rozpis jistiny a úroků, úrokovou sazbu 54,30 % a RPSN 69,93 %, jakož i údaj „Datum a čas poskytnutí návrhu smlouvy klientovi: datum Anonymizováno:Anonymizováno:Anonymizováno“. I tato obsahuje jména osob jednajících za společnost a text „Jméno žalovaného (Zákazník)“ a strojový podpis.

5. Z uvedených smluvních listin soud dále zjistil, že služba Anonymizováno Anonymizováno je v nich popsána jako služba, v jejímž rámci je zákazníkovi zpřístupněn limitní rámec a zákazník je oprávněn prostřednictvím tohoto účtu realizovat platby za zboží nebo služby, přičemž tyto platby mají být následně vyúčtovány a spláceny podle smluvních podmínek. Ze samotného obsahu předložených listin však není zřejmé, že by žalovanému byly peněžní prostředky vyplaceny přímo na jeho bankovní účet nebo v hotovosti. y neobsahují údaj o čísle účtu žalovaného, na který by měla být čerpaná částka zaslána, neobsahují ani označení konkrétního obchodníka, jemuž mělo být plněno, ani konkrétní popis jednotlivé financované transakce. Soud tak z předložených smluvních listin nezjistil, jakým konkrétním způsobem a kde měl žalovaný peněžní prostředky či jiný majetkový prospěch fakticky obdržet. Z těchto listin lze dovodit nejvýše to, že mělo jít o mechanismus odložené úhrady či financování nákupu prostřednictvím Twisto účtu, nikoli však bez dalšího přímé vyplacení částky žalovanému.

6. Soud současně z těchto listin zjistil, že neobsahují vlastnoruční podpis žalovaného, ani doložku o uznávaném či kvalifikovaném elektronickém podpisu žalovaného, ani jiný samostatný údaj, z něhož by bylo přímo patrno, jakým konkrétním technickým úkonem měl žalovaný smlouvy autorizovat. Na listinách jsou toliko uvedeny textové údaje se jménem žalovaného v podpisové části a obecné údaje o tom, že smlouvy byly uzavírány prostředky komunikace na dálku či elektronicky. Z jejich samotného obsahu není patrné, jaký identifikační kód měl být žalovanému zaslán, na jaké konkrétní telefonní číslo, kdy měl být zadán, z jakého zařízení a jak bylo ověřeno, že tak učinil právě žalovaný.

7. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle , , , a , ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „o. z.“). Podle o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího; podle o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; rozhodující tedy je, zda byl prokázán odpovídající projev vůle obou stran. Bylo proto na žalobkyni, aby prokázala nejen existenci textu smluvní dokumentace, ale i to, jakým konkrétním způsobem byla zachycena vůle žalovaného smlouvy uzavřít a jak byla určena jeho osoba.

8. To se však nestalo. Předložené smlouvy neobsahují vlastnoruční podpis žalovaného ani doložený elektronický podpis ve smyslu právních předpisů upravujících elektronické podepisování. Z jejich obsahu neplyne ani konkrétní technický mechanismus, kterým měl žalovaný smlouvy autorizovat. U listin je toliko uvedeno, že byly uzavřeny prostředky komunikace na dálku, popř. že souhlas měl být vyjádřen elektronicky; takové obecné tvrzení však samo o sobě neprokazuje, že právní jednání skutečně učinil žalovaný.

9. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že při zřízení služby žalovaný vyslovil souhlas zadáním identifikačního kódu zaslaného na jím uvedené telefonní číslo tel. číslo že v rámci procesu měl poskytnout fotografii dokladu totožnosti a své osoby. Ani z těchto tvrzení však bez dalšího nevyplývá, že totožnost žalovaného byla skutečně a spolehlivě ověřena. Žalobkyně totiž nepředložila žádný auditní záznam registračního procesu, záznam o odeslání a použití jednorázového kódu, logy přihlášení, identifikaci zařízení, potvrzení o úspěšné verifikaci dokladu, výsledek biometrické nebo jiné kontroly, ani jiný důkaz, z něhož by bylo možno bezpečně dovodit, že registrační a kontraktační úkon provedl právě žalovaný. Tvrzení o tom, jak standardně probíhá registrace, nepostačuje k prokázání, že takový proces proběhl právě v posuzované věci a že vedl k jednoznačnému ověření identity žalovaného.

10. Soud přitom zdůrazňuje, že posouzení úvěruschopnosti a ověření totožnosti nejsou totožné otázky. Skutečnost, že původní věřitel podle žaloby prověřoval úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím registrů a interních nástrojů, nevypovídá sama o sobě nic o tom, kdo konkrétně učinil právní jednání směřující k uzavření smlouvy. Ani přiložené „principy posouzení úvěruschopnosti“ proto nemohou nahradit důkaz o řádném uzavření smlouvy žalovaným.

11. Za rozhodující soud považuje i to, že samotné předložené smluvní y jsou vystavěny tak, že předpokládají podpis oběma smluvními stranami a nabytí platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma stranami. Nebylo-li v řízení prokázáno, jakým způsobem žalovaný tyto smlouvy akceptoval a jak byla jeho totožnost při tomto úkonu spolehlivě ověřena, nelze uzavřít, že mezi stranami došlo ve smyslu k platnému uzavření smlouvy.

12. Žalobkyně nepředložila konkrétní důkazy způsobilé osvědčit, že text listin odpovídá projevu vůle žalovaného a že osoba, která měla smlouvy uzavřít, byla skutečně žalovaným. Za tohoto stavu nemohl soud žalobě vyhovět co do smluvního nároku.

13. Žalobkyně v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně samotného vzniku tvrzeného závazkového vztahu mezi původním věřitelem a žalovaným. Z předložených listin plyne toliko to, že byly vyhotoveny texty označené jako „Smlouva k službě Anonymizováno Anonymizováno“, „Smlouva o splátkovém limitu“ a příloha se splátkovým kalendářem, v nichž jsou u žalovaného uvedeny jeho identifikační údaje. Samy tyto y však neprokazují, že právě žalovaný učinil odpovídající právní jednání a že projevil vůli být jejich obsahem vázán. Poučení podle , 3 soud poskytuje zásadně účastníkům přítomným na jednání (k tomu také dále).

14. Nebylo možno přiznat ani plnění z titulu bezdůvodného obohacení. Předně žalobkyně v žalobě uplatnila nárok výslovně jako nárok ze smluvního vztahu a skutkově jej vystavěla na tvrzení o uzavřených úvěrových smlouvách, jejich čerpání a porušení smluvních povinností žalovaným. Netvrdila však dostatečně konkrétní skutkové okolnosti rozhodné pro vznik povinnosti vydat bezdůvodné obohacení, zejména jaké konkrétní plnění bylo žalovanému bez právního důvodu poskytnuto, kdy a jak je žalovaný přijal, v jakém rozsahu si majetkový prospěch ponechal a v jaké výši se na úkor právního předchůdce žalobkyně obohatil.

15. Jestliže by soud uvažoval o jiné právní kvalifikaci skutku v rovině bezdůvodného obohacení, přicházelo by v úvahu poučení podle a 3 Jenže poučení podle se poskytuje při jednání přítomnému účastníku nebo jeho zástupci. Žalobkyně se však jednání neúčastnila, a tím se sama připravila o možnost takového poučení. Soud nebyl povinen jednání odročovat jen proto, aby žalobkyni poskytl poučení, jehož dobrodiní ztratila vlastní neúčastí. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2023, sp. zn. spisová značka, podle něhož se poučení podle poskytuje jen účastníku přítomnému u jednání; jedná-li soud podle v nepřítomnosti účastníka, ztrácí tento účastník dobrodiní takového poučení svou vlastní nepřítomností a soud není povinen jednání odročovat jen za účelem poskytnutí tohoto poučení. V poměrech této věci proto nebylo možno žalobkyni při jednání poučit ani o potřebě doplnit tvrzení a důkazy pro případné posouzení věci jako bezdůvodného obohacení.

16. Nad rámec uvedeného soud dodává, že ani ze shromážděných listin nevyplývá najisto skutkový základ pro závěr o bezdůvodném obohacení žalovaného. Již z tohoto důvodu nebylo možno bez dalšího uzavřít, že žalovaný přijal konkrétní plnění, jež by bylo možno podřadit ani pod smluvní nárok, ani pod nárok z bezdůvodného obohacení. Samotné vyúčtování a jednostranné evidenční podklady žalobkyně či její právní předchůdkyně bez dalších důkazů neprokazují, že majetkový prospěch skutečně obdržel žalovaný. Nebylo-li prokázáno, že smluvní vztah uzavřel žalovaný, nebylo bez dalšího prokázáno ani to, že plnění evidované v interním systému bylo poskytnuto právě jemu.

17. Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno ohledně uzavření smlouvy ve smyslu ani ohledně přijetí plnění žalovaným ve smyslu . Proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle Žalovaný měl ve věci plný úspěch, avšak ze spisu neplyne, že by mu v řízení vznikly nějaké účelně vynaložené náklady, a proto mu jejich náhradu soud nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.