Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 102/2026 - 135

- 136

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Davida Hipšra, soudce Milana Podhrázkého a soudkyně Jiřiny Chmelové v právní věci žalobkyně: L. H., zastoupená M. H., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobkyní ve věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. ,

takto:

Soudci Krajského soudu v Ústí nad Labem Mgr. Václav Trajer, Mgr. Lenka Havlíčková a JUDr. Jiří Derfl nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Žalobkyně v řízení o žalobě ve věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. namítla podjatost všech členů senátu 16 Af tohoto soudu rozhodujících ve věci, jmenovitě Mgr. Václava Trajera, Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Ondřeje Šafránka. Námitku podjatosti obsaženou v podání ze dne 26. 6. 2026 odůvodnila následovně: „Žalobkyně podala dne 17. 4. 2026 kvalifikovanou Námitku nezákonného obsazení senátu a zmatečnosti řízení. V ní nezvratně prokázala, že Mgr. Bc. Ondřej Šafránek není pro věci ročníku 2025 zapsán v Rozvrhu práce Krajského soudu v Ústí nad Labem. Dne 21. 4. 2026 obdržela žalobkyně sdělení místopředsedy soudu sp. zn. , ze kterého jednoznačně vyplývá, že vedení soudu i dotčený senát jsou si této situace plně vědomi. Členové senátu prokazatelně vědí, že rozhodují v nelegitimním složení, které odporuje d. Zaujatost a procesní svévole jmenovaných soudců se plně projevila v jejich následném postupu. Senát ignoroval podanou námitku nezákonného obsazení a nařídil ústní jednání na den 23. 6. 2026, na kterém hodlal v nezákonném složení meritorně rozhodnout. K tomuto jednání nedošlo pouze z důvodu náhlé a vážné nemoci na straně žalobkyně, respektive její rodiny. Skutečnost, že jmenovaní soudci i přes absolutní zmatečnost řízení nadále odmítají zjednat nápravu a obratem nařídili nové ústní jednání na den 28. 7. 2026, zakládá objektivní pochybnost o jejich nestrannosti. Senát vědomě a účelově spěchá na vydání rozhodnutí v nezákonném složení, čímž žalobkyni upírá ústavní právo na spravedlivý proces. Nejedná se o administrativní omyl, ale o vědomé a kolektivní porušování zákona celým senátem, což zakládá důvod pro jejich vyloučení z projednávání věci.“

[2] Soudci Mgr. Václav Trajer, Mgr. Lenka Havlíčková a JUDr. Jiří Derfl se k námitce vyjádřili s tím, že se necítí být jakkoliv podjati, neboť nemají žádný osobní vztah k projednávané věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům. Uplatněnou námitku považují za zcela nedůvodnou, směřující toliko do postupu soudců v předmětném řízení.

[3] Nejvyšší správní soud nepřehlédl, že žalobkyně uplatnila námitku podjatosti proti senátu 16 Af ve složení Mgr. Václav Trajer, Mgr. Lenka Havlíčková a Mgr. Ondřej Šafránek. K tomu je nutné uvést, že podle aktuálního rozvrhu práce Krajského soudu v Ústí nad Labem k 30. 6. 2026 došlo k ukončení stáže Mgr. Ondřeje Šafránka a příslušný senát nyní rozhoduje ve složení Mgr. Václav Trajer, Mgr. Lenka Havlíčková a JUDr. Jiří Derfl. O této skutečnosti byla žalobkyně informována přípisem ze dne 23. 6. 2026, č. j. , který byl doručen jejímu zmocněnci dne 26. 6. 2026. Nejvyšší správní soud proto posoudil důvodnost námitky podjatosti ve vztahu k těm soudcům – členům senátu 16 Af, kteří v souladu s rozvrhem práce mají věc žalobkyně projednat a rozhodnout.

[4] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.

[5] Garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce, patří mezi integrální součásti práva na spravedlivý proces podle d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát (y). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům). Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně též nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. ).

[6] Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[7] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (d). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

[8] Reálné pochybnosti o podjatosti namítaného soudce tak s ohledem na výše uvedené může vyvolat pouze konkrétní tvrzení žalobce týkající se vztahu soudce k projednávané věci, jejím účastníkům či zástupcům. Pro úsudek o podjatosti soudce a nemožnosti rozhodnout v důsledku toho nestranně a nezávisle není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení žalobce.

[9] Podle nejsou důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Postup soudce v řízení o projednávané věci a rozhodování v jiných, souvisejících či nesouvisejících, věcech proto nemůže vést k jeho vyloučení, byť by v těchto věcech byl žalobce neúspěšný. Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost. Účastníkův nesouhlas s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je při posuzování podjatosti irelevantní. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí či neústavnosti postupu správního soudu, které se projevuje polemikou s názory soudu a jejich zpochybňováním. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze, ale k tomu slouží opravné prostředky, jsouli přípustné, nikoliv námitka podjatosti.

[10] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že žalobkyně uplatnila námitku nezákonného obsazení senátu a zmatečnosti řízení podáním ze dne 17. 4. 2026, ve které namítla, že členem senátu ve věcech a měl být Mgr. Vojtěch Salamánek. Místopředseda krajského soudu jí následně sdělil přípisem ze dne 21. 4. 2026, č. j. Spr 805/20265, že Mgr. Salamánek byl jako soudce Okresního soudu v Ústí nad Labem na stáži u Krajského soudu v Ústí nad Labem do 31. 12. 2025 a od 1. 1. 2026 jej nahradil nový soudce na stáži Mgr. Ondřej Šafránek. Tyto skutečnosti jsou patrné z rozvrhu práce pro rok 2025 a 2026. Z uvedených důvodů místopředseda krajského soudu shledal obsazení uvedených senátů v souladu s rozvrhem práce a stížnost žalobkyně tedy za nedůvodnou. Tento přípis byl žalobkyni doručen 27. 4. 2026.

[11] Nejvyšší správní soud dospěl v posuzované věci k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro to, aby soudci Mgr. Václav Trajer, Mgr. Lenka Havlíčková a JUDr. Jiří Derfl byli vyloučeni z projednání a rozhodnutí shora uvedené věci. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. července 2026

David Hipšr

předseda senátu