Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 95/2026 - 31

Neočekávaný konec výrazu

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: Ing. J. H., proti žalovanému: Finanční úřad pro Liberecký kraj, se sídlem 1. máje 97, Liberec, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem v řízení o kasační stížnosti vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. , podané proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 2. 3. 2026, č. j. ,

takto:

Soudci Nejvyššího správního soudu v Brně Mgr Aleš Roztočil, JUDr. Jiří Palla a Mgr. Tomáš Kocourek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci žalobce vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Žalobce (dále jen ,,stěžovatel‘‘) podal kasační stížnost proti v záhlaví uvedenému usnesení krajského soudu, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě stěžovatele pro nezaplacení soudního poplatku. Současně požádal o osvobození od soudního poplatku a ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti.

[2] Usnesením ze dne 13. 5. 2026, č. j. , Nejvyšší správní soud žádosti stěžovatele nevyhověl, osvobození od soudního poplatku mu nepřiznal a zástupce pro řízení o kasační stížnosti mu neustanovil. V reakci na uvedené usnesení podal stěžovatel námitku podjatosti soudců 4. senátu Nejvyššího správního soudu, kterou odůvodnil tím, že je zde objektivní důvod vyloučení soudců z projednávání a rozhodování věci, neboť pochybuje o jejich nepodjatosti. Uvádí, že uvedené usnesení nemá podklad ve zjištění skutkového stavu, navrhuje řízení zastavit nebo přerušit do pravomocného skončení předchozího vedeného řízení (pod sp. zn. ).

[3] Podle , (dále též „“) platí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[4] Ve smyslu musí být námitka podjatosti zdůvodněna a účastník řízení musí uvést konkrétní skutečnosti (důvody), z nichž tvrzenou podjatost dovozuje. Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudu nebo soudci a přikázána jinému soudu nebo soudci, je totiž vyhrazen pouze pro ojedinělé případy. Soudce může být vyloučen z projednání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/200316, nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. atp.).

[5] Stěžovatel však ve své námitce podjatosti neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, které by svědčily o vztahu označených soudců k věci či k účastníkům řízení, resp. které by zavdávaly pochybnost o jejich nepodjatosti (takové skutečnosti neuvedli ani samotní soudci).

[6] Postup soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech nemůže být důvodem podjatosti soudce (viz výše citovaný věta třetí ; srov. též např. usnesení NSS ze dne 18. 6. 2003, č. j. Nao 25/200347, č. NSS). Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nespravedlivosti, neodbornosti či nesprávnosti vedení řízení. Zpochybňovat postup soudu jistě lze, k tomu však slouží opravné prostředky, jsouli přípustné, nikoliv námitka podjatosti.

[7] Vzhledem k těmto okolnostem Nejvyšší správní soud rozhodl, že žádný z výše jmenovaných soudců 4. senátu není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u něj pod sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. července 2026

JUDr. Lenka Matyášová

předsedkyně senátu