Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Nd 241/2026

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně BONDSTER Marketplace s. r. o., se sídlem v Praze 8, U Libeňského pivovaru 63/2, PSČ 180 00, identifikační číslo osoby 03114147, zastoupené JUDr. Ing. Milošem Olíkem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1683/127, PSČ 140 00, proti žalované Right Choice Capital Pte. Ltd., se sídlem 1003 Bukit Merah Central, 05-25, Singapur 159836, Singapurská republika, registrační číslo 201804395K, o zaplacení 3.600.000 Kč s příslušenstvím, takto:

Odůvodnění:

[1] Nejvyššímu soudu byla dne 7. 5. 2026 doručena žaloba o zaplacení celkem 3.600.000 Kč s příslušenstvím spolu s návrhem na určení místně příslušného soudu pro rozhodnutí ve věci podle , (dále též jen „“), a návrhem na postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 8.

[2] Nejvyšší soud uvádí, že na uvedenou žalobu o zaplacení celkem 3.600.000 Kč s příslušenstvím je třeba hledět tak, že byla podána u Nejvyššího soudu a bylo jí podle zahájeno řízení ve věci samé u Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2009, sp. zn. , ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. , či ze dne 20 3. 2024, sp. zn. ).

[3] Ze žalobních tvrzení a přiložených listin vyplývá, že předmětem řízení je pohledávka z titulu neuhrazených smluvních pokut. Žalobkyně provozuje online platformu, na které nabízí úvěry od partnerských nebankovních společností. Dne 14. 2. 2020 uzavřelyžalobkyně a žalovaná smlouvu o spolupráci, ve znění pozdějších dodatků (dále též jen „smlouva“), na jejímž základě získala žalovaná přístup na online platformu. Žalovaná měla porušit čl. 3.2 a 3.3 smlouvy o minimální výši a doplňování finančních prostředků na virtuálním účtu a v důsledku toho měl žalobkyni vzniknout podlečl. 13.1 smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši celkem 529.368,50 EUR. Žalovaná měla dále porušit čl. 5 smlouvy, neboť „uvedla v rámci dokumentace požadované podle čl. 5 smlouvy nesprávné, nepřesné či lživé údaje“ a v důsledku toho měl žalobkyni vzniknout podle čl. 13.2 smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši celkem 2.616.000 EUR. Žalobkyně zaslala žalované dne 11. 12. 2025 výzvu k úhradě dlužných částek. Žalovaná doposud ničeho neuhradila. Žalovaná se žalobou domáhá zaplacení pouzečásti svého peněžitého nároku ve výši celkem 3.600.000 Kč.

[4] Podle čl. 17.3 smlouvy „tato smlouva a vztahy z ní vyplývající se řídí právními předpisy České republiky“.

[5] Podle čl. 17.5 smlouvy „smluvní strany budou veškeré spory vzniklé na základě této smlouvy nebo v souvislosti s ní řešit přednostně smírnou cestou, a to pokud možno do třiceti (30) dnů ode dne, kdy jedna smluvní strana oznámí druhé smluvní straně vznik sporu. V opačném případě jsou k rozhodování sporů vyplývajících z této smlouvy příslušné obecné soudy České republiky“.

[6] Místní příslušnost soudu mezi účastnicemi řízení sjednána nebyla.

[7] Podle kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

[8] Podle se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.

[9] Jelikož žaloba byla předložena přímo žalobkyní, aniž by v dané věci dosud probíhalo řízení před českými soudy, zkoumal Nejvyšší soud, zda je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. ). Postupoval přitom podlemezinárodní smlouvy – Haagské úmluvy o dohodách o volbě soudu ze dne 30. 6. 2005, jejímiž smluvními stranami jsou (mimo jiné) Česká republika od 1. 10. 2015 [nazákladěrozhodnutí rady 2009/397/ES, ze dne 26. 2. 2009, o podpisu Úmluvy o dohodách o volbě soudu jménem Evropského společenství (Úř. věst. 2009, L 133, s. 1) a rozhodnutí rady 2014/887/EU, ze dne 4. 12. 2014, o schválení Haagské úmluvy o dohodách ovolběsoudu jménem Evropské unie (Úř. věst. 2014, L 353, s. 5)] a Singapurská republika od 1. 10. 2016 (na základě uložení ratifikačníy u depozitáře – vlády Nizozemského království – dne 2. 6. 2016 a přijetím Choice of Court Agreements Act 2016) [dále též jen „Haagská úmluva“].

[10] Podle čl. 1 bodu 1 Haagské úmluvy se tato úmluva vztahuje v mezinárodních věcech na výlučné dohody o volbě soudu uzavřené v občanských a obchodních věcech.

[11] Podle čl. 1 bodu 2 Haagské úmluvy pro účely kapitoly II se jedná o mezinárodní věc, pokud strany nemají bydliště nebo sídlo v témže smluvním státě a vztah stran a veškeré další prvky týkající se sporu, bez ohledu na místo zvoleného soudu, nesouvisí pouze s tímto státem.

[12] Podle čl. 2 bodu 1 Haagské úmluvy tato úmluva se nevztahuje na výlučné dohody o volbě soudu:

a) jejichž stranou je fyzická osoba jednající především za sebe, rodinu nebo domácnost (spotřebitel);

b) které se týkají pracovních smluv, včetně smluv kolektivních.

[13] Podle čl. 2 bodu 2 Haagské úmluvy tato úmluva se nevztahuje na:

a) věci týkající se osobního stavu a způsobilosti fyzické osoby k právním úkonům;

b) vyživovací povinnosti;

c) jiné oblasti rodinného práva, včetně manželských majetkových režimů a jiných práv a povinností plynoucích z manželských nebo podobných vztahů;

d) závěti a dědění;e) konkurzy, vyrovnání a záležitosti;f) přepravu cestujících a zboží;

g) znečištění moří, omezení odpovědnosti v případě nároků v námořních věcech, dispaš, remorkáž a záchranu v případě nouze;

h) antimonopolní věci (hospodářskou soutěž);i) odpovědnost za jaderné škody;j) nároky na náhradu osobní újmy uplatněné fyzickými osobami nebo jejich jménem;

k) mimosmluvní nároky na náhradu škody na hmotném majetku vyplývající z přestupků či trestných činů;

l) věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí;

m) platnost, neplatnost nebo zrušení právnické osoby a platnost rozhodnutí jejich

orgánů;

n) platnost práv duševního vlastnictví jiných než autorských a souvisejících práv;

o) porušení práv duševního vlastnictví jiných než autorských a souvisejících práv, s výjimkou případů, kdy je řízení pro porušení zahájeno z důvodu porušení smlouvy mezi

stranami vztahující se k těmto právům, nebo by mohlo být zahájeno z důvodu porušení dané smlouvy;

p) platnost zápisů ve veřejných rejstřících.

[14] Podle čl. 3 Haagské úmluvy pro účely této úmluvy

a) se „výlučnou dohodou o volbě soudu“ rozumí dohoda uzavřená mezi dvěma nebovíce stranami, která splňuje požadavky písmene c) a určuje, pro účely rozhodování sporů, které vznikly nebo mohou vzniknout v souvislosti s konkrétním právním vztahem, soudy jednoho smluvní státu nebo jeden či více konkrétních soudů jednoho smluvní státu, s vyloučením soudní příslušnosti všech ostatních soudů;

b) dohoda o volbě soudu, která určuje soudy jednoho smluvní státu nebo jeden či více konkrétních soudů jednoho smluvní státu, je považována za výlučnou, pokud strany výslovně nedohodnou jinak;

c) výlučná dohoda o volbě soudu musí být uzavřena nebo zaznamenána

i) písemně nebo

ii) jiným komunikačním prostředkem, který umožňuje přístup k informacím tak, aby byly využitelné pro další potřebu;

d) výlučná dohoda o volbě soudu, která tvoří součást smlouvy, je považována za dohodu nezávislou na ostatních ustanoveních této smlouvy. Platnost výlučné dohody o volbě soudu nemůže být popírána pouze na základě důvodu neplatnosti smlouvy.

[15] Podle čl. 5 odst. 1 Haagské úmluvy soud nebo soudy smluvního státu určené ve výlučné dohodě o volbě soudu jsou příslušné pro rozhodování sporu, na který se dohoda vztahuje, pokud není dohoda podle práva daného státu neplatná.

[16] Při posouzení podmínek pravomoci (mezinárodní příslušnosti) českých soudů Nejvyšší soud vyšel z obsahu žaloby a spisu.

[17] V posuzovaném případě se jedná o spor z titulu porušení smluvního závazku s mezinárodním prvkem, který je dán sídlem žalované v XY republice.

[18] Z obsahu spisu se podává, že účastnice jsou právnické osoby, společnosti s ručením omezeným, které si v čl. 17.5 smlouvy sjednaly ve smyslu čl. 3 Haagské úmluvy prorogační doložku – výlučnou dohodu o volbě soudu v obchodních věcech podle čl. 1 bodu 1 Haagské úmluvy a v ní určily obecné soudy České republiky. Ve věci není dána žádná z výjimek z oblasti působnosti podle čl. 2 Haagské úmluvy.

[19] Určily-li účastnice řízení v prorogační doložce k projednání sporu mezi nimi soudy České republiky, je pravomoc soudů České republiky ve věci dána.

[20] Nejvyšší soud se dále zabýval tím, který soud je věcně a místně příslušný.

[21] Podle nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.

[22] Podle Nejvyšší soud rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

[23] Podle bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu nebo byla-li věc Nejvyššímu soudu předložena vrchním soudem, Nejvyšší soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.

[24] Podle v usnesení, jímž bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné v prvním stupni jiné soudy, než u kterých bylo řízení zahájeno, se rovněž uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu řízení; ustanovení tím není dotčeno.

[25] Zvláštní předpis neurčuje, že ve věci, které se žaloba týká, rozhoduje Nejvyššísoud jako soud prvního stupně ( ). Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud sám není v projednávané věci věcně příslušný a předmět řízení zároveňnespadá ani do věcné příslušnosti krajských soudů jako soudů prvního stupně ( ), rozhodl Nejvyšší soud podle , že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy ( ).

[26] Podle jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů Českérepubliky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

[27] Podle je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.

[28] Podle je obecným soudem právnické osoby okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.

[29] Podle proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud vČeské republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek.

[30] Podle je vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedlesoudu uvedeného v , k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu je umístěna organizační složka závodu fyzické nebo právnické osoby, která je žalovanou, týká-li se spor této složky.

[31] Účastnice řízení v prorogační doložce neurčily žádný konkrétní místně příslušný soud. Nejvyšší soud proto uzavírá, že v dané věci podmínky pro určení místní příslušnosti chybějí, neboť žalovaná, jež je obchodní společností (právnickou osobou) se sídlem v Singapurské republice, nemá obecný soud v České republice, v České republice nemáumístěn závod či organizační složku závodu a není známo, že by měla v Českérepublice majetek. Nejsou splněny ani podmínky pro místní příslušnost konkrétního soudu na výběr danou či výlučnou.

[32] Nejvyšší soud proto ve smyslu určil, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 8, v jehož obvodu má sídlo žalobkyně.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 6. 2026

JUDr. Marek Doležal předseda senátu