Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 62/2026-99
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 268 647,12 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka, úroku v kapitalizované výši částka, úroku ve výši 11,99 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum, úroku ve výši 11,5 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, úroku z prodlení v kapitalizované výši částka a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, , úroku v kapitalizované výši , částka, , úroku ve výši 11,99 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , úroku ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení v kapitalizované výši , částka, a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba., IČO IČO (dále jen „banka“) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o právnická osoba č. hodnota, na jejímž základě banka žalovanému poskytla úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr a zaplatit úrok ve výši 11,99 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto banka přistoupila dne datum k zesplatnění dluhu. Pohledávka za žalovaným byla společností právnická osoba. smluvně postoupena žalobkyni. Žalovaná částka částka představuje podle žaloby zůstatek neuhrazené jistiny ve výši částka a dlužné poplatky ve výši částka. Vedle jistiny a poplatků se žalobkyně domáhala zaplacení 11,99% p.a. smluvního úroku za dobu od datum do datum v kapitalizované výši částka a dále úroku ve výši 11,99 % p.a. z jistiny částka za dobu od datum do datum a úroku ve výši 11,5 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení za dobu od datum do datum v kapitalizované výši částka a dále úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř. ).
3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi společností právnická osoba., IČO IČO a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o právnická osoba č. hodnota, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, kdy částka ve výši částka byla poskytnuta na splacení dluhu z úvěru, který banka poskytla na základě smlouvy o úvěru číslo hodnota a který je bankou evidován na účtu pro splácení úvěru č. č. účtu. Část úvěru ve výši částka byla poskytnuta neúčelově ve prospěch běžného účtu žalovaného [žádost o úvěrový produkt, návrh na uzavření smlouvy o právnická osoba č. hodnota, akceptace návrhu o právnická osoba ze dne datum, souhrnný výpis pohybů na účtu, sdělení právnická osoba.]. Žalovaný ke dni datum uhradil částku částka [souhrnný výpis pohybů na účtu]. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky z úvěrové smlouvy vyzván prohlášením o okamžité splatnosti a výzvou k uhrazení dluhu ze dne datum [prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne datum včetně přehledu podacích čísel]. Společnost právnická osoba. pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila společnosti Anonymizováno-Anonymizováno a.s. a ta následně žalobkyni [smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího čísla, smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího čísla].
4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že banka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce č. hodnota. V tomto směru bylo v žalobkyní předloženém návrhu na uzavření smlouvy o právnická osoba vyplněno, že žalovaný je zaměstnaný u společnosti právnická osoba. s čistým měsíčním příjmem částka. V kolonce nezbytné měsíční výdaje je uvedeno částka, limity KK a kontokorentů je uvedeno částka a u splátek úvěrů je uvedeno částka. Žalobkyně dále uvedla, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze právnická osoba. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného banka porovnávala příjem žalovaného a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Žalobkyně dále předložila dokument nazvaný souhrn žádosti o úvěrových produkt, ze kterého vyplývá, že banka z registru BRKI zjistila pravidelné měsíční splátky úvěrů částka a celkovou výši kreditních karet a kontokorentů částka. Žalovaný uvedl, že výše uvedené částky skutečným závazkům odpovídají a tyto částky potvrdil. Banka při kalkulaci nabídky vycházela z průměrných výdajů na živobytí ve výši částka, žalovaný uvedl nezbytné měsíční výdaje rovněž částkou částka. Banka uvedla, že pro žalovaným zvolené parametry nabídky, uvedené závazky a výdaje by měl měsíční příjem žalovaného dosahovat částka. Žalovaný uvedl svůj celkový čistý měsíční příjem částkou částka. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného banka vycházela z příjmu částka, z výdajů částka a výše měsíčních splátek částka.
5. Z výpisu z účtu žalovaného za období od datum do datum, který měla banka k dispozici, a který si soud rovněž sám opatřil, vyplývá, že účet žalovaného je aktivní, žalovaný v březnu 2022 a v dubnu 2022 uhradil na účet číslo č. účtu částku ve výši částka. Žalovaný měl v březnu 2022 příjmy v celkové výši částka a výdaje v celkové výši částka. Konečný zůstatek na účtu ke dni datum činil částka. Celkové příjmy žalovaného v dubnu 2022 činily částka a celkové výdaje částka. Konečný zůstatek na jeho účtu ke dni datum činil částka. V květnu 2022 měl žalovaný celkové příjmy ve výši částka a celkové výdaje částka. Konečný zůstatek na účtu ke dni datum činil částka. Konečný zůstatek na účtu žalovaného bezprostředně před poskytnutím projednávaného úvěru činil částka. Listin y, z nichž by vyplýval tvrzený příjem, výdaje a míra zadlužení žalovaného, žalobkyně ani na výzvu soudu nepředložila.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Skutkový stav zjištěný dokazováním soud právně posoudil tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem a žalovaným jako spotřebitelem byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla v řízení prokázána smlouvami o postoupení pohledávky uzavřenými ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.
11. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, s ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána věřiteli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak věřitel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. To žalobkyně nesplnila. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
12. V dané věci, jak z výše uvedeného vyplývá (bod 4 a 5 rozsudku), právní předchůdce žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnil. Banka podle tvrzení žalobkyně vycházela z údajů, podle nichž žalovaný měl čistý měsíční příjem částka, nezbytné měsíční výdaje částka, pravidelné měsíční splátky úvěrů částka a limity kreditních karet a kontokorentů částka. Listin y, z nichž by tvrzený příjem, výdaje a míra zadlužení žalovaného skutečně vyplývaly, žalobkyně však ani přes výzvu soudu nepředložila.
13. Z výpisu z účtu žalovaného za období od datum do datum, který měla banka při uzavírání smlouvy k dispozici, nevyplývá, že na účet žalovaného přicházely peněžní prostředky odpovídající tvrzenému čistému měsíčnímu příjmu ve výši částka. V březnu 2022 činily celkové příjmy částka, v dubnu částka a v květnu částka. Současně zůstatky na účtu žalovaného byly každý měsíc v minimální výši, a to částka ke dni datum, částka ke dni datum a částka ke dni datum, přičemž bezprostředně před poskytnutím úvěru činil zůstatek částka. Již tyto údaje musely u banky vyvolat důvodné pochybnosti o správnosti a dostatečné spolehlivosti údajů uvedených žalovaným v žádosti, zejména o tvrzené výši jeho čistého měsíčního příjmu. Pokud banka vycházela z tvrzeného čistého příjmu přes částka měsíčně, avšak z jí dostupného výpisu z účtu takový příjem zjevně nevyplýval a nebyly předloženy ani jiné listin y, jimiž by byl doložen, nemohla při zachování odborné péče uzavřít, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, aniž by tvrzený příjem ověřila dalšími spolehlivými podklady. Za takové situace nebylo možno uzavřít, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Naopak takové pochybnosti zde zjevně byly. Tento závěr potvrzuje i skutečnost, že žalovaný již v době uzavření smlouvy měl podle tvrzení žalobkyně vysoké pravidelné měsíční splátky jiných úvěrů ve výši částka a vysoké úvěrové limity. Projednávaný úvěr byl převážně novým neúčelovým zadlužením, když na splacení dřívějšího úvěru byla použita jen menší část projednávaného úvěru ve výši částka, kdežto částka částka byla žalovanému vyplacena bez určení účelu.
14. Dodatečná lhůta k doplnění tvrzení a označení důkazů žalobkyni poskytnuta nebyla, neboť byla vyzvána k doplnění těchto skutečností již písemně před jednáním a k poskytnutí další dodatečné lhůty tak nebyl důvod.
15. Lze tedy uzavřít, že z podkladů, které měla banka před uzavřením smlouvy k dispozici, vyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Přesto žalovanému úvěr poskytla a tím porušila § 86 odst. 1 větu druhou zákona o spotřebitelském úvěru. Důsledkem tohoto porušení je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaný je povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu poníženou o provedené úhrady. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení částky částka (částka – částka) a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.
16. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
17. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na zaplacení částky částka coby nesplacené jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.
18. Předmětem sporu byly nároky v souhrnné výši částka (částka, kapitalizované úroky částka, úroky kapitalizované ke dni rozhodnutí částka, kapitalizované úroky z prodlení částka a úroky z prodlení kapitalizované ke dni rozhodnutí částka). Žalobkyně uspěla s částkou částka, tj. z 50 %. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků tak byl v zásadě stejný, proto soud žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.