Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 452/2025-62
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jirsákovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A, Anonymizováno - Jméno advokátky B
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 66 816 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se pro požadavek na zaplacení částky 18.816,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11.188 Kč od 23. 7. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 2.505,12 Kč a úroku ve výši 12 % ročně z částky 50.000 Kč od 16. 8. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 7. 2025 dosáhne částky 198.028 Kč, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 48.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z této částky od 15. 11. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z částky 48.000 Kč od 23. 7. 2025 do 14. 11. 2025, zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se pro požadavek na zaplacení částky 18.816,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11.188 Kč od 23. 7. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 2.505,12 Kč a úroku ve výši 12 % ročně z částky 50.000 Kč od 16. 8. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 7. 2025 dosáhne částky 198.028 Kč, zastavuje.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 48.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z této částky od 15. 11. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žaloba se co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z částky 48.000 Kč od 23. 7. 2025 do 14. 11. 2025, zamítá.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 11,5 % ročně od datum do zaplacení, částky částka, úroku ve výši 78,58 % p.a. z částky částka od datum do datum kapitalizovaného částkou částka, úroku ve výši 12 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o úvěru ze dne datum poskytla žalovanému převodem na účet peněžní prostředky ve výši částka za úrok ve výši 78,58 % ročně. Žalovaný dohodnuté splátky nehradil řádně a včas, došlo proto k zesplatnění úvěru ke dni datum. Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku částka. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že vycházela z informací a dokladů poskytnutých žalovaným, ověřila je prohlášením žalovaného a úvěrovou historii žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací).
2. Podáním ze dne datum, před zahájením jednání ve věci samé, vzala žalobkyně bez udání důvodu žalobu zpět pro peněžité plnění uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud rozhodl dle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. V řízení bylo nadále pokračováno pro zaplacení částky částka s úrokem z prodlení v zákonné výši 11,5 % z částky částka od datum do zaplacení.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. hodnota, dodatku č. hodnota, oznámení o schválení úvěru ze dne datum, potvrzení o provedené platbě, výpisy SMS zpráv, občanského průkazu, dodejky a splátkového kalendáře má soud prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému, který je ve smlouvě označen rodným číslem, peněžní prostředky v částce částka, a to převodem z účtu žalobkyně na účet žalovaného. Žalovaný se zároveň zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté finanční prostředky spolu s úroky ve výši 78,58 % ročně, a to ve 48 splátkách po částka měsíčně k 17. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k vyplacení úvěru.
5. Z hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru č. hodnota soud zjistil, že žalovaný před uzavřením smlouvy písemně prohlásil, že má pravidelný čistý měsíční příjem částka z hlavního pracovního poměru, kde pracuje na dobu neurčitou a není ve výpovědní lhůtě, je svobodný a bydlí v neurčeném druhu bydlení. Kromě výdajů na svoji osobu ve výši životního minima částka žalovaný uvedl, že má výdaje ve výši částka na bydlení. Nemá výdaje na splátky úvěrových závazků. Z bankovního výpisu soud zjistil, že na účet žalovaného byla vyplacena dne datum částka částka od neuvedeného odesílatele, dne datum částka částka a dne datum částka částka od Vězeňské služby ČR.
6. Z výpisu záznamů z registru NRKI soud zjistil, že ke dni datum žalobkyně zjistila informace o žalovaném v registru NRKI v tom směru, že má další úvěrové závazky ve výši částka, částka a částka .
7. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že z účtu žalobkyně č. č. účtu byla odepsána na účet žalovaného č. Anonymizováno platba ve výši částka.
8. Z karty klienta soud zjistil, že žalobkyně evidovala v souvislosti se smlouvou č. hodnota úhrady žalovaného v celkové výši 2.000 Kč.
9. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně v souvislosti s předmětnou smlouvou sepsala pro žalovaného oznámení o zesplatnění úvěru a výzvu k úhradě částky částka.
10. Z předžalobní výzvy ze dne datum a podacího archu ze dne datum má soud prokázáno, že žalobkyně v souvislosti s předmětnou smlouvou odeslala dne datum prostřednictvím držitele poštovní licence žalovanému výzvu k okamžité úhradě všech pohledávek vyplývajících ze smlouvy č. hodnota s upozorněním na možnost jejího vymáhání.
11. Soudu nezbylo než uvěřit tvrzení žalobkyně, že žalovaný v souvislosti s předmětnou smlouvou o úvěru uhradil částku 2.000 Kč, neboť žalovaný další úhrady netvrdil.
12. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud o skutkovém stavu uzavřel, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky v částce částka a žalovaný se zavázal tyto žalobkyni vrátit s úroky ve výši 68,36 % ročně z dlužné částky ve 48 splátkách po částka měsíčně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet na základě informací poskytnutých žalovaným a ověřených způsobem popsaným v bodu 5 a 6 tohoto odůvodnění. Žalobkyně částku částka žalovanému skutečně poskytla. Žalovaný žalobkyni v souvislosti s předmětnou smlouvou uhradil částku 2.000 Kč. Žalobkyně žalovaného k okamžité úhradě dluhu z předmětné smlouvy vyzvala dopisem odeslaným dne datum.
13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 86 odst. 1 citovaného zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
18. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
20. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z., současně se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o. z. Soud se v návaznosti na tento právní závěr dále zabýval tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá ust. § 86 odst. 1 zákon o spotřebitelském úvěru.
21. V projednávaném případě soud na základě provedeného dokazování uzavřel, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s řádnou péčí odborníka, tedy aniž by spolehlivě zjistila, zda žalovaný bude schopen dostát svým závazkům, tedy vrátit jistinu a zaplatit úroky ve splátkách. Žalobkyně při prověřování úvěruschopnosti postupovala zcela formálně a spokojila se s tím, co o příjmech a výdajích žalovaného zjistila z jeho prohlášení, aniž by jeho poměry vyjma příjmu od zaměstnavatele jakkoliv ověřila. Ani skutečné výdaje, které žalovaný uvedl v minimální možné výši, ani majetkové poměry žalovaného žalobkyně nijak neověřovala. Žalobkyně nepochybně měla možnost požadovat po žalovaném výpis z jeho běžného účtu, a to za účelem ověření jeho pravidelných výdajů. Stejně tak měla žalobkyně možnost požadovat po žalovaném potvrzení o výši jeho nákladů na bydlení a přesvědčit se prostřednictvím výpisu z katastru nemovitostí, zda žalovaný k bydlení využívá vlastní nemovitosti, čímž by si zároveň ověřila, zda nemá žalovaný další výdaje, například v souvislosti s pořízením vlastního bydlení prostřednictvím hypotéčního úvěru. Výše výdajů uvedených žalovaným na něj samého sama o sobě musela u žalobkyně vzbuzovat pochybnosti, neboť výdaje byly uvedeny ve výši zákonem stanoveného životního minima. Ani výši těchto výdajů žalobkyně nijak neověřila. Skutečnost, že žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla lustraci žalovaného v registru NRKI sama o sobě neodůvodňuje závěr, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Postup žalobkyně tak lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Pokud by žalobkyně postupovala odborně a s řádnou péčí, nemohla by žalovanému úvěr poskytnout, již jen na základě toho, co zjistila o zaměstnání a příjmu žalovaného, aniž by ověřila jeho skutečné výdaje, a to přinejmenším shora uvedeným způsobem. Primárním smyslem povinnosti věřitele posuzovat úvěruschopnost dlužníka, je právě ochrana individuálního spotřebitele před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Výdaje žalovaného byly ověřeny zcela nedostatečným způsobem, na základě čehož nemohla žalobkyně učinit kvalifikovaný závěr o schopnosti žalovaného sjednaný úvěr splácet bez důvodných pochybností. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, když žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, přestože ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, ani povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání příjmů a výdajů. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran. Nevznikl-li tedy mezi účastníky platně vztah ze smlouvy o úvěru, nemohlo vzniknout žalobkyni ani právo na úhradu pojistného.
22. Jestliže žalobkyně přes neplatnost smlouvy poskytla žalovanému částku částka, má právo dle § 2993 o. z. na vrácení poskytnutého plnění a stejně tak i žalovaný. S ohledem na skutečnost, že žalovaný na svůj dluh zaplatil již 2.000 Kč, zbývá k úhradě částka částka. Tyto žalovaným již uskutečněné splátky lze na uplatněný dluh započíst, aniž by bylo zapotřebí projevu směřujícího k započtení (shodně viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum). Žalovaný byl dopisem ze dne datum. Dluh žalovaného se tak stal splatným dne datum v souladu s § 1958 odst. 2 o. z., když zásilka odeslaná zástupcem žalobkyně došla žalovanému ve smyslu § 573 o. z. dne datum. Lhůta k plnění tedy uplynula dne datum. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od datum, neboť od této doby byl žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 11,5 % p. a. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Ve zbytku požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok III.).
23. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) a § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, aniž by žalovaný nárok žalobkyně po podání žaloby v této části uspokojil, a zároveň měla ve zbývající části předmětu řízení úspěch jen částečný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. či návrhem na zahájení exekuce dle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.