Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

58 C 104/2026-14

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Kračmarem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 25 560 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 19 360 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 600 Kč od 11. 6. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 19 360 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 600 Kč od 11. 6. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se v řízení domáhá po žalovaném zaplacení částky 25 560 Kč spolu se shora specifikovaným příslušenstvím. Uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaný dne 9. 12. 2024 uzavřel prostřednictvím webové stránky Anonymizováno se společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „původní věřitel“), smlouvu o úvěru č. číslo (dále jen „úvěrová smlouva“), na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému na jeho bankovní účet č. č. účtu úvěr ve výši celkem 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit do dne 10. 6. 2025. To se však nestalo. Pohledávka za žalovaným z úvěrové smlouvy byla postoupena žalobkyni. Žalovaná částka představovala dosud nesplacenou jistinu úvěru 20 000 Kč, smluvní úrok 4 600 Kč a smluvní pokuty 960 Kč. Pro případ, že by soud nárok žalobkyně z titulu úvěrové smlouvy neuznal, požadovala žalobkyně přisouzení dlužné částky z titulu vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalovaný se k uplatněnému nároku nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal na jednání konaném dne 14. 5. 2026. Žalobkyně se z jednání řádně a včas omluvila, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil a ani včas z důležitého důvodu nepožádal o jeho odročení. Soud za této situace postupoval podle , , v účinném znění (dále jen „ “), a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Provedeným dokazováním soud učinil níže popsaná – pro rozhodnutí ve věci samé významná – skutková zjištění, která odpovídají i skutkovému závěru.

5. Dne 9. 12. 2024 původní věřitel a žalovaný uzavřeli za pomoci elektronických prostředků úvěrovou smlouvu, na jejímž základě původní věřitel poskytl téhož dne žalovanému na jeho účet č. č. účtu, uvedený v úvěrové smlouvě, bezúčelový úvěr ve výši 20 000 Kč (k tomu viz smlouva o úvěru č. číslo a potvrzení o platbě v elektronickém spisu CEPR, dále sdělení banky na č. l. 9 spisu).

6. Žalovaný původnímu věřiteli v souvislosti s úvěrovou smlouvou zaplatil dne 9. 1. 2025 částku 4 600 Kč, dne 4. 2. 2025 částku 4 600 Kč a dne 7. 4. 2025 opět částku 4 600 Kč (k tomu viz potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. číslo v CEPR).

7. Pohledávka za žalovaným z titulu úvěrové smlouvy byla postoupena žalobkyni (k tomu viz smlouva o postoupení pohledávek včetně dodatku č. 1 a seznamu postoupených pohledávek v elektronickém spisu CEPR).

8. Z ostatních provedených důkazů pak soud již nezjistil pro rozhodnutí ve věci samé nic podstatného.

9. Po právní stránce soud věc posoudil podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „ “), a podle , , ve znění účinném k témuž dni (dále jen „o. z.“).

10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

13. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

14. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným z úvěrové smlouvy byla původním věřitelem postoupena žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace ve sporu (§ 1879, § 1880 odst. 1, § 1887 o. z.).

16. Dále soud dospěl k právnímu závěru, že původní věřitel a žalovaný v postavení spotřebitele ( o. z.) uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu o. z., která byla zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ( ). Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda původní věřitel jako poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy řádně prověřil a posoudil úvěruschopnost žalovaného, tzn., zda původní věřitel prověřil objektivní schopnost žalovaného (zejména porovnáním jeho běžných příjmů a výdajů) splnit povinnost ke splacení úvěru, a to s tím výsledkem, že zde o této schopnosti žalovaného nejsou žádné důvodné pochybnosti ( a 2 ).

17. Již ze samotných žalobních tvrzení, že úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o jeho příjmech a výdajích a na základě údajů z lustrace dlužníka v CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI, jakož i dle úvěrové historie, soud shledal, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného nebylo a nemohlo být řádné, protože původní věřitel nikterak neověřoval žalovaným tvrzené příjmy a výdaje. Lustrace žalovaného ve shora uvedených databázích tento deficit nemohla zhojit, protože tyto databáze (k tomu viz znění ) jsou jen podpůrným (a sekundárním) zdrojem informací o úvěruschopnosti spotřebitele. Původní věřitel tedy své zákonné povinnosti důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele nedostál.

18. V důsledku toho soud posoudil úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou ( věta prvá a druhá ve spojení s o. z.), přičemž žalobkyně má vůči žalovanému jako smluvní straně, která s původním věřitelem úvěrovou smlouvu uzavřela a které původní věřitel úvěr na účet uvedený v této smlouvě poskytl, nárok pouze na to, aby jí žalovaný vrátil jistinu původního spotřebitelského úvěru, tedy v tomto případě částku 6 200 Kč (20 000 Kč – 13 800 Kč; za podpůrného užití o. z.).

19. Jde-li o zbylé nároky žalobkyně opírající se o úvěrovou smlouvu, ty soud posoudil jako nedůvodné a žalobu v této části zamítl, protože pro absolutní neplatnost úvěrové smlouvy nemohlo žalobkyni vzniknout ani právo na zaplacení smluvního úroku a smluvních pokut, ani právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V tomto ohledu soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka, podle nichž teprve tímto rozsudkem byla žalovanému stanovena lhůta splatnosti dlužné jistiny úvěru, v důsledku čehož se žalovaný dosud nemohl ocitnout v prodlení.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl, a to v souladu s ve spojení s , tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť převážně procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě.

Nebude-li uložená povinnost splněna žalovaným dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.