Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
8 C 28/2022-30
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částka Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu kapitalizovaným úrokem částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, smluvní pokutou ve výši částka a s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá do výše částka.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu kapitalizovaným úrokem , částka, , s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , smluvní pokutou ve výši , částka, a s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá do výše , částka, .III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení jistiny ve výši částka a příslušenství spočívajícího v kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaném úroku ve výši částka a zákonném úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, jakož i smluvní pokuty ve výši částka a nákladů spojench s uplatněním pohledávky ve výši částka. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne datum částku ve výši částka, kterou jí měl žalovaný splatit i se sjednaným příslušenstvím. Žalovaný však uhradil pouze částka. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni účinně postoupena, a jelikož dosud nedošlo k uhrazení dlužné částky, domáhá se jejího zaplacení žalobou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
2. Soud vzal za prokázané, že žalovaný dne datum v adresa podepsal listin u označenou jako „smlouva o úvěru č. hodnota“, v níž se společnost právnická osoba. zavázala poskytnout mu úvěr ve výši částka. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že za tuto částku uhradí celkem částka, tedy navíc částka na nákladech spotřebitelského úvěru, a to ve 14 měsíčních splátkách po částka, které jsou rozepsány v listin ě „předpis splátek“. Je sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V listin ě „žádost o úvěr“ žalovaný uvedl, že je zaměstnaný u společnosti adresa název s měsíčním příjmem ve výši částka a náklady na živobytí ve výši částka, přičemž použitelný měsíční příjem byl vyčíslen na částka. Přiznal srážky ze mzdy, nicméně řádné splácení vymáhaných pohledávek bylo ověřeno z předložených výplatních pásek. Je rozvedený a bezdětný, žije v nájemním bytě. Z listin y „evidence klienta“ vyplývá aktuální výše dluhu evidovaná žalobkyní. Žalovaný byl vyzván k plnění výzvami ze dne datum, datum a datum, odeslanou dne datum (viz podací arch), která je již koncipována jako předžalobní výzva.
3. K aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud z listin y „smlouva o postoupení pohledávek“ se začerněným datem za prokázané, že touto smlouvou společnost právnická osoba. projevila vůli postoupit na žalobkyni soubor pohledávek specifikovaných v příloze, mimo jiné pohledávku za žalovaným, a žalobkyně toto akceptovala. Z listin y „oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne datum a datum vzal soud za prokázané, že byl žalovaný s tímto seznámen.
4. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
5. Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
6. Na základě výše uvedeného soud nejprve zkoumal aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k podání žaloby, a dospěl k závěru, že je dána. Společnost právnická osoba. v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která se tak dostala do pozice věřitele. Svědčí ji proto aktivní věcná legitimace k podání žaloby na zaplacení částka s příslušenstvím proti žalovanému.
7. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 ., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Dle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
13. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen „nařízení “) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
15. Smlouvu o úvěru uzavřenou mezi společností právnická osoba. a žalovaným posoudil soud jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku . Tato společnost tedy byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného - spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje sporný úvěr ve výši částka. Soud se tedy v prvé řadě zabýval platností smlouvy o úvěru, když s ohledem na shora citovaný zákon o spotřebitelském úvěru a judikaturu přezkoumal, zda právnická osoba. s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele. Je třeba konstatovat, že právnická osoba. postupovala v souladu se zásadami obezřetného úvěrování, kdy údaje o žalovaném zjistila z žádosti o úvěr, ve které žalovaný uvedl širokou škálu údajů o své osobě, a jeho příjem a srážky ze mzdy ověřila z výplatních pásek. Pokud pak dospěla k závěru, že žalovaný měl měsíčně k dispozici částku přes částka a že je tato dostatečná, nelze tomuto ničeho vytknout.
16. Na základě platné smlouvy o úvěru tedy právnická osoba. poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, který žalovaný řádně neuhradil, resp. uhradil toliko částka. Žalovaný dosud neuhradil na jistině částku ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka, a smluvní pokutu ve výši částka. Jelikož žalovaný tyto částky, na které má žalobkyně na základě smlouvy o úvěru nárok, neuhradil, soud je žalobkyni v jí požadovaném rozsahu přiznal.
17. Jelikož byl žalovaný s úhradou dlužné částky jistiny v prodlení, přiznal soud žalobkyni také úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
18. Soud naopak nevyhověl žalobě v rozsahu účelně vynaložených nákladů na uplatnění pohledávky ve výši částka, jelikož se v daném případě nejedná o zákonem předvídané příslušenství pohledávky, ale fakticky o paušalizovanou náhradu škody dle ceníku, který byl žalovanému jednostranně zaslán, a tedy se jedná o poplatek spíše sankčního charakteru, který s žalovaným nebyl sjednán. Soud proto žalobě v tomto rozsahu nemohl vyhovět, kdy je třeba uvést, že za předžalobní upomínku žalobkyně i tak dostává náhradu v podobě náhrady odměny a hotových výdajů jejího zástupce.
19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , když žalobkyně byla v řízení úspěšná z 98,44 %, žalovaný pak z 1,56 %. Žalobkyně tak byla úspěšnější o 96,88 % než žalovaný, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v této poměrné části. Soud primárně vycházel z § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen „AT “), neboť v případě návrhu žalobkyně jde o opakované předkládání návrhu na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částka. Pro účely úspěchu ve věci soud vycházel i z příslušenství, kdy tuto možnost potvrdil Nejvyšší soud v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, což představuje 96,88 % z celkových částka, na které by v případě plného úspěchu měla nárok. Přiznanou částku tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši částka, odměna a hotové výdaje zástupce žalobce z řad advokátů za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka a podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a) , d), odst. 2 písm. h) a.t.) ve výši 3 x částka (§ 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 . a.t.), a dále ze tří paušálních náhrad výdajů po částka (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.), navýšené o částku částka představující náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 1 , 3 o.s.ř. ). Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit advokátu, který zastupoval žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ), a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (§ 160 o.s.ř. ).
20. Odměnu a náhrady advokáta za řízení před soudem prvního stupně soud určil podle § 14b odst. 1 a 5 a.t., neboť – jak je mu známo z úřední činnosti - žalobce svůj nárok v této věci uplatnil návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tzv. formulářovou žalobou), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje částka. Ustanovení § 14b odst. 1 a. t. je nezbytné vykládat i v kontextu aktuálních rozhodnutí Ústavního soudu. Citovat lze kupříkladu příslušnou část odůvodnění nálezu ze dne datum, sp. zn. spisová značka „Pojem ‚formulářová žaloba‘ je nutné přiblížit: zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Soudy prvního stupně jej „odhalí“ i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce, anebo jejího advokáta.“ Dále je namístě odkázat na nález ze dne datum, sp. zn. spisová značka jímž Ústavní soud potvrdil svou dosavadní rozhodovací praxi stran náhrady nákladů řízení a připomněl, že formulářovou žalobou je taková žaloba, která sice obsahuje konkrétní žalobní tvrzení, jež věc individualizují, avšak ve zbytku obsahuje údaje a tvrzení, která jsou obecně uplatnitelná ve všech obdobných sporech, jež žalobce (věřitel) v rámci své činnosti vede (musí vést). Návrh, jímž žalobce zahájil řízení v této věci, přitom bez dalšího lze podřadit pod definici formulářové žaloby vymezené Ústavním soudem a dopadá na něj ratio legis § 14b a.t.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.
Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o.s.ř. ).