Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1476/26

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Michalem Bartoněm o ústavní stížnosti stěžovatelky MUDr. Renaty Hájkové, zastoupené JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, sídlem Kolínská 1686/13, Praha 3 - Vinohrady, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. února 2026 č. j. -103 a usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 29. ledna 2026 č. j. -85, za účasti Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Nymburce, jako účastníků řízení, a města Nymburk, sídlem Náměstí Přemyslovců 163/20, Nymburk, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Okresní soudu v Nymburce napadeným usnesením zamítl návrh stěžovatelky na odklad exekuce, v níž je stěžovatelka povinnou a vedlejší účastník oprávněným. Krajský soud v Praze k odvolání stěžovatelky napadeným usnesením usnesení okresního soudu potvrdil.

2. Stěžovatelka tvrdí, že soudy porušily její ústavně zaručená práva chráněná , 11, 36 a 38d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Dodatkovým protokolem č. 1 k Úmluvě. Uvádí, že senát krajského soudu byl nesprávně obsazen, neboť rozhodovali pouze předseda senátu Mgr. Miroslav Novák a soudkyně JUDr. Lenka Škubalová. Ze záhlaví napadeného usnesení je patrné, že se nejspíše předpokládalo, že jako třetí členka senátu bude připsána další soudkyně. Lze se tak důvodně domnívat, že o napadeném usnesení neproběhla tříčlenná porada a že předseda senátu a referující člen(-ka) senátu rozhodli fakticky ve dvou.

3. Stěžovatelka si je vědoma, že uvedená vada je zároveň důvodem zmatečnosti podle Uvádí, že proti napadenému usnesení krajského soudu podá žalobu pro zmatečnost. S ohledem na další porušení jejích práv má však za to, že Ústavní soud může o zrušení napadených usnesení rozhodnout i bez ohledu na subsidiaritu ústavní stížnosti. Namítá, že soudy neprovedly test proporcionality, rozhodly bez nařízení jednání a nevypořádaly námitku diskriminace.

4. Ústavní soud je povinen se nejprve zabývat splněním předpokladů projednání ústavní stížnosti podle . Ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek k ochraně základních práv, který je možno zásadně využít až po vyčerpání všech procesních prostředků, jež zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ).

5. Stěžovatelka v ústavní stížnosti připouští, že proti usnesení odvolacího soudu je přípustná žaloba pro zmatečnost a hodlá ji podat. Ústavní soud ověřil, že v záhlaví napadeného usnesení krajského soudu jsou uvedeni pouze dva členové soudního senátu. Za dané procesní situace, kdy má stěžovatelka k dispozici procesní prostředek nápravy, kterým může být závěr odvolacího soudu přezkoumán, případně zvrácen, je ústavní stížnost nepřípustná, resp. předčasná. Bylo by v rozporu s principem subsidiarity, pokud by Ústavní soud přezkoumával rozhodnutí, které může být v jiném řízení před obecným soudy ještě zrušeno. Samotné jiné tvrzené vady napadených rozhodnutí na tom nic nemohou změnit. V opačném případě by zákonná povinnost vyčerpat všechny procesní prostředky ochrany před tím, než se věcí bude zabývat Ústavní soud, ztratila smysl. Stěžovatelka netvrdí, že by její věc podstatně přesahovala její vlastní zájmy ve smyslu .

6. Lhůta pro podání ústavní stížnosti bude stěžovatelce zachována a bude se odvíjet od rozhodnutí vydaného v řízení o žalobě pro zmatečnost.

7. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podle ve spojení s mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. června 2026

Michal Bartoň v. r.

soudce zpravodaj