Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
56 C 14/2026-32
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Veisovou ve věci
Anonymizovaný odstavec
proti
Anonymizovaný odstavec
o zaplacení částky 24 881,57 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka od datum do datum, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, úrokem ve výši 35,4 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení žalobkyně částku ve výši 7 586,85 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v rozsahu částky , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, od , datum, do , datum, , kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , úrokem ve výši 35,4 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení žalobkyně částku ve výši 7 586,85 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu Smlouvy o půjčce č. Anonymizováno uzavřené dne 31. 1. 2024 mezi společností Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno., IČO: Anonymizováno, sídlem Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, PSČ Anonymizováno (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 35,40% ročně a s dalšími poplatky dle smlouvy. Žalovaný splátky úvěru nehradil řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni datum zesplatnila. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 24 382,57 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka a z dlužných poplatků ve výši částka. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě výzvy. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného – vycházela z údajů žalovaného poskytnutých právní předchůdkyní žalobkyně, kontrolovala informace od žalovaného prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS) a kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze Ministerstva vnitra ČR), právní předchůdkyně žalobkyně dále vycházela z automatizovaných modelů, které vycházejí z disponibilní částky, kdy při jejím výpočtu vycházel z částky životního minima, existenčního minima a normativních nákladů na bydlení, přičemž nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno a byl vyzván k úhradě dlužné částky, což neučinil.
2. V reakci na písemnou výzvu soudu k doplnění žaloby o tvrzení a důkazy, jimiž by bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých žalovaným právní předchůdkyni žalobkyně v návrhu smlouvy a byly kontrolovány dostupné informace databázích: bankovní a nebankovní registr klientských informací, SOLUS. Žalovaný na úvěr uhradil celkovou částku částka.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav:
5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 25. 6. 2018 podepsána smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na zřízení a vedení běžného účtu žalovanému (Smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb).
6. Žalovaný se s právní předchůdkyní žalobkyně písemně dohodl 31. 1. 2024 na poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši částka a závazku žalovaného splácet částku v 24 měsíčních splátkách po částka včetně úroku ve výši 35,40% ročně, RPSN 41,88%. Část 8 návrhu popisuje závažné skutečnosti, mezi které náleží porušení některé z povinností sjednaných ve smlouvě žalovaným dle smlouvy, v takovém případě je ve smlouvě uvedeno vedle dalšího oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně dosud nesplacené částky úvěru včetně úroků prohlásit za splatné (návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. Anonymizováno). Žalovaný poskytl právní předchůdkyni žalobkyně své údaje (údaje klienta).
7. Právní předchůdkyně žalobkyně návrh akceptovala dopisem adresovaným žalovanému (akceptace návrhu Smlouvy o Půjčce).
8. Z produktových podmínek právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností ze smlouvy (produktové obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně), stejně tak z jejích obchodních podmínek (všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně), a dále ze sazebníků poplatků (Sazebník poplatků právní předchůdkyně žalobkyně).
9. Žalovanému byla částka částka poskytnuta, částku následně přestal splácet (výpis Minutové Půjčky, výpis ze splácení úvěru).
10. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě částky částka (Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne datum, potvrzení přehledu podacích čísel ze dne datum).
11. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že v něm právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že součástí protokolu jsou vstupní informace, které žalovaný v době uzavírání smlouvy deklaroval zadáním do formuláře právní předchůdkyně žalobkyně. Současně prohlásil, že údaje jsou pravdivé a úplné a udělil právní předchůdkyni žalobkyně souhlas k nahlédnutí do úvěrových a jiných registrů za účelem ověření si těchto informací, případně toto ověření vyplývá přímo ze zákonné povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně. K posouzení úvěruschopnosti klienta uvedla, že standardně zkoumá úvěruschopnost každého žadatele o úvěr, přičemž v tomto směru vychází z Obecných pokynů Evropského úřadu pro bankovnictví pro posouzení úvěruschopnosti ze dne datum (EBA/GL/2015/11) a podléhá též kontrole České národní banky, která rovněž testuje interní systém Banky při posuzování úvěruschopnosti a tento byl vždy shledán vyhovujícím a činěný v souladu s právními předpisy. Při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito interních a externích datových zdrojů, jak je zaznamenáno níže a současně deklarováno interními systémovými záznamy. Byly provedeny potřebné lustrace a dle zjištěných informací z těchto zdrojů, dle informací získaných od klienta a dále s ohledem na výši úvěru vyhodnotila schopnost klienta splácet úvěr. V souladu s Obecným pokynem č. 1 Evropského orgánu pro bankovnictví prošetřila výši příjmu spotřebitele, přičemž vycházela jak z údajů uvedených spotřebitelem, tak z jejich nezávislého zhodnocení a ověření. Při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito standardních schvalovacích postupů, přičemž rozhodovací strategie posuzovala následující oblasti: 1) tzv. tvrdá KO kritéria – aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy na black listech, neplatné doklady, existující exekuce; 2) informace z externích úvěrových registrů – dotazy jsou činěny do registrů BRKI/NRKI/SOLUS) – primárně se posuzuje míra úvěrového zatížení, tedy schopnost případného klienta splácet, dále celková expozice, příznaky roztáčení úvěrové spirály s negativním dopadem na schopnost klienta splácet své závazky; výsledkem je tzv. BureauScore; 3) schopnost splácet úvěr a stanovení maximálního úvěrového limitu – zohledňují se: o příjmy žadatele o úvěr o pravidelné výdaje žadatele o úvěr, příjmy žadatele o úvěr ověřené vždy statistickým modelem, který v případě nízké věrohodnosti příjmu (pod 95%) spouští proces sběru dalších dokladů o pravidelné výdaje žadatele o úvěr, jako jsou splátky stávajících úvěrů, náklady na domácnost, pokrytí potřeb dětí, životní minimum, náklady na bydlení – nákladové složky se stanovují portfoliovým způsobem na základě aktuálních statistických dat státních úřadů a zohledňují strukturu rodiny / domácnosti, způsob bydlení a místo bydliště a porovnávají se na deklarované. Do výpočtu volných zdrojů klienta se berou vždy ty vyšší; 4) vyhodnocení rizikových / anti - fraud kontrol o na základě identifikace unikátního přístupového (IP adresa) a autorizačního (tel. číslo mobilního telefonu) zařízení s cílem eliminovat podvod o kontrolou podezřelých rozdílů mezi žádostmi žadatele (opakované žádosti apod.); 5) celkový skóring klienta založený na: o aplikačním skóre (primárně sociodemografický profil) a/nebo o BureauScore (behaviorální skóring založený na dotazech do externích úvěrových registrů); 6) Kontrola Insolvenčního rejstříku: Bez záznamu; 7) Kontrola databáze neplatných dokladů: Doklad nenalezený v databázi MV; 8) Kontrola interního Black listu (IBL): Bez záznamu; 9) Vyhodnocení externích úvěrových registrů: o BRKI/NRKI: Bez negativního záznamu (jen pozitivní úvěrová historie), o SOLUS: Nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti. Deklarovaný příjem byl ověřen podle plateb připisovaných na účet klienta. Zohlednili výdaje ve výši 16 783 Kč, z toho výdaje na splátky půjček 4 479 Kč, výdaje na bydlení vč. hypotéky a ST. úvěrů ve výši 3 550 Kč, výdaje na živobytí ve výši 7 754 Kč a ostatní výdaje ve výši částka. Podle vyhodnocení klientovi na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje zbývá celkem částka a byl tedy schopen půjčku splácet (protokol o ověření úvěruschopnosti klienta).
12. Žalobkyně dále doložila tabulku ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně, ve kterém je mimo jiné uvedena položka celkové započtené splátkové zatížení 4 479 Kč, započtené výdaje na bydlení (vč. hypotéky a st.) 3 550 Kč, započtené životní náklady 7 754 Kč, započtené rodinné výdaje a ostatní 1 000 Kč, výsledná platební kapacita žadatele v době žádosti 33 217 Kč (tabulka ke zkoumání úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně).
13. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že v listopadu 2023 výdaje žalovaného přesahovaly jeho příjmy o cca částka, v prosinci 2023 o cca částka, v lednu 2024 do datum, tedy do dne před dohodou o půjčce, o cca částka (výpis z účtu žalovaného).
14. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni (rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne, smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy, potvrzení úplaty).
15. Žalovanému bylo odesíláno vyrozumění o postoupení pohledávky na žalobkyni (vyrozumění o postoupení pohledávky včetně přehledu podacích čísel). Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu před podáním žaloby (předžalobní výzva).
16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy peněžní prostředky se závazkem uvedeným v návrhu na uzavření smlouvy, že žalovaný peněžní prostředky vrátí za podmínek dle smlouvy, což neučinil. K prověřování úvěruschopnosti v období před uzavřením smlouvy žalobkyně uvedla a doložila výše popsané.
17. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do datum (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420 a § 1810 a násl. o. z.
18. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
19. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru posouzením úvěruschopnosti spotřebitele se rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
20. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
21. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
24. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
25. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.).
26. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
27. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková, neboť důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná (shodně viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ).
28. Součástí odborné péče poskytovatelů úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka). Jak dovodil Nejvyšší soud v již výše citovaném rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dostatečnými informacemi nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, neboť odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. Pokud věřitel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru nedostojí, neboť nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
29. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že nárok je důvodný pouze zčásti.
30. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o zápůjčce, která je spotřebitelským úvěrem, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto vrátit dle podmínek smlouvy, což neučinil. Právní předchůdkyně žalobkyně však nezkoumala s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, neboť absentují konkrétní tvrzení žalobkyně o jeho příjmech a výdajích, stejně tak, není patrné, jak jeho příjmy a výdaje právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala. Není tedy patrné, jaká byla výše příjmů žalovaného v době uzavření smlouvy, v protokolu o ověření úvěruschopnosti žalovaného, tedy v listin ě vyhotovené samotnou právní předchůdkyní žalobkyně, se objevuje jen údaj o částce částka měsíčně, která má činit jeho příjem, k čemuž však ničeho bližšího konkretizováno není a z jiných listin tento příjem žalovaného nevyplývá. V protokolu o ověření úvěruschopnosti žalovaného a v tabulce ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného jsou dále uvedeny zohledněné výdaje ve výši částka, z toho výdaje na splátky půjček částka, výdaje na bydlení vč. hypotéky a ST. úvěrů ve výši částka, výdaje na živobytí ve výši částka a ostatní výdaje ve výši částka, přičemž podle vyhodnocení klientovi na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje zbývá celkem částka a byl tedy schopen půjčku splácet. Není však patrné, jak dospěla k jednotlivým dílčím částkám výdajů včetně velmi nízké částky výdajů na bydlení vč. hypotéky ve výši částka a jedná se pouze de facto o tvrzení právní předchůdkyně žalobkyně vtělené do uvedených listin. Z výpisu z účtu žalovaného dále vyplývá, že jeho výdaje byly v době tří měsíců před uzavřením smlouvy vyšší než jeho příjmy. S přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovaný měl na základě předmětné smlouvy splácet částku více než částka měsíčně, přičemž žalobkyně vycházela dle tabulky ke zkoumání úvěruschopnosti ze skutečnosti, že splácel další půjčky ve splátkách po částka měsíčně, je patrné, že měla být činěna podrobnější šetření co do schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně však toto dostatečně netvrdila ani neoznačila v této souvislosti potřebné důkazy.
31. Soud proto musel uzavřít, že žalobkyně i přes poučení podle § 118a o. s. ř. o. s. ř. nesplnila povinnost tvrzení a důkazní, že řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, kdy úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledků posouzení vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Za této situace je smlouva neplatná, přičemž v dané věci se jedná o neplatnost absolutní, tedy k neplatnosti soud přihlíží i bez námitky žalovaného, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek podle § 588 o. z.. Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele. V tomto směru lze odkázat mimo jiné na rozsudek Soudního dvora Evropské unie C679/18, OPR-Finance, dle kterého soudy musí i bez návrhu zkoumat, zda si věřitel před poskytnutím úvěru dostatečně prověřil úvěruschopnost dlužníka s tím, že pokud tak věřitel před poskytnutím úvěru neučinil, úvěrová smlouva je neplatná. Soudní dvůr Evropské unie dovodil, že se v daném případě nemůže jednat o relativní neplatnost (tj. zkoumat neplatnost pouze k námitce dlužníka), jelikož toto shledává v rozporu se Směrnicí č. 2008/48/EC o spotřebitelském úvěru. Zdejší soud se s uvedenými závěry ztotožňuje.
32. Povinnosti zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr se nelze dodatečně zprostit skutečností, že žalovaný úvěr částečně splácel. Pokud je smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele, především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužení domácnosti, pak tento smysl zákon nepostrádá ani v těch případech, kdy nakonec dojde k zaplacení úvěru. Primárním chráněným zájmem je totiž zde ochrana spotřebitele před poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci, k ekonomické ztrátě majetku a k dalším ekonomickým dopadům do poměrů spotřebitele. Tyto dopady nemusí být bezprostřední, mohou se projevit až s určitým časovým odstupem, což znamená, že splnění povinnosti poskytovatele úvěru s odbornou péčí posuzovat úvěruschopnost se nestírá v okamžiku zaplacení poskytnutého úvěru (viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka)
33. Protože úvěrová smlouva je absolutně neplatná, není zde žádný právní důvod, pro který by si žalovaný mohl ponechat poskytnutou finanční částku. Žalovanému byla poskytnuta právní předchůdkyní žalobkyně částka ve výši částka. Žalovaný uhradil částka, rozdíl v těchto částkách proto soud žalobkyni přiznal.
34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že ve věci částečně úspěšné žalobkyni po zohlednění celkové přiznané částky a zamítnuté částky jistiny přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 74%, tedy v částce částka, které sestávají ze soudního poplatku ve výši částka, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7 , § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif “), ve výši částka za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba). Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za vyjádření žalobkyně, neboť jím bylo reagováno na výzvu soudu z důvodu nedostatečných žalobních tvrzení co do zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, kdy výzvě soudu a dodatečnému vyjádření mohla žalobkyně předejít uvedením těchto skutečností a doložením důkazů již v žalobě, navíc za situace, kdy je soudu z úřední činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje nároky ze smluv o spotřebitelském úvěru dlouhodobě, musí si proto být vědoma povinnosti tvrdit a prokazovat zkoumání úvěruschopnosti žalovaných. Žalobkyni dále náleží paušální náhrada výdajů stanovená podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce částka za každý ze tří úkonů právní služby, a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Poměrná část nákladů řízení v rozsahu 74 % tak činí shora uvedenou částku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní podle § 160 odst. l o. s. ř. o. s. ř. , ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.
Poučení:
Proti tomuto usnesení lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. ) u soudního exekutora.