Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 72/2026-52
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o zaplacení 27 616 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka splatných vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu.II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota, kterou měla žalovaná uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba distančním způsobem prostřednictvím elektronické komunikace. Žalovaná částka představuje neuhrazenou jistinu úvěru ve výši částka, neuhrazený úrok ve výši částka a neuhrazenou smluvní pokutu ve výši částka. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaná nezpochybňovala, že si předmětný úvěr sjednala a že jí byly peněžní prostředky poskytnuty. Uvedla však, že úvěr byl sjednán přes internet, kdy po vyplnění základních údajů jí byla nabídnuta maximální výše částka. Ke svému příjmu ničeho nedokládala. Uvedla, že tehdy pobírala starobní důchod ve výši částka a příspěvek na bydlení částka. Dále sdělila měsíční náklady na bydlení ve výši částka. Současně uvedla, že již v době sjednání tohoto úvěru měla další dluhy, zejména úvěr u právnická osoba, původně ve výši částka, následně navýšený na částka, se splátkou částka měsíčně, dále úvěr u Anonymizováno Anonymizováno ve výši částka a ještě další menší úvěry u nebankovních subjektů. Na tyto dluhy se jí poskytovatel úvěru nijak nedotazoval.
3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne datum byla mezi společností právnická osoba a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“), na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalované na bankovní účet č. č. účtu úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši částka, celkem tedy částku ve výši částka do 23 dnů ode dne jeho poskytnutí [smlouva o úvěru ze dne datum]. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení žalované o příjmech a výdajích, lustrací ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Ke svým tvrzením žalobkyně ani na výzvu soudu nepředložila žádný důkaz. Uvedla, že žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích.
4. Dne datum byla na bankovní účet žalované číslo č. účtu připsána částka ve výši částka [výpis z účtu žalobkyně a potvrzení právnická osoba. ze dne datum]. Žalovaná uhradila celkem částka [potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. hodnota].
5. Společnost právnická osoba pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila žalobkyni [smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, dodatek č. hodnota ke smlouvě o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího lístku].
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni datum (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.
8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. Tuto povinnost právní předchůdce žalobkyně nesplnil. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalované jako spotřebitelky (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
11. Jak bylo uvedeno v bodu 3 rozsudku, žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce ověřoval před uzavřením smlouvy o úvěru příjmy, výdaje a míru zadlužení žalované, neboť nepředložila důkaz o tom, že se její právní předchůdce úvěruschopností žalované vůbec zabýval. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích. Jaký byl příjem žalované a v jaké výši byly její výdaje, neuvedla. Současně neuvedla, zda a případně v jaké výši byly zjištěny další závazky žalované. Žalobkyně sice tvrdila, že úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy posouzena byla, ale důkazy o tom nepředložila. Řádné posouzení úvěruschopnosti tak neprokázala.
12. Žalobkyně neprokázala, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy zjistil a ověřil příjmy, výdaje, existující závazky žalované a způsob plnění jejích dosavadních dluhů. Současně z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná již v době uzavření smlouvy pobírala příjem jen v omezené výši, měla náklady na bydlení a současně byla zatížena dalšími úvěrovými závazky, zejména vůči právnická osoba, Anonymizováno Anonymizováno a dalším nebankovním věřitelům. Za této situace by při řádném posouzení její úvěruschopnosti musely vyvstat důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splatit. Poskytnutí úvěru proto bylo v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, a smlouva je tudíž podle § 87 odst. 1 tohoto zákona neplatná. Účastníci tak byli povinni vrátit, co si na jejím základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). V řízení bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta částka částka, přičemž dne datum uhradila částku částka, dne datum uhradila částku částka a dne datum uhradila částku částka (potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. hodnota). Z ustanovení § 1882 odst. 1 o. z., vyplývá, že do oznámení postoupení postupitelem se může dlužník zprostit povinnosti plněním postupiteli. Společnost právnická osoba jako postupitel vyrozuměla žalovanou o postoupení pohledávky oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, které bylo žalované odesláno dne datum (podací lístek). Dle zákonné domněnky doručení (§ 573 o. z.) bylo doručeno dne datum. Všechny platby žalované byly učiněny před tímto datem, žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku částka (rozdíl poskytnuté jistiny částka a zaplacených částka), k jejíž zaplacení ji soud zavázal a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.
13. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
14. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky částka coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaná se doposud nedostala do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto stanovil splatnost až soud svým rozhodnutím. K poměrům žalované soud zjistil, že její současný příjem tvoří starobní důchod částka, příspěvek na bydlení částka a přivýdělek přibližně částka měsíčně, přičemž na nájemné a služby vynakládá částka měsíčně. Současně je zatížena dalšími dluhy a navrhla, aby jí bylo umožněno hradit dluh ve splátkách po částka měsíčně. Soud po zhodnocení jejích současných sociálních a majetkových poměrů, výše pravidelných příjmů a nákladů i celkové zadluženosti dospěl k závěru, že právě splátka částka měsíčně odpovídá jejím reálným možnostem. S ohledem na majetkové poměry žalované a závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, proto soud podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru určil dobu vrácení jistiny tak, že uložil žalované povinnost uhradit dlužnou částku částka v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka splatných vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení jedné ze splátek.
15. Předmětem sporu byly nároky v souhrnné výši částka (částka a úroky z prodlení kapitalizované ke dni rozhodnutí částka). Žalobkyně uspěla s částkou částka, tj. ze 44 %. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků tak byl v zásadě stejný, proto soud žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.