Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

112 C 54/2026-27

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Sekvardem, Ph.D., ve věci

žalobce:Anonymizováno, reg.č.: Anonymizováno

sídlem Anonymizováno Anonymizováno

zastoupený advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 226 678,81 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 155 294 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 500 Kč do každého 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude tento rozsudek právní moci.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v jakém se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 90 346,17 Kč, roční úrok z prodlení ve výši 12 % z částky 225 983,81 Kč za dobu od 25. 6. 2025 do zaplacení a roční úrok ve výši 19,99 % z částky 225 983,81 Kč za dobu od 25. 6. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 155 294 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 500 Kč do každého 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude tento rozsudek právní moci.II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v jakém se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 90 346,17 Kč, roční úrok z prodlení ve výši 12 % z částky 225 983,81 Kč za dobu od 25. 6. 2025 do zaplacení a roční úrok ve výši 19,99 % z částky 225 983,81 Kč za dobu od 25. 6. 2025 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 16. 1. 2026 domáhal uložení povinnosti žalovanému, aby mu zaplatil částku 226 678,81 Kč s příslušenstvím. Uvedená částka je tvořena dluhem ze smlouvy o nákupu na splátky z 16. 9. 2023, kde jistina činila částku 273 998 Kč. Po částečných platbách zůstal žalovaný dlužen jistinu 225 983,81 Kč a dále kapitalizovaný úrok ve výši 18 802,06 Kč a úrok z prodlení 159,30 Kč a poplatky 695 Kč. Dále žalobce požaduje procentní příslušenství do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalovaného soud postupoval podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a rozhodl ve věci bez jednání vycházeje pouze z listinných důkazů. Samotný žalobce sdělil, že žádné doklady týkající se prověření úvěryschopnosti žalovaného nemá. Při pouhé obecné zmínce o prověření uvedených skutečností v žalobě by se tak konání jednání ve věci dalo považovat za procesní úkon neekonomický, kde by na poučení po doplnění příslušných tvrzení a důkazů bylo reagováno tak, jak se stalo již písemně.

3. Z listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti. Mezi žalobcem a žalovaným byla za zprostředkování třetí strany dne 16. 9. 2023 sjednána smlouva o nákupu na splátky. Předmětem smlouvy bylo motorové vozidlo, když kupní cenu ve výši 273 998 Kč hradil žalovaný úvěrem od žalobce (výpis z účtu). Sjednán byl úrok ve výši 19,99 % ročně a splátka ve výši 7 417,07 Kč a poplatek 99 Kč za správu smlouvy/měsíc. Počet splátek byl 60. Z přehledu lustrací (soubor excel formátu) soud zjistil, že u žalovaného byly údaje „OK“. Dopisem ze 14. 5. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu v tehdejší výši 22 249,52 Kč. Dluh nebyl uhrazen přes výzvu z 5. 1. 2026 poté, co byl dluh sesplatněn dopisem z 26. 6. 2025. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný před seplatněním uhradil částku 118 704 Kč.

4. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že příjem žalovaného měl činit 37 000 Kč a závazky 9 000 Kč. Žalovaný počítal s příjmem 34 338,67 Kč a výdaji 11 163,33 Kč. Prověřen byl žalovaný rovněž dle výpisu registru klientských informací z hlediska jeho splátkové morálky.

5. Soud v projednávané věci aplikoval , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ ”). Dle ustanovení OZ se úvěrující zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní prostředky a oproti tomu stojí závazek úvěrovaného mu tyto prostředky vrátit s úrokem. S přihlédnutím k vymezení práv a povinností obou účastníků v předložených dokladech dospěl soud k závěru, že o takový vztah se jedná i v projednávané věci, když měla vzniknout smlouva o úvěru. Žalobce žalovanému poskytl úvěr, jehož poskytnutí bylo prokázáno výpisem z účtu. Jelikož v dané věci je žalovaný spotřebitelem (z ničeho neplynul opak), je třeba na jeho postavení aplikovat rovněž , o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“), a to s ohledem na skutečnost, že smluvní vztah (ani jedna ze smluv) účastníků nespadá pod výjimky stanovené v ustanovení zákona. Z ustanovení zákona plyne, že „před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“. Důsledkem nesplnění dané povinnosti je neplatnost smlouvy podle zákona, a to absolutní (s přihlédnutím k rozsudku Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. , publikovaný v systému ASPI pod č. JUD381523CZ).

6. K řádnému prověření úvěryschopnosti je nepochybně nezbytné zkoumat příjmovou složku – existenci pracovněprávního vztahu či zdroje výdělku, délku jeho trvání a výši mzdy, případně jiného zdroje příjmů, stejně jako složku výdajovou – náklady na bydlení, dopravu, existující závazky či snad dokonce exekuce či insolvenci.

7. V projednávané věci se žalobce spokojil pouze s informacemi o příjmu žalovaného, jakož i lustrací v příslušných registrech, což ale nic nevypovídá o jeho výdajové stránce. Soud vyzval žalobce k doložení příslušných důkazů, z nichž bylo vycházeno – nad rámec těch předložených, načež žalobce sdělil, že nic neprověřoval. V takovém případě nelze učinit závěr o tom, že by žalobce splnil svoji zákonnou povinnost. Na tom nemění nic ani skutečnost, že žalovaný uhradil poměrně značnou částku bez toho, aby bylo současně dokládáno opakované vyzývání k úhradě dluhu (nad rámec jedné upomínky a konečného sesplatnění).

8. Plnění tak bylo třeba posoudit podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení podle a násl. Žalovaný tak byl povinen vrátit žalobci pouze nesplacenou jistinu. Ta činila po zohlednění plateb pouze částku 155 294 Kč a jen tu soud žalobci přiznal. Zbylé částky soud zamítl výrokem pod bodem II. Nebylo tedy možné přiznat ani úrok, úrok z prodlení nebo sjednané poplatky a veškeré platby započíst na jistinu úvěru.

9. Lhůta k plnění dle soudu odpovídající poměrům žalovaného je dána částkami, které zjevně i v době trvání úvěru nebyl problém z jeho strany hradit, když nebyly zjištěny skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné učinit závěr o tom, že by tak žalovaný byl schopen učinit ve lhůtě požadované žalobcem v žalobě. Lhůta tak odpovídá dle názoru soudu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru tak, aby dluh byl uhrazen cca do dvou let, což považuje za lhůtu přiměřenou.

10. Výrok pod bodem III. je odůvodněn tím, že tím, kdo fakticky v řízení uspěl, byl žalovaný – s přihlédnutím k zamítnutí i příslušenství ( ). Náklady na jeho straně však nebyly žádné.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.