Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
14 C 53/2026-84
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro 88 071 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši částka, úroku ve výši 87,69% ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, smluvní pokuty ve výši , částka, , úroku ve výši 87,69% ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, .III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši částka, úroku ve výši 87,69% ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovaným uzavřela dne datum Smlouvu o úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy poukázala na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši částka. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne datum. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve 36 měsíčních splátkách ve výši částka, splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem srpen 2024, spolu s úrokem ve výši 87,69 % ročně. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím osobní zabezpečené stránky žalovaného v klientské zóně a prostřednictvím emailové komunikace. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (z dokladů o příjmech, prohlášení žalovaného), z nichž žalobkyně zjistila, že volné zdroje žalovaného ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru uhradil žalobkyni částku částka, a to dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného o délce více než 30 dnů vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši částka. Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 11, 12, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši částka. Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č. 4, 5, 8, 9, 10, 11, 12, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů. Následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení o délce 65 dnů s úhradou splátky č. hodnota, splatné dne datum. K datu datum tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění se staly součástí nové jistiny úvěru ve výši částka, kterou byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Úvěr se splácel splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a splátka úroku za poskytnutí úvěru. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru z důvodu prodlení dlužníka, je část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení zaplatil úroky z prodlení v zákonné výši z celé nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky a byla mu poskytnuta lhůta 30 dnů. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne datum až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Po zesplatnění úvěru byly žalobkyni uhrazeny následující částky: datum ve výši částka a dne datum ve výši částka. Žalovaný žalobkyni dluží částku odpovídající aktuální nové jistině úvěru v celkové výši částka (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka) s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu 6.1. smlouvy ve výši částka s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši částka s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši částka (smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy činí 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši částka za každý den prodlení od datum až do úplného zaplacení, žalobkyně žalobou požaduje pouze zaplacení smluvní pokutu ve výši částka ke dni podání žaloby a úrok ve výši 87,69 % ročně. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (od datum) žalobkyně požaduje úrok z úvěru ve výši 12 % p. a. Dle bodu 2.2. smlouvy je výše úroku limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit, tedy částkou částka.
3. Usnesením, č. j. spisová značka ze dne datum, byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného úvěr, včetně příslušenství splácet. K tomu žalobkyně v doplnění žaloby ze dne datum uvedla, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byl ze strany věřitele prověřen zejména na základě výpisů z databází NRKI, SOLUS, z blíže neupřesněných dokladů o příjmech žalovaného a prohlášení žalovaného. Při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně využívá matematický model pro kategorizaci rizik pro konkrétního žadatele o úvěr. Napříč kategoriemi dostává klient odlišnou dokladovost, možnost maximální poskytnuté částky nebo maximální doby splatnosti. Model je založen na historickém chování klienta, na chování v NRKI vyjádřeném v CBS. Z dokladů o příjmech žalovaného, vystavených Anonymizováno byl potvrzen pravidelný měsíční příjem žalovaného u zaměstnavatele právnická osoba. v měsíci 9/2023 ve výši částka, v měsíci 10/2023 ve výši částka, v měsíci 12/2023 ve výši částka, v měsíci 3/2024 ve výši částka, v měsíci 5/2023 ve výši částka, v měsíci 6/2024 ve výši částka. V hodnocení klienta ze dne datum žalovaný deklaroval, že má měsíční příjem ve výši částka ze zaměstnání. Pokud jde o výdaje, životní minimum činí částka, žalovaný uvedl náklady na bydlení ve výši částka, splátky (úvěry, zápůjčky, penzijní pojištění, výživné, hypotéky apod.) celkem částka, tedy celkem výdaje ve výši částka a rezervu ve výši částka. Zároveň byly ověřeny další doložené parametry jako je kontrola zaměstnavatele bankovního spojení a byla provedena kontrola identity žalovaného z kopie občanského průkazu. V tomto směru byl tedy žalobce obezřetný a splnil požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. Provedený matematický model byl podkladem pro rozhodnutí o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. K jednání, nařízenému na den datum, se žalovaný bez omluvy nedostavil. Právní zástupce žalobce se k jednání dostavil a navrhl, aby soud žalobě vyhověl.
5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena, prostřednictvím komunikace na dálku, Smlouva o úvěru č. hodnota, na základě které žalobkyně poukázala na účet žalovaného dne datum částku částka. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet ve 36 měsíčních splátkách po částka, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem srpen 2024. Celkem měl žalovaný zaplatit částku ve výši částka, tzn. jistinu, úroky, a případné další náklady související s úvěrem. Výše úrokové sazby činila 87,69 %, RPSN činila 133,12 %. V případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky či její části byl žalobce oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši částka za každou splátku, u které se ocitne úvěrovaný v prodlení o délce 30 dnů. Souhrn těchto smluvních pokut může činit maximálně částka za každý kalendářní rok. Dále bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši částka v případě prodlení žalovaného s každou splátkou o více než 15 dnů. Jestliže je klient v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění, se stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou je úvěrovaný povinen splatit ke dni zesplatnění. Jestliže po zesplatnění nedojde k zaplacení nové jistiny úvěru, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění až do jejího úplného zaplacení. Ke dni datum došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil částku částka. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení nové jistiny úvěru ve výši částka s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši částka, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, úroku ve výši 87,69 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka. Žalobkyně zaslala žalovanému dne datum předžalobní upomínku k zaplacení dlužné částky, žalovaný do dnešního dne dlužnou částku neuhradil.
6. Z „Hodnocení klienta“ bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je svobodný, má střední vzdělání s maturitou, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti právnická osoba., adresa s čistým měsíčním příjmem částka. Výdaje žalovaného určené žalobkyní činily částka měsíčně (životní minimum částka + nájemné a inkaso částka). Volné zdroje žalovaného tak činily částka.
7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
12. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1 .
13. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
14. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
15. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobce vystupoval ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
16. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobce před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka, „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. , účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele“.
17. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. Anonymizováno, právnická osoba. proti Anonymizováno.
18. Současně soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. Anonymizováno, právnická osoba. proti právnická osoba.: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše ani částečné splacení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.
19. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že prověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení žalovaného, na základě nichž řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , ovšem toto tvrzení neprokázala. Žalobkyně zkoumala pouze příjmy žalovaného (měla k dispozici potvrzení Anonymizováno., kdy v měsíci 9/2023 ve výši částka, v měsíci 10/2023 ve výši částka, v měsíci 12/2023 ve výši částka, v měsíci 3/2024 ve výši částka, v měsíci 5/2023 ve výši částka, v měsíci 6/2024 ve výši částka). V hodnocení klienta ze dne datum žalovaný deklaroval, že má měsíční příjem ve výši částka ze zaměstnání, což tak úplně neodpovídá výše uvedeným údajům Anonymizováno.. Žalobkyně dále vůbec nezkoumala výdaje žalovaného, tj. výdaje na bydlení, splátky úvěrů u jiných bank apod. Žalobkyně sama stanovila životní výdaje žalovaného částkou částka měsíčně představující životní minimum. Pokud se týká nákladů na bydlení žalovaného, které žalovaný uvedl částkou částka měsíčně, představující nájemné + inkaso, tyto výdaje nebyly žalovaným nijak podloženy. Rovněž nebylo ověřováno, zda má žalovaný jiné finanční závazky. Ze systému ISAS bylo zjištěno, že žalovaný v době uzavření úvěrové smlouvy s žalobkyní měl celou řadu exekucí (viz. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka). Dále soud zjistil, že žalovaný má vyživovací povinnost k dceři Anonymizováno, nar. datum, která mu byla rozsudkem zdejšího soudu č.j. spisová značka zvýšena na částku částka měsíčně s účinností od datum. Žalovaný v „Hodnocení klienta“ tuto vyživovací povinnost neuvedl. Při posuzování úvěruschopnosti provedené lustrace ve veřejně dostupných databázích nejsou dostatečné, když poskytovatel úvěru je povinen prověřit z dostupných dokumentů od spotřebitele jeho pravidelné příjmy a výdaje, neboť úvěruschopnost se posuzuje zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Všechna tato zjištění vedou soud k přesvědčení, že žalobkyně řádně nezkoumala a neposuzovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 256/2016 Sb.
20. Z tohoto důvodu soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).
21. Jelikož soud posoudil smlouvu jako neplatnou, posoudil nárok žalobkyně podle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Podle § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V případě plnění obou stran, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno.
22. Žalovaný od žalobkyně obdržel částku částka a vrátil pouze částku částka. Rozdíl činí částka. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ . Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
23. Co se týče úroků z prodlení, v souladu s ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit dlužnou jistinu v době přiměřené svým možnostem. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní v tomto směru zatěžuje spotřebitele, tj. žalovaného (srovnej rozsudek Krajského soudu v adresa č.j. spisová značka). Žalovaný v řízení byl pasivní, netvrdil a neprokazoval, že nebylo v jeho možnostech a schopnostech dlužnou jistinu vrátit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, proto má soud za to, že žalovaný byl schopen plnit po výzvě žalobkyně ze dne datum. Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 15 dnů od doručení. Žalobkyně prokázala odeslání tohoto přípisu dne datum. Soud tedy vycházel ze zákonné domněnky dojití třetí pracovní den (srov. ustanovení § 573 o. z.) ve spojení s lhůtou k plnění, tj. dne datum nastala splatnost dlužné částky a od následujícího dne, tj. od datum, je žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyni tak od tohoto dne náleží i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu , podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci vzniklo žalovanému právo na částečnou náhradu nákladů řízení, ovšem podle obsahu spisu mu žádné náklady dosud nevznikly. Z tohoto důvodu soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně, ve dvou vyhotoveních.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna v uvedených lhůtách dobrovolně, smí se věřitel domáhal jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.