Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 358/2025-29
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 19 680 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení , částka, k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně právnická osoba dne datum smlouvu o úvěru. Na jejím základě poskytla žalovanému částka a žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a čerpal jej v celkové výši částka. Žalovaný se dostal do prodlení a dluh nesplácel. Pokud by soud dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy, navrhla žalobkyně, aby jí byl přiznán nárok na zaplacení jistiny z titulu bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.
4. Na základě předložených listin soud zjistil následující skutečnosti.
5. právnická osoba uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu, kterou se zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do výše částka, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne datum). Dodatkem ke smlouvě bylo žalovanému umožněno čerpat až částka (zjištěno z dodatku č. hodnota ke smlouvě o úvěru ze dne datum).
6. Žalovaný čerpal dne datum částku částka a částka a dne datum částku částka (zjištěno z výpisu z účtu č. č. účtu).
7. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek a dodatku č. hodnota k této smlouvě).
8. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a současně mu byla zaslána předžalobní výzva, ve které mu byla stanovena lhůta k zaplacení do tří dnů (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k úhradě před podáním žaloby). Výzvy byla podána k poštovní přepravě datum (zjištěno z podacího lístku).
9. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně s žalovaným uzavřela smlouvu, na jejímž základě mu poskytla celkem částka, které se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem. To však žalovaná řádně a včas nečinil a nebylo zjištěno, že by z dluhu cokoli uhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy nedisponovala listinami, které by umožňovaly posoudit jeho příjmovou a výdajovou situaci a na základě toho schopnost splácet dluh. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Žalobkyně žalovanému zaslala dne datum předžalobní výzvu se třídenní lhůtou k plnění.
10. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť tuto dohodu uzavírala právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Jak plyne i z judikatury Soudního dvora EU, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (viz rozsudek ze dne datum ve věci Anonymizováno/13, CA Anonymizováno Anonymizováno SA v. jméno FO a další). Právní předchůdkyně žádné kroky k ověření schopnosti žalovaného splácet dluh nečinila, nevyžádala si od něj např. výpisy z účtu, výplatní pásky, nájemní smlouvu apod. Soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda, na jejímž základě byl poskytnut úvěr, je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedených ustanovení a neplatná jsou všechna její ustanovení.
15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku částka, u které nebyl s ohledem na výše uvedené dán žádný právní důvod, pro který by si ji žalovaný mohl ponechat. Nebylo zjištěno, že by z ní žalovaný cokoli vrátil. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na úhradu uvedené částky jako bezdůvodného obohacení. Povinnost vydat toto bezdůvodné obohacení soud žalovanému uložil společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Prodlení se odvíjí od výzvy odeslané dne datum, kterou tak lze považovat za doručenou datum. Poslední den stanovené třídenní lhůty proto připadl na datum a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení. Výši zákonného úroku z prodlení soud stanovil dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části pak soud žalobu výrokem II. zamítl.
17. Žalobkyně i žalovaný měli v řízení částečný úspěch. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky částka a úroku z prodlení, který při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činí částka (tj. celkem částka). Žalovaný měl úspěch co do částka a úroku z prodlení, který při kapitalizaci činí částka a 303,67 (tj. celkem částka). Žalobkyně měla tedy úspěch ve věci co do 77 %, žalovaný co do 23 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 54 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzvu) a 3 náhrad hotových výdajů paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu. Součástí nákladů řízení je i náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku, tj. částka. Celková výše nákladů řízení žalobkyně je tedy částka. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 54 % pak činí částka. Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.