Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Af 18/2024 - 57

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci

žalobce: JMB-STEEL s. r. o., IČ 26832241,

sídlem Zámecké nám. 42, 738 01 Frýdek-Místek,

zastoupený advokátem JUDr. Alfrédem Šrámkem,

sídlem Českobratrská 1403/2, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava

proti

žalovanému: Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj

sídlem Na Jízdárně 3162/3, 709 00 Ostrava

o přezkoumání rozhodnutí žalovaného

- č. j. 990662/24/3207-51522-803676 ze dne 25. 4. 2024 a

- č. j. 989976/24/3207-51521-802655 ze dne 26. 4. 2024,

ve věci prominutí úroků z prodlení,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou ze dne 2. 7. 2024 domáhal zrušení dvou rozhodnutí žalovaného, a to

- č. j. 990662/24/3207-51522-803676 ze dne 25. 4. 2024, jímž byla zamítnuta žalobcova žádost o prominutí úroku z prodlení na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období měsíců ledna 2011 až září 2012, a

- č. j. 989976/24/3207-51521-802655 ze dne 26. 4. 2024, jímž byla zamítnuta žalobcova žádost o prominutí úroku z prodlení na dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období let 2011-2013.

2. Důvodem zamítnutí žádostí v obou případech bylo to, že žalovaný vyhodnotil zdrojové jednání žalobce jako neslučitelné s možností prominutí úroků z prodlení, neboť žalobce se dopustil zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (, odst. 2 písm. a), písm. c) ), kdy tento zločin byl páchán dlouhodobě a byla jím způsobena škoda značného rozsahu. Žalovaný dále uvedl, že žalobce nepředestřel ani žádný ospravedlnitelný důvod pro prominutí úroku z prodlení.

Žaloba a replika

3. Žalobce v žalobě a replice ze 17. 2. 2025 uvedl, že pokyn GFŘ-D-58 ze dne 23. 11. 2022 v čl. III.1 nepřípustně rozšiřuje výluku pro prominutí daně stanovenou v , daňového řádu, v rozhodném znění. Dále uvedl, že má zato, že důvodem k prominutí úroku z prodlení je jednak skutečnost, že délka jeho prodlení byla zapříčiněna též dobou zahájení a délkou doměřovacího řízení, jednak skutečnost, že výše úroku z prodlení nedopovídá ceně peněz v čase.

Vyjádření k žalobě

4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 9. 9. 2024 navrhl zamítnutí žaloby. Zrekapituloval žalobní body. K prvnímu uvedl, že se míjí s důvody napadených rozhodnutí, neboť výluka pro prominutí daně dle § 259c daňového řádu vůbec nebyla uplatněna. K dalšímu bodů uvedl, že nepolemizuje s výkladem neurčitého právního pojmu „ospravedlnitelný důvod prodlení“, ani s vypořádáním žalobcovy námitky, že k prodlení došlo v důsledku uplatnění právní obrany v daňovém řízení. Ke třetí námitce zopakoval argumentaci z napadených rozhodnutí, že výše úroků z prodlení je zcela mimoběžná s rámcem, v němž se při správní úvaze dle § 259b daňového řádu může pohybovat.

Postup krajského soudu

5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Obě strany souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ( ).

Skutková zjištění

6. Ze správních spisů soud zjistil, že žalobce byl s dalšímu osobami odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. -7182 ze dne 21. 12. 2020 ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. -7325 ze dne 24. 11. 2021 za spáchání zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle , odst. 2 písm. a), c) ve zdaňovacích obdobích 2008-2013. Rozsudky nabyly první moci 24. 11. 2021. Dne 25. 1. 2024 žalobce požádal o prominutí úroků z prodlení ve vztahu ke shora specifikovaným daním, kdy celková výše úroků na DPPO činila 1 837 199 Kč a na DPH 1 128 968 Kč. Napadenými rozhodnutími byly žádosti žalobce zamítnuty.

Posouzení věci soudem

7. Podle § 259b odst. 2 věty prvé daňového řádu může správce daně zcela nebo zčásti prominout úrok z prodlení nebo úrok z posečkané částky, pokud k prodlení s úhradou daně došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Podle § 259c odst. 2 daňového řádu prominutí daně nebo příslušenství daně není možné, pokud daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy.

8. Prominutí příslušenství daně je institut nenárokový, vycházející ze správního uvážení správce daně; z toho plyne, že správní soudy přezkoumávají jen dodržení řádného procesu a mezí správního uvážení (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. -26 ze dne 8. 4. 2020 či č. j. -106 ze dne 4. 2. 2010). Správce daně se při posuzování žádosti nejprve zabývá tím, zda jsou splněny podmínky vylučovací klauzule dle § 259c odst. 2 a 3 daňového řádu. Není-li tomu tak, může přistoupit k hodnocení ospravedlnitelného důvodu ve smyslu § 259b odst. 2 daňového řádu, a následně ke stanovení rozsahu prominutí ve smyslu § 259b odst. 3 daňového řádu. Z usnesení rozšířeného senátu č. j. -83 ze dne 26. 1. 2021 plyne, že ke „zdrojovému jednání“ (tj. porušení prvních předpisů, které je skutkovým a právním základem věci) správce daně nepřihlíží v rámci posuzování naplnění vylučovací klauzule, ale v rámci hodnocení naplnění ospravedlnitelného důvodu. (V podrobnostech soud odkazuje na velmi podrobně a přehledně zpracovanou pasáž v napadených rozhodnutích označenou jako „Právní základ případu – prominutí daně nebo příslušenství daně“).

9. Pokud se týče žalobcovy námitky, že obsah pokynu GFŘ-D-58 ze dne 23. 11. 2022 v čl. III.1 překračuje limity stanovené v § 259c odst. 2 daňového řádu, pak tato námitka je mimoběžná s odůvodněními napadených rozhodnutí. Tato totiž výslovně konstatují, že podmínky pro aplikaci vylučovací klauzule shledány nebyly. Soud není ve správním řízení povolán k abstraktní kontrole norem, nýbrž k ochraně veřejných subjektivních práv žalobců. V projednávané věci ustanovení § 259c odst. 2 daňového řádu aplikováno nebylo, a není proto důvod zabývat se souladem pokynu GFŘ s daným ustanovením.

10. Žalovaný vystavěl obě rozhodnutí na skutečnosti, že zdrojové jednání žalobce, které naplnilo znaky závažného zločinu, je samo o sobě důvodem pro zamítnutí žádosti o prominutí úroků z prodlení. Tato úvaha je logická a dostačující, a navíc žalobce proti ní v žalobě žádným způsobem nebrojí.

11. Žalovaný následně pro hypotetický případ, že by zdrojové jednání nezavdávalo příčinu pro zamítnutí žádosti o prominutí úroků z prodlení, rozebral žalobcem uváděné skutečnosti, kterými zdůvodňoval svou žádost, a dospěl k závěru, že tyto skutečnosti nemohou představovat ospravedlnitelný důvod jeho prodlení s úhradou daně. Do těchto úvah směřují další žalobní body žalobce. Tyto úvahy však byly učiněny jen pro případ, že by neobstál hlavní důvod pro zamítnutí žaloby, spočívající v povaze zdrojového jednání. Tento hlavní důvod však není nijak rozporován a platí. Za dané situace je zcela lhostejné, co je obsahem oněch úvah učiněných in eventum, neboť i kdyby byly naprosto zcestné, nemohly by mít vliv na závěr o nemožnosti vyhovět žalobcově žádosti, a tedy na výroky napadených rozhodnutí. Soud se jimi proto neměl důvod věcně zabývat.

12. Ze shora uvedených těchto důvodů soud žalobu podle pro nedůvodnost zamítl.

Náklady řízení

13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , kdy procesně úspěšnému žalovanému v tomto řízení nevznikly žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

V Ostravě dne 4. června 2026

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje