Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 553/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně, soudce zpravodaje Milana Hulmáka a soudkyně Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti stěžovatelky České stomatologické komory, sídlem Slavojova 270/22, Praha 2 - Nusle, zastoupené JUDr. Davidem Vostrejžem, advokátem, sídlem Vrchlického sad 1893/3, Brno, proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 29. prosince 2025 č. j. -207, za účasti Okresního soudu v Ostravě, jako účastníka řízení, a MUDr. Romana Třečaka, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti a obsah napadeného rozhodnutí

1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle písm. d)y (dále jen "") a , o Ústavním soudu, domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Okresního soudu v Ostravě (dále jen "") s tvrzením, že porušil její ústavně zaručená práva zakotvená v d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. napadeným rozsudkem uložil vedlejšímu účastníkovi (žalovanému) povinnost zaplatit stěžovatelce (žalobkyni) zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky 900 Kč od 1. 2. 2022 do 24. 5. 2024 (výrok I.), zamítl žalobu co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % z částky 6 600 Kč od 1. 2. 2022 do 24. 5. 2024 (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení - uložil vedlejšímu účastníkovi povinnost zaplatit stěžovatelce náhradu nákladů řízení v rozsahu 62 % ve výši 17 979,87 Kč (výrok III.). K samostatnému řízení soud vyloučil nárok vedlejšího účastníka na zaplacení částky 7 950 Kč (výrok IV.).

3. na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. Vedlejší účastník v roce 2022 nevykonával povolání zubního lékaře na území Oblastní stomatologické komory Ostrava, neposkytoval v roce 2022 lékařskou péči v oboru zubní lékařství, ale současně stále byl členem České stomatologické komory. Bylo prokázáno, že již v lednu 2019 vedlejší účastník sdělil stěžovatelce, že se rozhodl neposkytovat činnost zubního lékaře, tj. oznámil změnu, která měla vést ke změně jeho zařazení z "kategorie P" do "kategorie N" (v rámci Řádu stomatologické komory a souvisejících předpisů, včetně příloh) a tedy splnil své členské povinnosti. Stěžovatelka jej přes uvedené zařadila do "kategorie P" s ročním členským příspěvkem ve výši 7 500 Kč; vedlejšímu účastníkovi však podle soudu vznikla povinnost uhradit stěžovatelce roční členský příspěvek za rok 2022 ve výši 900 Kč (a úroky z prodlení z této částky), neboť nevykonával v roce 2022 povolání zubního lékaře. Vedlejší účastník v průběhu řízení uhradil částku 7 500 Kč na jistinu a 50 Kč na náklady spojené s uplatněním pohledávky, přestože se z jeho strany nejednalo o uznání dluhu.

II.

Argumentace stěžovatelky

4. Stěžovatelka namítá, že sice formálně provedl navrhované důkazy, následně je však v hodnocení zcela ignoroval, resp. vyvodil zcela opačné závěry, než jaké z provedených důkazů vyplývají. Samotná skutečnost, že je vedlejší účastník nadále zapsán jako "poskytovatel", je podle stěžovatelky dostačující k jeho zařazení do "kategorie P" s roční výší členského příspěvku 7 500 Kč, což zcela ignoroval, ačkoli byl soudem jako důkaz proveden řád České stomatologické komory č. 1/2020, organizační řád. Stěžovatelka rovněž upozorňuje na rozsudek Okresního soudu v Bruntále - pobočky v Krnově ze dne 26. 1. 2024 č. j. -88, kdy předmětem tohoto řízení byl spor o zaplacení členského příspěvku mezi totožnými účastníky, a to za rok 2021. V rámci tohoto meritorně prakticky totožného řízení byla učiněna stejná skutková tvrzení, předloženy a provedeny stejné či velmi podobné důkazy, na jejichž základě bylo ovšem rozhodnuto ve prospěch stěžovatelky. Přestože byl tento rozsudek v napadeném řízení proveden jako důkaz, soud se s jeho závěry nevypořádal a neodůvodnil, proč dospěl k výrazně odlišnému rozhodnutí.

5. Stěžovatelka dále poukazuje na to, že v řízení před docházelo k neodůvodněným průtahům; v takto bagatelní věci proběhla celkem čtyři jednání a celková délka řízení přesáhla 21 měsíců. Stěžovatelka proto podala stížnost na průtahy v řízení, ta ovšem nebyla shledána důvodnou.

6. dále podle stěžovatelky porušil její základní práva tím, že vyloučil částku 7 500 Kč k dalšímu řízení jakožto nárok vedlejšího účastníka vůči stěžovatelce. Tvrdí, že vedlejší účastník nic takového v průběhu řízení nenavrhoval.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

7. Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost byla podána včas. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s až 31 . Ústavní stížnost byla podána oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž byl napadený rozsudek vydán. Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv ( a contrario), a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný.

8. Výjimkou jsou výroky I. a III. napadeného rozsudku, když těmito výroky bylo návrhům stěžovatelky vyhověno a v tomto rozsahu jde o návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou [ ].

9. Výjimkou je rovněž výrok IV., když tímto výrokem došlo pouze k vyloučení nároku vedlejšího účastníka na zaplacení částky 7 950 Kč samostatnému řízení. Jde o pouhé dílčí procesní rozhodnutí, nikoliv konečné rozhodnutí o daném nároku. Řízení o tomto nároku nadále pokračuje v samostatném řízení. V tomto rozsahu je proto návrh s ohledem na princip subsidiarity nepřípustný [ ] [srov. stanovisko pléna ze dne 7. 2. 2023 sp. zn. (ST 58/116 SbNU 266; 57/2023 Sb.), body 23 a násl.].

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

10. Ústavní soud je orgánem ochrany ústavnosti (nikoli zákonnosti). Není součástí soustavy obecných soudů a nepřísluší mu právo zasahovat do jejich rozhodovací činnosti, nejde-li o otázky ústavněprávního významu. Právní hodnocení skutkových okolností případu a výklad právních norem je primárně věcí obecných soudů [srov. např. nález ze dne 25. 9. 2007

sp. zn.

(N 148/46 SbNU 471)].

11. V nyní posuzované věci byla původně předmětem řízení povinnost k zaplacení 7 500 Kč s příslušenstvím, představující výši ročního členského příspěvku. S ohledem na jednání vedlejšího účastníka v průběhu řízení však již dříve došlo k zastavení řízení, jde-li o jistinu. Předmětem sporu v napadeném rozhodnutí zůstalo pouze příslušenství z částky 7 500 Kč tedy částka, která je z hlediska své výše zcela zjevně bagatelní (např. nálezy

sp. zn.

, bod 20; , body 29 až 33).

12. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu je přitom bagatelnost věci zpravidla důvodem k posouzení ústavní stížnosti jako zjevně neopodstatněné, nejsou-li dány mimořádné okolnosti, které by jí přiznávaly ústavněprávní význam [srov. nález ze dne 10. 4. 2014

sp. zn.

(N 55/73 SbNU 89)]. Ústavněprávní relevance může být založena zejména tehdy, přesahuje-li věc vlastní zájmy stěžovatele, dopustí-li se obecný soud zvlášť kvalifikovaného pochybení, anebo je-li stěžovatel napadeným rozhodnutím citelně dotčen s ohledem na své osobní, sociální či majetkové poměry [srov. např. nález ze dne 6. 4. 2021

sp. zn.

(N 72/105 SbNU 260), bod 25; či nález ze dne 18. 6. 2024

sp. zn.

, bod 12]. Je tedy na stěžovateli, aby v ústavní stížnosti vysvětlil a doložil, proč věc i přes bagatelnost částky vyvolává v jejich právní sféře ústavněprávně relevantní újmu (srov. usnesení ze dne 15. 6. 2021

sp. zn.

).

13. Stěžovatelka žádné takové skutečnosti netvrdí a Ústavní soud neshledal, že by ve věci byly dány tak závažné (výjimečné) důvody, které by navzdory výše uvedenému odůvodňovaly nutnost jeho kasačního zásahu. Ostatně jistina byla vedlejším účastníkem zaplacena a spor pokračuje v samostatném řízení.

14. Stěžovatelka si je přitom bagatelnosti sporu plně vědoma a argumentuje absencí řádného dokazování, resp. rozdílným rozhodováním obecných soudů v obdobných žalobách. Uvedené však samo o sobě neznamená, že by věc měla ústavněprávní přesah; v nyní posuzované věci své závěry řádně zdůvodnil a nic na tom nemění ani odlišné posouzení nároku stěžovatelky na zaplacení členského příspěvku za rok 2021 v jiném řízení u jiného soudu, jímž soud není bezpodmínečně vázán.

15. Jde-li o námitku stěžovatelky směřující proti dovozovaným průtahům v řízení před , tato je ve věci bezpředmětná. Stěžovatelka ústavní stížnost neformulovala jako ústavní stížnost proti jinému zásahu ve smyslu písm. d)y a a požaduje toliko zrušení napadeného rozsudku. Současně ani nenamítá, že by průtahy v řízení trvaly v době podání ústavní stížnosti a námitku k délce řízení směřuje do minulosti. Ústavní soud se tedy touto její argumentací dále nezabýval (viz usnesení ze dne 31. 3. 2026

sp. zn.

).

16. Lze proto uzavřít, že se žalobou stěžovatelky komplexně zabýval a Ústavní soud v jeho postupu neshledal žádné závažné vady, kterými by v nyní posuzovaném případě přes bagatelnost žalované částky porušil její základní práva. Z těchto důvodů Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatelky mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl z části jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou podle , z části jako návrh nepřípustný podle a z části jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 3. června 2026

Jan Svatoň v. r.

předseda senátu