Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 62/2026-23

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Vladimírem Doležalem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky, IČO IČO advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bydliště nezjištěno

hlášen k pobytu na ohlašovně MěÚ města město, okres okres

o zaplacení 37 380 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení 30 000 Kč, 7 380 Kč a 12 000 Kč s úrokem z prodlení 12 % ze 42 000 Kč od 15. února 2025 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení 30 000 Kč, 7 380 Kč a 12 000 Kč s úrokem z prodlení 12 % ze 42 000 Kč od 15. února 2025 do zaplacení.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobou, doručenou zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 7. ledna tr., se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 49 380 Kč s úrokem z prodlení podle výroku I. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky název, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech, že žalovaný uvedl své osobní údaje, převedl žalobkyni 1 Kč jako ověřovací platbu a poskytl podklady pro ověření svého příjmu. Na základě toho byla žádost žalovaného o poskytnutí spotřebitelského úvěru schválena a smlouva měla být žalovaným poté podepsána prostřednictvím verifikačního SMS kódu. Tím žalovaný potvrdil savou vůli být smlouvou vázán, čímž podle žalobkyně uzavřel dne datum s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. číslo. Žalobkyně měla poskytnout žalovanému úvěr ve stejný den převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. č. účtu, který je totožný s bankovním účtem, z něhož byla provedena výše popsaná ověřovací platba. Žalovaný se dle smlouvy měl zavázat zaplatit žalobkyni smluvní úrok 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl dle smlouvy splácet každý měsíc, vždy nejpozději k 11. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 2025-02-11 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 2025-02-14 a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 2025-02-15. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru bylo sjednáno v uvedené smlouvě. Předmětem návrhu měla být pohledávka v celkové výši 42 tis. Kč, skládající se z nesplacené části jistiny 30 000 Kč a smluvního úroku 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 12 000 Kč nejpozději splatných dne 2025-02-14, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požadovala žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná částka převedena. Za tímto účelem žalobkyně navrhla, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného právnická osoba., zda byla v měsíci říjnu 2024 provedena výše uvedená platba na výše uvedený bankovní účet žalovaného a zda je tento účet bankovním účtem žalovaného nebo měl žalovaný k tomuto účtu dispoziční oprávnění. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru měla být dle smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný se do prodlení dostal následující den po dni zesplatnění úvěru. Žalobkyně proto požadovala smluvní pokutu, počítanou z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 2025-02-15 do data odeslání předžalobní výzvy 2025-10-19. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí 7 380 Kč.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a stejně jako strana žalující se nedostavil ani k jednání před soudem, když pouze neúčast žalobkyně byla předem omluvena.

Před samotným projednáním věci se soud zabýval tím, zda je s ohledem na neznámý pobyt žalovaného a jeho procesní pasivitu pro další vedení řízení nebytné chránit procesní zájmy žalovaného ustanovením opatrovníka postupem podle , , (dále jen „ “). Soud přitom v průběhu řízení nezjistil, že by se žalobkyně, nebo jiná osoba snažily právě s ohledem na tuto skutečnost získat pro sebe neoprávněnou výhodu. Proto s odkazem na ustanovení věta první soud procesní zastupování žalovaného nezajišťoval, neboť kvalifikované zastoupení účastníka, který nemá zájem v řízení aktivně bránit svá práva, na náklady státu a z ingerence soudu by bylo porušením zásady rovnosti účastníků, zakotvené v .

Žalobkyně označila k důkazu jen potvrzení banky o převodu peněz na účet žalovaného. Soud proto nezjistil žalobkyní uváděné skutečnosti o sjednání smlouvy mezi účastníky o poskytnutí úvěru a placení úroku a smluvní pokuty, ale ani o doručení jakékoli výzvy žalobkyně k placení, a prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr. Pro neunesení důkazního břemene, jež žalobkyni tížilo podle byla tedy výrokem I. zamítnuta žaloba na zaplacení sjednaných povinností, tj. placení smluvní pokuty a úroku, ale nakonec i vrácení úvěru (viz níže).

Žalobkyně ovšem také neuvedla, jakou částku měla žalovanému převést na účet jako úvěr. Ze specifikace žalovaných pohledávek, podle níž je žalována také jistina 30 tis. Kč není zřejmé, zda jde o celý poskytnutý úvěr, a tedy o částku, která měla být žalovanému převedena na účet, nebo zda jde jen o nezaplacenou část poskytnutého úvěru. Žalobkyně totiž neuvedla ani to, zda žalovaný něco z úvěru splatil (měly být sjednány splátky), nebo nezaplatil nic. Z pouhého obecného právního hodnocení o tom, že se žalovaný měl dostat do prodlení s úhradou úvěru, není možné tyto potřebné skutečnosti zjistit.

Prodlení žalovaného s placením peněžitého dluhu ve smyslu § a 1970 , , (dále jen „ “) by bylo možné právně hodnotit jen po předchozím závěru o splatnosti žalované pohledávky. Protože soud nezjistil sjednání uváděné smlouvy mezi účastníky, připadalo v úvahu alternativní právní hodnocení práva žalobkyně na zaplacení „úvěrované“ částky jako vydání obohacení, jež se žalovanému dostalo bez právního důvodu ve smyslu . Ke splatnosti této pohledávky je ovšem ve smyslu nutná výzva věřitele k placení, neboť zákon lhůtu pro zaplacení nestanoví a o dohodě nelze uvažovat. Protože, jak již bylo výše zmíněno, žalobkyně, neoznačila žádný důkaz o výzvách ze dne 2025-02-11 a 2025-10-19, nemohl soud vycházet z tohoto jejího hmotněprávního jednání ve smyslu a násl. . Soud nemohl vycházet ani z hmotněprávní výzvy k placení obsažené v žalobním návrhu, neboť ten byl žalovanému doručen jen pro potřeby řízení před soudem postupem podle s ohledem na doručovací adresu žalovaného evidovanou na ohlašovně pobytu. Ani pohledávka žalobkyně na vydání 30 tis. Kč tedy dosud podle zjištění soudu nedospěla do nároku a žaloba je tak v této části předčasná.

Vyhotovením formulářové žaloby bez zjevné individuální ingerence člověka a neúčastí na nařízeném jednání před soudem, kde mohla být žalobkyně podle věty poslední a a 3 vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a k označení důkazů, žalobkyně neunesla důkazní břemeno a břemeno tvrzení, která jí tížila podle . Soud proto z výše uvedených důvodů výrokem I. žalobu na zaplacení žalované jistiny, úroku a smluvní pokuty zamítl. Stejným výrokem soud zamítl i žalobu na placení úroku z prodlení, neboť nebyl učiněn právní závěr o prodlení žalovaného s placením peněžitého dluhu ve smyslu § a 1970 .

Výrokem II. soud v souladu s nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí ( ).