Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 107/2026-42

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Fukalovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Liborem Chovancem sídlem Jana Palacha 2944, 530 02 Pardubice

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený datum bytem adresa

o 74 829,82 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 61 000 Kč ve splátkách po 3 500 Kč, splatných vždy k 20. dni měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poměrnou náhradu nákladů řízení v částce 6 406,69 Kč k rukám zástupce žalobkyně ve splátkách po 500 Kč, splatných vždy k 20. dni měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 61 000 Kč ve splátkách po 3 500 Kč, splatných vždy k 20. dni měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poměrnou náhradu nákladů řízení v částce 6 406,69 Kč k rukám zástupce žalobkyně ve splátkách po 500 Kč, splatných vždy k 20. dni měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 74 606 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 85 273,84 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 667,84 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a částky 223,82 Kč, vše z titulu uzavřené smlouvy ze dne datum o revolvingovém úvěru č. číslo smlouvy, na jejímž základě mohl žalovaný čerpat finanční prostředky až do výše úvěrového rámce 75 000 Kč. Žalovaný měl splácet úvěr ve splátkách splatných vždy k 15. dni měsíce. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením závazku, a neučinil tak ani po zaslání upomínek ze strany žalobkyně. Žalobkyně požaduje k zaplacení 74 606 Kč, která představuje nezaplacenou jistinu, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 10 667,84 kč za období od datum do datum, dále náklad za zaslání dvou upomínek ve výši 500 Kč za každou z nich dle čl. 5.4 smlouvy o úvěru. K ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že vycházela z transakční historie žalovaného, kterou jí předložil, a za pomoci nástrojů právnická osoba. a právnická osoba. Žalobkyně vycházela dále z výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z centrální evidence exekucí. Žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného 50 000 Kč, nákladů na bydlení 3 500 kč, nákladů domácnosti 6 000 Kč, finančních závazků 12 000 Kč. Z těchto údajů došla k závěru, že žalovaný měl v době sjednání úvěru finanční zůstatek 22 000 Kč.

2. Žalovaný se k věci uvedl, že je pravdou, že s žalobkyní uzavřel smlouvu o úvěru dne datum, kdy vyčerpal částku 75 000 Kč. Úvěr sjednával již v situaci, kdy se dostal do nepříznivé finanční situace, vykazoval znaky předlužení a dle jeho názoru nebyl správně vyhodnocena jeho schopnost splácet. Byl v situaci, kdy potřeboval zajistit rodinu, ale množstvím spotřebitelských úvěrů se dostal do situace, že přes veškerá příslušenství již nebyl schopen platit veškeré splátky. Žalovaný uvedl, že na závazek zaplatil částku 3 750 Kč, 3 750 Kč a 6 500 Kč.

3. Soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně s žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému revolvingový úvěr s možností čerpání úvěrového rámce až do výše 75 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet vyčerpanou část úvěru v pravidelných měsíčních splátkách po 3 750 Kč společně se smluvním úrokem z úvěru ve výši 57,99 % ročně z vyčerpané částky (smlouva o úvěru č. číslo smlouvy). Žalobkyně byla oprávněna zesplatnit celý úvěr ( čl. 5.5. smlouvy o úvěru č. číslo smlouvy) pokud se žalovaný dostane do prodlení se splácením splátek. Zároveň si stany ve smlouvě (čl. 5.4. smlouvy o úvěru č. číslo smlouvy) ujednaly poplatek za zaslání upomínky ve výši 500 Kč. K ověření schopnosti žalovaného splácet soud zjistil, že žalovaný neměl v době sjednání závazku záznam v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, v SOLUS měl záznam 3 080 Kč ( datový výstup z Credit Info CEE). Z kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že jí žalobkyně disponuje. Žalovaný vyčerpal celkem částku 75 000 Kč, jak vyplynulo z jednotlivých tranší čerpání i tvrzení žalovaného. Z výpisu z účtu žalovaného za období od datum do datum soud zjistil, že žalovaný měl na konci měsíce května, června i července záporný zůstatek na účtu v rozsahu 40 000 – 50 000 Kč. Z výpisu z účtu z května 2025 vyplynulo, že žalovaný platil splátku banka a.s. 9 622 Kč a 2 999 Kč na půjčku č. číslo smlouvy, příchozí úhrada činila datum 43 335 Kč, datum částka 41 854 Kč, dále jako půjčka dne datum částka 20 000 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za červen 2025 soud zjistil, že datum obdržel částku 20 000 Kč od právnická osoba jako půjčku, dne datum částku 34 000 Kč jako půjčku od právnická osoba, zaplatil splátku půjčky č. číslo smlouvy od banka a.s. ve výši 7 655 Kč, dále dne datum půjčku od právnická osoba a.s. ve výši 8 000 Kč, dne datum je evidována příchozí platba na účet žalovaného ve výši 50 000 Kč označená jako výplata půjčky od právnická osoba, dne datum obdržel příchozí platbu od právnická osoba ve výši 43 154 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za červenec 2025 soud zjistil, že datum je evidována příchozí platba ve výši 15 000 Kč jako půjčka od právnická osoba, dne datum částka 24 200 Kč jako úvěr od právnická osoba, dne datum příchozí úhrada 33 266 Kč od právnická osoba , dne datum platba ve výši 9 000 Kč a dne datum platba ve výši 12 000 Kč obojí jako půjčka od právnická osoba. Z bankovní historie žalovaného za období od datum do datum soud zjistil, že mimo příjem od zaměstnavatele vyplynuly i částky poskytnuté společnostmi poskytující spotřebitelské úvěry a splátky na závazky u banka Z upomínky zaslané žalobkyní žalovanému soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužných částek vyplývajících z úvěru.

4. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru, (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Podle Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Předmětnou smlouvu soud posuzoval dle ustanovení o. z. jako smlouvu o úvěru. Zároveň se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu

12. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti podle přistupovala převážně formálně, nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný bude schopen dostát svým závazkům, a to na poskytnutý úvěr platit měsíčně částku 3 750 Kč. Z výpisu z účtu a bankovní historie vyplynulo, že žalovaný měl již sjednanou sérii závazků sjednaných v krátkém časovém intervalu. Dále z výpisů z účtu nijak nevyplynuly náklady na bydlení nebo informace o osobní situaci žalovaného. K obezřetnosti žalobkyně patří i to, že pokud žadatel o úvěr za uplynulé měsíce obdržel výplaty několika dalších spotřebitelských úvěrů, je na místě se zabývat důkladněji finanční situací žalovaného. Přesně vyčíslit jeho výdaje, za bydlení, další závazky a zjistit jeho rodinné poměry vedoucí k potřebě sjednání dalších závazků a obstarání finančních prostředků. Ze způsobu hospodaření vyplynulo, že naopak způsob hospodaření žalovaného vede k vrstvení jednotlivých závazků. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti ).

13. V souladu se poskytovatel posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku relevantních podkladů k výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít, naopak za takto zjištěného skutkového stavu došlo k chybnému a minimálně předčasnému vyhodnocení schopnosti splácet závazek žalovaným. Způsob dosavadního finančního hospodaření žalovaného tedy objektivně vedl k důvodné pochybnosti o jeho schopnostech dostát svým závazkům řádně, což znamená, že žalobkyně jako odborně způsobilá osoba měla tuto pochybnost odstranit, což zjevně neučinila. Tyto skutečnosti ve svém souhrnu tak měly vést žalobkyni při odborné péči k důkladnějšímu prověřování úvěruschopnosti žalovaného, zejména jeho výdajů a osobní situace vedoucí k takovému způsobu hospodaření. Soud tak uzavřel, že neprokázala, že došlo k řádnému ověření úvěruschopnosti žalovaného.

14. Soud uzavírá, že žalobkyně v daném případě nesplnila svoji povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru podle a 2 řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Porušení této povinnosti pak podle vede k absolutní neplanosti smlouvy o úvěru. Absolutně neplatné právní jednání nevyvolává žádné zamýšlené právní následky. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému (v případě nároku I.) částku 75 000 Kč, přičemž nevrácená část finančního plnění činila ke dni rozhodnutí 61 000 Kč. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, jedná se ze strany žalobkyně o plnění bez právního důvodu a příjemci vzniká bezdůvodné obohacení ( o. z.). Soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky 61 000 Kč (výrok I.) a co do částky 13 829,82 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 85 273,84 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 667,84 kč od datum do datum, s částkou 1 000 Kč a částky 223,82 Kč (výrok II.) žalobu zamítl.

15. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. S ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, nýbrž v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Jelikož spotřebitel uvedl, že je schopen splácet poskytnutou částku ve splátkách po 3 000 – 5 000 Kč. Soud rozhodl, že žalovaný je oprávněn zaplatit bezdůvodné obohacení žalobkyni ve splátkách po 3 500 Kč a náhradu nákladů řízení po 500 Kč.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 406,69 Kč, přičemž tato částka představuje 37,62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,81 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,19 %, celková žalovaná částka včetně příslušenství 88 655,91 Kč, přiznáno 61 000 Kč). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 994 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 74 829,82 Kč sestávající z částky 4 100 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v a. t. a z částky 2 050 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši

21 % z částky 11 600 Kč ve výši 2 436 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.