Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 5/2026-22
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Jiráskovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 31 370 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17 221 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 221 Kč od 10. 7. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 14 149 Kč spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 310,66, a to do tří dnů k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17 221 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 221 Kč od 10. 7. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 14 149 Kč spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 310,66, a to do tří dnů k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím, když tvrdila, že dne 9. 3. 2024 uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 19 900 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. č. účtu dne 9. 3. 2024. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 6 468 Kč. Jistina a Poplatek byly splatné dne 9. 7. 2024, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze 2 679 Kč, kdy toto plnění bylo započteno na nárok žalobkyně na úhradu smluvní pokuty. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá částky 26 368 Kč, představující dlužnou jistinu a poplatek za poskytnutí úvěru, a dále částky 2 500 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky a částky 5 002 Kč jako kapitalizované smluvní pokuty ve výši 0,1% denně od 10. 7. 2024 do 21. 7. 2025, s odečtením plnění žalovaného ve výši 2 679 Kč. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván rovněž předžalobní výzvou, neuhradil však ničeho. Žalobkyně splnila svou povinnost před poskytnutím úvěru prověřit úvěruschopnost žalovaného, když od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného. Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že k nařízenému jednání dne 26. 2. 2026 se žalovaný bez omluvy nedostavil a žalobkyně a její zástupce se z účasti na jednání omluvili, soud projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti účastníků postupem dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav.
5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 9. 3. 2024 Smlouvu o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 19 900 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky do 5. 4. 2024, uhradit žalobkyni poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 6 468 Kč a pro případ prodlení též smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky dle sazebníku obsaženého ve smlouvě (viz Smlouva o zápůjčce ze dne 9. 3. 2024, Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně). Částka 19 900 Kč byla žalovanému poskytnuta bankovním převodem dne 9. 3. 2024 (viz výpis z běžného účtu č. č. účtu, č. výpisu 2024/3, ze dne 28. 3. 2024, Protokol o vlastnictví účtu). Žalobkyně opakovaně upomenula žalovaného o úhradu dluhu (viz Upomínky ze dne 16.7.2024, 23.7.2024, 30.7.2024, 8.8.2024 a 23.8.2024), a to i předžalobní výzvou prostřednictvím právního zástupce (viz Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 9. 4. 2025 a Podací lístek s datem podání 9. 4. 2025).
6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
7. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dále, s ohledem na spotřebitelský charakter uzavřené smlouvy, rovněž i na právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) a smlouvu uzavřenou mezi účastníky posoudil soud dle jejího obsahu jako smlouvu o spotřebitelském úvěru.
8. S ohledem na právní úpravu zákona o spotřebitelském úvěru se soud musel zabývat otázkou, zda žalobkyně splnila povinnost stanovenou jí ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a sice před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Z listin označených žalobkyní k důkazu a založených ve spise nelze považovat za prokázané, že příjmy a výdaje žalované jako klienta byly náležitým způsobem zkoumány, a jeho úvěruschopnost tak byla řádně prověřena. Žalobkyně sice tvrdila, že od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází, kdy poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného, k prokázání svých tvrzení však soudu nenavrhla a nepředložila žádný důkaz, a naopak podáním ze dne 13. 1. 2026 soudu k jeho výzvě, aby nejpozději u ústního jednání doplnila svá tvrzení v tom směru, jak a na základě jakých konkrétních podkladů byla ověřena schopnost žalovaného poskytnuté peněžní prostředky splácet, a aby v téže lhůtě označila a předložila důkazy k prokázání těchto svých tvrzení, sdělila, že svá tvrzení nebude v tomto směru nijak doplňovat a podáním ze dne 26. 1. 2026 se z účasti u jednání soudu omluvila. Za této situace nemohl soud jinak než uzavřít, že žalobkyně splnění povinnosti před poskytnutím úvěru řádně prověřit úvěruschopnost žalovaného neprokázala.
10. Neprokázala-li žalobkyně, že při sjednávání smlouvy o úvěru byla splněna zákonná povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného dlužníka, je třeba nahlížet na předmětnou smlouvu o úvěru jako na absolutně neplatnou (§ 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ustanovením § 588 o. z.). Za stavu, kdy mezi účastníky nebyl sjednán platný závazek, se při vypořádání vztahu mezi nimi na místo obecných ustanovení o bezdůvodném obohacení uplatní speciální ustanovení § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru, podle kterého vzniká žalobkyni vůči žalované pouze nárok na vrácení poskytnuté jistiny.
11. Soud se poté zabýval otázkou, jaká byla žalovanému poskytnuta jistina a jakou částku žalovaný uhradil. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalovaný celkem čerpal částku ve výši 19 900 Kč a dle sdělení žalobkyně uhradil částku 2 679 Kč. Soud tak žalobě vyhověl co do čerpané a neuhrazené jistiny ve výši 17 221 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve zbývajícím rozsahu, tj. co do nároku na zaplacení částky 14 149 Kč spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, soud žalobu zamítl (výroky I. a II.).
12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci úspěch z 54,9 % (17 221 Kč s příslušenstvím) proti 45,1 % (14 149 Kč s příslušenstvím) žalovaného, a proto rozhodl soud o tom, že má žalobkyně nárok na náhradu 9,8 % svých účelně vynaložených nákladů v celkové částce 3 170 Kč, tj. žalobkyni přísluší 310,66 Kč. Účelně vynaložené náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 355 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 400 Kč, a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 315 Kč. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřekročila částku 50 000 Kč. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III.).
13. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), neboť ke stanovení odlišné lhůty soud neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.