Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 C 68/2026-21

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného

o zaplacení 23 566,92 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 23. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 13 156 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 364 Kč od 10. 09. 2025 do 22. 12. 2025, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 364 Kč od 23. 12. 2025 do zaplacení a částky 410,92 Kč.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 236 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 23. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 13 156 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 364 Kč od 10. 09. 2025 do 22. 12. 2025, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 364 Kč od 23. 12. 2025 do zaplacení a částky 410,92 Kč.III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 236 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 23 566,92 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum s žalobkyní smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 20 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky společně s úrokem ve výši 1,066 % denně z čerpané částky. Zároveň se žalovaný zavázal zaplatit poplatek za vyplacení úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené částky a poplatek za sjednanou doplňkovou službu „presto“ ve výši 165 Kč. První splátka byla splatná dne datum a datum splatnosti celého úvěru bylo sjednáno ke dni datum. Úvěr byl žalovanému vyplacen prostřednictvím bankovního převodu na účet č. č. účtu dne datum v částce 10 000 Kč. Žalovaný nehradil své závazky řádně a včas, pročež žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni datum, kdy žalovaný neuhradil ničeho ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne datum. Nárok žalobkyně tak sestává z jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, poplatku za vyplacení úvěru ve výši 199 Kč, smluvního úroku ve výši 12 792 Kč, a poplatku za službu „presto“ ve výši 165 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstala pasivní.

3. Zdejší soud postupoval podle , (dále jen „ “), a k projednání věci nenařídil ústní jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, čímž se jeho souhlas předpokládá ( ).

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaný podepsal dne datum s žalobkyní u označenou jako smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta možnost čerpat prostředky až do výše 20 000 Kč s možností postupného čerpání, a to bezhotovostně na účet žalovaného č. č. účtu. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 1,066 % denně z čerpané částky, poplatkem ve výši 1,99 % z vyplacené tranše úvěru a poplatky za sjednanou doplňkovou službu presto ve výši 165 Kč, a to nejpozději do datum. RPSN je ve smlouvě uvedena ve výši 2 015,55 %. Z přehledu bankovních transakcí žalobkyně je zřejmé, že žalovanému byla vyplacena částka 10 000 Kč. Žalovaný na svůj dluh podle sdělení žalobkyně neuhradil ničeho. Předžalobní výzva na žalovanou částku ze dne datum byla žalovanému podle podacího lístku zaslána dne datum.

5. Podle , , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

6. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění, dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní nevznikl uzavřením shora uvedené smlouvy závazek v podobě úročného úvěru podle , ve spojení se , o spotřebitelském úvěru, byť strany uvedené smlouvy zjevně uzavření tohoto druhu závazku zamýšlely, což je zřejmé z obsahu smlouvy, a dále z odkazu na ustanovení v úvodních ustanoveních smlouvy.

8. Soud dospěl k závěru o neplatnosti závazku – smlouvy o úvěru, kterou dovozuje z ujednání o výši úroků a poplatku, které měl žalovaný z půjčených peněz žalobkyni zaplatit. Soud totiž dospěl k závěru, že celková částka, kterou měl žalovaný vedle jistiny zaplatit navíc, byť je ve smlouvě rozčleněna, by v případě platné smlouvy nemohla představovat nic jiného než zmíněné úroky ve smyslu , tedy formu úplaty za poskytnuté finanční prostředky. Žalobkyně je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček a spotřebitelských úvěrů, a zmíněné částky, bez ohledu na skutečnost, jak jsou ve formulářových smlouvách nazvány, by za předpokladu platnosti závazku nemohly být z hlediska právní kvalifikace tohoto ujednání ničím jiným, než zmíněným úrokem. Na tomto závěru nemůže bez dalšího nic změnit ani fakt, že jednotlivé částky byly ve smlouvě o úvěru rozděleny na další části. Je tomu tak proto, že podle názoru soudu se jedná pouze o formální rozčlenění tak, aby vypadal příznivěji, aniž by však toto rozdělení reflektovalo skutečné rozdělení žalobkyní poskytovaných služeb. Je zřejmé, že za zjištěného skutkového stavu nebylo možno učinit jakýkoli jiný závěr, než že celé rozčlenění částek je ryze formální a že celá částka nemůže představovat nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok tedy zastírá další úročení peněz vedle sjednaných úroků, slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zcela zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody.

9. V tomto kontextu soud dodává, že vedle úroků lze nepochybně sjednat i poplatky, které kryjí různé služby související s poskytnutím finančních prostředků, nicméně soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti považuje celý nárok z titulu poplatku a úroku jako ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 1,066 % denně z dlužné částky, ve smlouvě je dokonce uváděna RPSN 2 015,55 %, což je ujednáním neplatným podle pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Pro zjednodušení odůvodnění těchto závěrů lze rovněž odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , v němž je vyřčen názor na rozpor určité výše úroků sjednaných ve smyslu , (podle současné úpravy ) v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejího sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami. Tato sazba v dané době nepřekračovala v průměru 8,5 % ročně (www.cnb.cz, systém časových řad ARAD). Soud v daném případě nezjistil ani žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možno takto vysokou sazbu úroků v daném případě akceptovat. Naopak z dostupných zjištění vyplývá, že se jednalo o standardní nabídku spotřebitelského úvěru.

10. Soud se dále zabýval tím, zda lze obsah ujednání o úrocích oddělit od ostatního obsahu smlouvy o úvěru a s ohledem na skutečnost, že úrok je pojmovým znakem daného typu smlouvu, dospěl k závěru, že toto oddělit nelze.

11. Žalovanému tudíž nevznikla jiná povinnost než žalobkyni vrátit zapůjčenou jistinu ve výši 10 000 Kč. Právním důvodem vzniku pohledávky s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy jako celku, není závazkový vztah ze smlouvy o úvěru, ale plnění žalobkyně z neexistujícího či neplatného právního jednání, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila. Z hlediska právního posouzení se tedy jedná o bezdůvodné obohacení dle . Podle přitom platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, uložil mu soud povinnost vrátit zbývající část jistiny dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s , jehož výše požadovaná žalobkyní neodporuje , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

12. Pokud jde o počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení, pak k tomuto soud uvádí, že první doložená výzva žalobkyně ze dne 14. 12. 2025 stanovila žalovanému třídenní lhůtu pro zaplacení. Žalobkyně předložila podací lístek, ze kterého bylo zjištěno, že upomínka byla předána poštovnímu úřadu k přepravě dne datum. Dne datum se již upomínka mohla dostat do sféry dispozice žalovaného. Žalovaný byl povinen plnit do tří dnů, tj. do datum. Soud má tak za prokázané, že žalovaný je v prodlení ode dne datum, kdy od tohoto dne přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši.

13. Ve zbývající části, tedy co do 13 156 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 364 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 364 Kč od datum do zaplacení a částky 410,92 Kč, soud žalobu zamítl z důvodů výše uvedených.

14. V dané věci nebyl vydán platební rozkaz, soud pokračoval v řízení, a proto podle Položky 2, bodu 2. Sazebníku poplatků k , o soudních poplatcích, doměřil soud soudní poplatek částkou ve výši 236 Kč do celkové částky 1 179 Kč podle Položky 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku, a uložil jej výrokem III. žalobkyni doplatit na účet Okresního soudu Plzeň-sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.

16. O lhůtách k plnění rozhodl soud podle tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Nebude-li částka uvedená ve výroku III. tohoto rozsudku zaplacena ve stanovené lhůtě, bude po marném uplynutí lhůty 30 dní od splatnosti vymáhána celním úřadem.