Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
15 C 195/2025-33
Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Koblasovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
pro 197 508,61 Kč s příslušenstvím - úvěr
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 959,99 Kč a částku ve výši 90 513,29 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších:
a) 8 524,71 Kč
- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 274,17 Kč,
- s kapitalizovaným úrokem ve výši 398,84 Kč,
- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 524,71 Kč od 15. 12. 2024 do zaplacení,
- s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 6 724,71 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení,
b) 14 748,14 Kč
- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 789,59 Kč,
- s kapitalizovaným úrokem ve výši 695,49 Kč,
- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 708,13 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení,
- s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 15 642,69 Kč od 9. 7. 2024 do zaplacení,
c) 81 762,48 Kč
- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 865,07 Kč,
- s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 660,04 Kč,
- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 172 275,77 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení,
- s úrokem ve výši 9,20 % ročně z částky 169 190,77 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení,
se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 959,99 Kč a částku ve výši 90 513,29 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších:a) 8 524,71 Kč- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 274,17 Kč,- s kapitalizovaným úrokem ve výši 398,84 Kč,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 524,71 Kč od 15. 12. 2024 do zaplacení,- s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 6 724,71 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení,b) 14 748,14 Kč- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 789,59 Kč,- s kapitalizovaným úrokem ve výši 695,49 Kč,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 708,13 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení,- s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 15 642,69 Kč od 9. 7. 2024 do zaplacení,c) 81 762,48 Kč- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 865,07 Kč,- s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 660,04 Kč,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 172 275,77 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení,- s úrokem ve výši 9,20 % ročně z částky 169 190,77 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení,se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Návrhem podaným dne 23.4.2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částek uvedených ve výrocích I. a II. shora. Žaloba byla odůvodněna tím, že po ověření úvěruschopnosti žalované byla mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba. (dříve pod názvem právnická osoba Bank, a.s.), a žalovanou:
a) dne 9.2.2021 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. hodnota.V souladu se smlouvou byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 14 000 Kč. Současně jí byla poskytnuta kreditní karta. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. V důsledku porušení smluvních povinností způsobené zejména prodlením s hrazením měsíční povinné minimální splátky, využil věřitel svého práva sjednaného v podmínkách a dne 1.8.2024 ukončil smlouvu a vyzval žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky. Ke dni ukončení činila dlužná částka celkem 8 923,55 Kč. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany původního věřitele postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9.12.2024, a to s účinností ke dni 13.12.2024. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 3.1.2025. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 8 524,71 Kč sestávající dlužné jistiny úvěru ve výši 6 724,71 Kč a z poplatků ve výši 1 800,00 Kč; dále nárokovala příslušenství. Žalobkyně dále uvedla, že přesný výčet transakcí kreditní kartou, výše smluvních úroků a průběh splácení jsou zachyceny v přiložených měsíčních výpisech z účtu č. hodnota ke kreditní kartě Kreditní účet za období od data uzavření smlouvy do ukončení smlouvy.
b) dne 9.2.2021 uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Anonymizováno Anonymizováno. Na základě ujednání v čl. II. a III. smlouvy poskytl věřitel žalované úvěr ve výši 26 000 Kč z úvěrového účtu č. č. účtu. Po žalované požadovala žalobkyně zaplatit dlužnou úvěru ve výši 15 642,69 Kč, poplatky ve výši 1 065,44 Kč, kapitalizované úroky z úvěru ve výši 695,49 Kč a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 789,59 Kč. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany věřitele postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9.12.2024, a to s účinností ke dni 13.12.2024. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.
c) dne 15.9.2020 uzavřena smlouva o úvěru - konkrétně SMLOUVA O ÚVĚRU S POJIŠTĚNÍM SCHOPNOSTI SPLÁCET Konsolidace půjček. Na základě ujednání v čl. II. a IV. smlouvy poskytl věřitel žalované úvěr ve výši 234 000,00 Kč z úvěrového účtu č. č. účtu. Část úvěru byla poskytnuta na úhradu dřívějších peněžitých závazků žalované a zbývající část úvěru byla žalované poskytnuta neúčelově, převodem na běžný účet žalované. Žalovaná porušila své závazky ze smlouvy zejména tím, že byla opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. Banka proto využila svého práva sjednaného v čl. 14 písm. a) produktových podmínek ve spojení s čl. I. smlouvy a dopisem ze dne 24.6.2024 ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni 24.06.2024. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany věřitele postoupena žalobkynina základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9.12.2024, a to s účinností ke dni 13.12.2024. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně po žalované požadovala zaplacení: dlužné jistiny úvěru ve výši 169 190,77 Kč, poplatků ve výši 3 085,00 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 6 660,04 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 10 865,07 Kč, úroků ve výši 9,20% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 169 190,77 Kč od 25.06.2024 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 14,75% p.a. z dlužné částky ve výši 172 275,77 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 169 190,77 Kč, dlužných poplatků ve výši 3.085,00 Kč, od 18.12.2024 do zaplacení.
Žalovaná se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřila.
Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané uzavření shora uvedených úvěrových smluv. Soud má obsahem smluv a doloženými výpisy za prokázané, že žalovaná od předchůdce žalobkyně převzala v prvém případě peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, ve druhém případě peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč a ve třetím případě peněžní prostředky ve výši 234 000 Kč. Původní věřitel postoupil shora uvedené pohledávky za žalovanou žalobkyni.
Dle § 2395 o. z. zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Dle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Dle § 1815 o. z. ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
Dle § 86 odst. 1 , 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Nepochybně se jedná o spotřebitelské smlouvy, na které je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalované uvedla, že její právní předchůdce porovnával příjem žalované a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Žalobkyně je toho názoru že za dostačující lze považovat to, že že listin y, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě.
Dle soudu nebylo doloženo náležité ověření úvěruschopnosti žalované, když nebyly zjištěny údaje o jejích příjmech a výdajích. Při posuzování úvěruschopnosti je nutno porovnat příjmy a výdaje, a nikoliv pouze mechanicky vycházet z příjmů žadatele o úvěr, případně výdaje stanovovat na základě dat z ČSÚ. Žalobkyně, resp. její předchůdce, tak nesplnila povinnost vyplývající z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto jsou ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouvy výše uvedené neplatné.
Protože právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalované částky 14 000 Kč, 26 000 Kč a 234 000 Kč na základě neplatných smluv, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna vydat.
V řízení bylo výpisy z účtů prokázáno, že žalovaná plnila takto:
a) na smlouvu, kterou čerpala úvěr 14 000 Kč plnila celkem 14 358,81 Kč
b) na smlouvu, kterou čerpala úvěr ve výši 26 000 Kč plnila celkem 24 040,01 Kč
(v roce 2021 zaplatila dle výpisů celkem 7 210,07 Kč, v roce 2022 částku 7 206,48 Kč, v roce 2023 částku 7 206,48 Kč a v roce 2024 částku 2 416,98 Kč).
c) na smlouvu, kterou čerpala úvěr ve výši 234 000 Kč plnila celkem 143 486,71 Kč
(v roce 2020 zaplaceno 10 533,18Kč, v roce 2021 zaplaceno 44 574,63, v roce 2022 zaplaceno 42 130,80 Kč, v roce 2023 zaplaceno 42 733,33 Kč a v roce 2024 zaplaceno 3 514,77 Kč).
Soud žalobkyni přiznal z titulu bezdůvodného obohacení částku 1 959,99 Kč (rozdíl mezi částkou 26 000 Kč a 24 040,01Kč) a částku ve výši 90 513,29 Kč (jako rozdíl mezi částkou 234 000 Kč a částkou 143 486,71 Kč).
Podle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021 -262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že „důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaná se doposud nedostala do prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Skutečnost, že poskytovatel úvěru poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé ZSÚ, má za následek neplatnost uzavřené smlouvy. V takovém případě je spotřebitel povinen vrátit věřiteli poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 ZSÚ). Soud v řízení nezískal žádné poznatky o aktuálním příjmu spotřebitelky a jejích celkových sociálních a majetkových poměrech. Stanovil proto lhůtu k vrácení žalované částky v délce 3 dnů. Toto rozhodnutí o lhůtě splatnosti má konstitutivní účinky, před uplynutím stanovené lhůty je vyloučeno, aby se žalovaná dostala do prodlení. Z popsaného důvodu žalobkyni dosud nevzniklo právo na úroky z prodlení. Soud proto žalobě zčásti vyhověl výrokem I. rozsudku.
Výrokem II. byla žaloba zamítnuta co do požadovaných úroků a plnění, na která v důsledku neplatných smluv nevznikl žalobkyni nárok.
Výrokem III. bylo rozhodnuto o nákladech řízení podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Míra procesního úspěchu žalované v řízení byla vyšší, než u žalobkyně, žalované však žádné náklady řízení nevznikly. Proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.