Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 121/2022-189

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Česká republika - Jméno žalované A, IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A sídlem Adresa žalované B

adresa pro doručování: Jméno žalované B

Územní pracoviště Brno, Příkop 11, 602 00 Brno

o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

takto:

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemku p. č. hodnota, orná půda o výměře 37 591 m2, zapsaném na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a katastrální území adresa, vedeném u právnická osoba pro Vysočinu, Katastrální pracoviště adresa, se zrušuje.

II. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazuje pozemek p.č. 569/1, orná půda o výměře 18 796 m2, vzniklý oddělením z pozemku p.č. hodnota zapsaném na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a katastrální území adresa, podle geometrického plánu č. hodnota-425/2025 ze dne 4. 11. 2025, vyhotoveného tituly před jménem jméno FO.

III. Do výlučného vlastnictví žalobkyně se přikazuje pozemek p.č. 569/2, orná půda o výměře 18 795 m2, vzniklý oddělením z pozemku p.č. hodnota zapsaném na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a katastrální území adresa, podle geometrického plánu č. hodnota-425/2025 ze dne 4. 11. 2025, vyhotoveného tituly před jménem jméno FO.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví částku 3 425,15 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit náklady řízení vzniklé České republice – Okresnímu soudu v Třebíči ve výši 8 788 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalobkyně je povinna zaplatit soudní poplatek ze žaloby ve výši 7 000 Kč podle položky č. hodnota bodu 1 a 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou , o soudních poplatcích, v platném znění, a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Třebíči č. č. účtu, VS var. symbol.

Odůvodnění:

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemku p. č. , hodnota, , orná půda o výměře 37 591 m2, zapsaném na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , vedeném u , právnická osoba, pro Vysočinu, Katastrální pracoviště , adresa, , se zrušuje.II. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazuje pozemek p.č. 569/1, orná půda o výměře 18 796 m2, vzniklý oddělením z pozemku p.č. , hodnota, zapsaném na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , podle geometrického plánu č. , hodnota, -425/2025 ze dne 4. 11. 2025, vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, .III. Do výlučného vlastnictví žalobkyně se přikazuje pozemek p.č. 569/2, orná půda o výměře 18 795 m2, vzniklý oddělením z pozemku p.č. , hodnota, zapsaném na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , podle geometrického plánu č. , hodnota, -425/2025 ze dne 4. 11. 2025, vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, .IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví částku 3 425,15 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.VI. Žalobkyně je povinna zaplatit náklady řízení vzniklé České republice – Okresnímu soudu v Třebíči ve výši 8 788 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.VII. Žalobkyně je povinna zaplatit soudní poplatek ze žaloby ve výši 7 000 Kč podle položky č. , hodnota, bodu 1 a 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou , o soudních poplatcích, v platném znění, a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Třebíči č. , č. účtu, , VS , var. symbol, .

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 16. 9. 2022 se žalobkyně domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku p. č. hodnota, zapsaného na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a k.ú. adresa. Původně bylo (spoluvlastnictví) zapsáno pro žalobkyni a jméno FO, bytem adresa, jako nedostatečně identifikovaného vlastníka, s tím, že každý ze spoluvlastníků vlastnil id. ½ pozemku. Žalobkyně se domnívala, že žalovaná 1. již nežije, tedy ztratila způsobilost být účastníkem řízení, a proto byla žaloba podána i vůči neznámým dědicům po jméno FO. Žaloba byla odůvodněna tak, že žalobkyně nemá zájem setrvávat ve spoluvlastnictví, neboť skutečnost, že nemovitost má neznámého spoluvlastníka brání řádnému užívání a udržování věci. Vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti dohodou podle ustanovení není podle žalobkyně možné. Dále žalobkyně tvrdila, že reálné rozdělení nemovitosti ani jiné efektivní nakládání s nemovitostí není s ohledem na velikost spoluvlastnického podílu možné a ani účelné. Žalobkyně proto v souladu s ustanovením navrhla zrušení spoluvlastnictví k nemovitosti tak, aby nemovitost byla za náhradu podle znaleckého posudku přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně.

2. Okresní soud v Třebíči následně podání žalobkyně označené jako žaloba na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku p. č. hodnota zapsaném na listu vlastnictví pro obec a k.ú. adresa a přikázání tohoto pozemku do výlučného vlastnictví žalobkyně za náhradu odmítl. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně usnesením ze dne 13. 3. 2023, č.j. -39 rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že řízení ve věci zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. K dovolání žalobkyně Nejvyšší soud usnesením ze dne 19. 12. 2023, č.j. -74, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 3. 2023, č.j. spisová značka, ve výroku I. ve vztahu k žalovaným neznámým dědicům a ve výroku II. zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Krajský soud v Brně jako soud odvolací následně usnesením ze dne 23. 1. 2024, č.j. spisová značka, věc vrátil Okresnímu soudu v Třebíči zpět k dalšímu řízení, jelikož zastavení řízení ve vztahu k neznámým dědicům nabylo namístě, neboť ustálená judikatura Nejvyššího soudu připouští v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví podat žalobu proti neznámým dědicům, není-li znám dědic spoluvlastnického podílu zemřelého podílového spoluvlastníka.

3. Okresní soud v Třebíči následně usnesením ze dne 14. 2. 2024, č.j. -83, ustanovil žalovaným neznámým dědicům podle , , po zemřelé jméno FO, opatrovníka tituly před jménem jméno FO, advokáta. Následně bylo v řízení zjištěno, že spoluvlastnický podíl po zemřelé jméno FO přešel na Českou republiku, a to podle , ve spojení s č. , a , o katastru nemovitostí, v platném znění. Z uvedeného důvodu Okresní soud v Třebíči usnesením ze dne 17. 4. 2024, č.j. -93, připustil, aby na místo žalovaných vstoupil do řízení nabyvatel vlastnického práva k předmětnému spoluvlastnickému podílu, jímž je Česká republika.

4. Žalovaná se následně k podané žalobě vyjádřila tak, že ač respektuje zákonný imperativ nemožnosti nutit někoho setrvat ve spoluvlastnictví ve smyslu , (dále jen o. z.), tak se způsobem vypořádání spoluvlastnictví nevrženého žalobkyní nesouhlasí. Podle žalované jediné přijatelné řešení věci, je reálné rozdělení pozemku ve smyslu o. z., což je podle žalované ostatně primární způsob řešení rozdělení spoluvlastnictví, nedohodnou-li se na něm spoluvlastníci mimosoudně. Žalovaná se domnívá, že rozdělení předmětného pozemku nic nebrání. Podle žalované se jedná o snadno rozdělitelnou ornou půdu bez příslušenství, jejíž nemalá výměra a lokace zaručuje, že se rozdělením nesníží podstatně hodnota předmětného pozemku.

5. Přestože bylo řízení následně k návrhu účastníků řízení podle č. , v platném znění (dále jen ) přerušeno, s cílem mimo soudního vyřešení sporu, tak v průběhu přerušení řízení nedošlo mezi účastníky k řádné dohodě o vypořádání podílového spoluvlastnictví, a proto soud v řízení pokračoval.

6. K projednání věci soud nařídil jednání na den 9. 7. 2025 a na den 29. 4. 2026, na němž provedl listinné důkazy a zjistil aktuální stanoviska účastníků řízení, přičemž z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z listu vlastnictví č. hodnota pro obec a katastrální území adresa vyplývá, že pozemek p.č. hodnota, orná půda o výměře 37 591 m2, je zapsán v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalované, s příslušností hospodařit s majetkem státu pro Jméno žalované A, se sídlem adresa, a to pro každého ze spoluvlastníků id. ½ spoluvlastnického podílu. Z katastrální mapy je zřejmé, že předmětný pozemek je obdélníkového tvaru, vedle něhož se nacházejí pozemky totožných tvarů a jeho rozdělení na dva pozemky je reálně možné. Za tímto účelem soud ustanovil usnesením ze dne 17. července 2025, č.j. spisová značka, znalce z oboru geodézie a kartografie právnická osoba, který vyhotovil geometrický plán č. hodnota-425/2025 ze dne 4. 11. 2025, jímž byl pozemek p. č. hodnota rozdělen na pozemky p. č. 569/1 o výměře 18 796 m2 a na pozemek p.č. 569/2 o výměře 18 795 m2, tedy na severní a jižní část původního pozemku. Znalec též vypracoval výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) k nově vzniklým parcelám dle geometrického plánu s tím, že pozemek p. č. 569/1 má kód BPEJ 54700 o výměře 10 486 m2 a kód 54712 o výměře 8 310 m2 a pozemek p.č. 569/2 má kód BPEJ 54700 pro výměru 13 750 m2 a kód 54712 pro výměru 5 045 m2. Soud též vycházel z tvrzení žalobkyně, které nebylo žalovanou v řízení rozporováno, že jižní část pozemku je obdělávána žalobkyní, zatímco severní část je zarostlá a leží ladem.

7. Podle ustanovení § 1140 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

8. Podle § 1141 odst. 2 o. z. spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

9. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastnictví.

10. Soud vycházeje z ustanovení § 1140 o. z. a k návrhu žalobkyně podílové spoluvlastnictví k pozemku p.č. hodnota o výměře 37 591 m2, orná půda, zrušil a přistoupil k vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením tohoto pozemku, jelikož jeho rozdělení na dva pozemky bylo se zohledněním kritérií vymezených v ustanovení § 1142 odst. 2, věty první, o. z. možné. Podle geometrického plánu č. hodnota-425/2025 ze dne 4. 11. 2025 vznikly dva pozemky, které se liší ve výměře pouze o 1 m2, jsou stejného tvaru a k oběma je zajištěn přístup. V této souvislosti přisvědčil soud tvrzení, že žalobkyně se o jižní část předmětného pozemku dlouhodobě stará, a proto přikázal do jejího výlučného vlastnictví pozemek p.č. 569/2, a do výlučného vlastnictví žalované přikázal pozemek v severní části p. č. 569/1. Jelikož oba nově vniklé pozemky nebyly co do bonity půdy totožné, rozhodl soud o povinnosti žalobkyně uhradit žalované (jako vypořádací podíl) částku 3 425,15 Kč, která zohledňuje skutečnost, že co do bonity půdy podle oceňovací a její přílohy č. hodnota, představuje administrativní (vyhlášková) hodnota pozemku p.č. 569/1 částku 114 872 Kč a hodnota pozemku p.č. 569/2 částku 121 722,30 Kč, tedy aby bylo dosaženo průměrné hodnoty pozemku 118 297,15 Kč, byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalované shora uvedenou částku. Soud má s ohledem na charakter předmětného pozemku – orná půda, jeho dosavadního využití a jeho umístění v terénu za to, že určení hodnoty (ceny) obou nově vzniklých pozemků podle uvedené vyhlášky, je pro vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi účastníky dostačující a není třeba zjišťovat pomocí znalce obvyklou cenu předmětných pozemků. Pokud bylo žalobkyní žádáno o vypořádání jejích tvrzených investic do předmětného pozemku, tak takový nárok byl vznesen až po koncentraci řízení a nebyl opřen o konkrétní skutková tvrzení ani důkazy, a proto se jím soud nezabýval.

11. Pokud se týče náhrady nákladů řízení, tak soud vycházel z nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , a stanoviska Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. , podle něhož v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, mající povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch ( ). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle č. hodnota odst. 1 a práva na soudní ochranu podle d, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníků, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Jelikož v daném řízení nebyly dány zvláštní důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z podílových spoluvlastníků, nebylo žádnému z účastníků přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

12. O povinnosti uhradit náklady řízení vzniklé České republice, představující uhrazenou odměnu a náklady za vyhotovení geometrického plánu ustanovenému znalci právnická osoba podle usnesení soudu ze dne 5. 1. 2026, č.j. -174, ve výši 17 576 Kč, bylo rozhodnuto podle , tj. dle výsledku sporu při zohlednění výroku o nákladech řízení účastníků tak, že žalobkyně uhradí ½ nákladů vzniklých státu, a to ve lhůtě k plnění podle Žalované tato povinnost uložena nebyla, jelikož ta je osvobozena od soudních poplatků.

13. Z obsahu spisu se též podává, že žalobkyní doposud nebyl uhrazen soudní poplatek za podanou žalobu ve výši 7 000 Kč podle položky č. 6 bodu 1 a 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou , o soudních poplatcích, v platném znění, a proto soud tuto povinnost uložil žalobkyni podle uvedeného zákona, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (srov. věty první, za středníkem).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.