Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1069/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové, soudce zpravodaje Tomáše Langáška a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatele Tomáše Zajíčka, zastoupeného advokátem JUDr. Václavem Polomisem, sídlem Randova 206, Klatovy, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. ledna 2026 č. j. 11 Co 173/2025-260 a unesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 28. května 2025 č. j. 9 C 241/2023-217, za účasti Krajského soudu v Plzni a Okresního soudu v Klatovech, jako účastníků řízení, a Lukáše Jelínka, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení rozhodnutí, která jsou označena v záhlaví. Tvrdí, že jimi byla porušena jeho práva podle a d.

2. Okresní soud v Klatovech usnesením uložil stěžovateli (neúspěšnému žalobci) zaplatit vedlejšímu účastníkovi (žalovanému) náhradu nákladů řízení (napadené usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 28. 5. 2025 č. j. -217). Stěžovatel se odvolal. Krajský soud v Plzni změnil usnesení okresního soudu tak, že náhradu nákladů řízení snížil (napadené usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 1. 2026 č. j. -260). Obě usnesení stěžovatel napadl ústavní stížností a navrhl odklad jejich vykonatelnosti.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že soudy stanovily výši nákladů řízení v částce, která stěžovateli hrozí ekonomickým zhroucením. Podle stěžovatele měly soudy aplikovat , tedy zohlednit okolnosti hodné zvláštního zřetele (u stěžovatele mělo jít o jeho věk a skutečnost, že je student a nemá úspory). Navíc soudy nesprávně posoudily tarifní hodnotu věci. Tímto postupem podle stěžovatele obecné soudy porušily zásadu rovnosti zbraní a účinného přístupu k soudní ochraně a jeho právo na ochranu majetku.

4. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

5. Ústavní soud v řízení o ústavní stížnosti zasáhne do rozhodovací činnosti soudů pouze tehdy, pokud byla pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody stěžovatele ( , a y). Navíc ústavní stížnosti proti rozhodnutí obecných soudů o nákladech řízení jsou zpravidla zjevně neopodstatněné, neprovázejí-li věc takové (mimořádné) okolnosti, které ji činí co do ústavní roviny významnou. Tvrzený rozpor proto musí být u nákladových věcí zpravidla doplněn dalšími okolnostmi, typicky přesahem vlastního zájmu stěžovatele [viz stanovisko pléna sp. zn. (97/2025 Sb.) ze dne 5. 3. 2025, bod 34].

6. Pokud měl stěžovatel za to, že otázka nákladů řízení přesahuje jeho vlastní zájmy, bylo na něm, aby tento přesah konkrétně vysvětlil a doložil (viz nález

sp. zn.

ze dne 8. 4. 2025, bod 31). To ale neudělal. Navíc neslouží ke zmírňování majetkových rozdílů mezi procesními stranami. Slouží k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil [viz nález

sp. zn.

ze dne 5. 11. 2008 (N 189/51 SbNU 307), bod 13].

7. Co se týče určení tarifní hodnoty věci, i zde se jedná o námitku na úrovni podústavní (konkrétně aplikace ustanovení advokátního tarifu). Vypořádání těchto námitek je v kompetenci obecných soudů a Ústavní soud by zasáhl jen tehdy, pokud by došlo k porušení ústavně zaručených práv stěžovatele. Obecné soudy přitom řádně vysvětlily, jak určily tarifní hodnotu věci, a na jejich postupu Ústavní soud nespatřuje nic protiústavního.

8. Ústavní soud z uvedených důvodů ústavní stížnost stěžovatele odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle . Návrh na odklad vykonatelnosti sdílí osud ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. června 2026

Dita Řepková v. r.

předsedkyně senátu