Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 345/2024-97

Zmenené rozhodnutím 28 Co 90/2025-139
„Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Vávry a soudkyň Mgr. Jitky Múčkové a JUDr. Radky Semelové ve věci žalobkyně: [[Jméno žalobkyně]]., IČO [[IČO žalobkyně]] sídlem [[Adresa žalobkyně]] zastoupená advokátem [[Jméno advokáta]] sídlem [[Adresa advokáta]] proti žalovanému: [[Jméno žalovaného]], narozený [[Datum narození žalovaného]] bytem [[Adresa žalovaného]] o zaplacení částky 81 854,62 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 10. března 2025, č. j. 34 C 345/2024-97, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části II. výroku mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 15% úrok z prodlení ročně z částky 76 545 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Rozsudek soudu prvního stupně se v části II. výroku, ve které byla zamítnuta žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 15% úrok z prodlení ročně z částky 76 545 Kč od 12.4. 2024 do 26. 6. 2024, potvrzuje. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 14 463,70 Kč k rukám jejího zástupce, advokáta [[tituly před jménem]] [[Anonymizováno]], [[tituly za jménem]], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 9 617,80 Kč k rukám jejího zástupce, advokáta [[tituly před jménem]] [[Anonymizováno]], [[tituly za jménem]], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku."

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci

žalobce: Jméno žalobce A., IČ: IČO žalobce A,

sídlem Adresa žalobce A,

zastoupený Jméno žalobce B

advokátem v Anonymizováno, Jméno advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, nar. Datum narození žalovaného,

trvale bytem Adresa žalovaného,

o zaplacení částky 81.854,62 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši částka, úrokem ve výši částka, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a úrokem ve výši 9 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám tituly před jménem tituly za jménem, advokáta v Anonymizováno.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši , částka, , úrokem ve výši , částka, , úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a úrokem ve výši 9 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, , do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , tituly za jménem, , advokáta v , Anonymizováno, .

Žalobce se domáhal vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku 81.854,62 s úrokem z prodlení ve výši 63,72, Kč úrokem ve výši částka, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a úrokem ve výši 9 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba., uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, podle níž žalovanému poskytl úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal žalobci zaplatit celkovou částku ve 120 měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 9 % ročně. Dopisem ze dne datum došlo k zesplatnění úvěru, jelikož žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel. Smlouvou ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce, dlužná částka činila ke dni postoupení celkem částka.

Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil, zásilky soudu si nepřebíral a k nařízenému soudnímu jednání se nedostavil.

Podáním ze dne datum žalobce doplnil tvrzení následovně. Úvěruschopnost žalovaného byla dle tvrzení žalobce ověřena na základě informací poskytnutých žalovaným před uzavřením smlouvy a z veřejných registrů, a to za použití automatizovaných systémů. Konkrétní způsob prověření úvěruschopnosti vyplývá z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta. Právní předchůdce žalobce vycházel z průměrných příjmů žalovaného na běžném účtu ve výši částka a výdajů ve výši částka, kdy tyto jsou tvořeny splátkami úvěrů ve výši částka měsíčně, náklady na bydlení částka měsíčně, výdaji na živobytí částka měsíčně a ostatními výdaji částka měsíčně. Žalovaný celkem na úvěr uhradil částku částka. Dále žalobce doplnil výpočet dlužné jistiny, úroku a úroku z prodlení. Zesplatnění úvěru bylo žalovanému odesláno dne datum.

Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce.

Dle návrhu smlouvy a akceptace ve spojení s úvěrovými podmínkami měl být předmětem úvěr v částce částka, který se žalovaný měl zavázat splatit ve splátkách po částka. Úrok měl představovat 9 % ročně a sazba RPSN 9,37 %. Dle výpisu z účtu ve spojení s tabulkami platební historie a potvrzením o zřízení účtu čerpal žalovaný na úvěru částku částka a dle tvrzení žalobce celkem uhradil částka.

Výzvami ze dne datum a ze dne datum byl žalovaný vyzýván k úhradě. Dopisem ze dne datum mělo dojít k zesplatnění úvěru a žalovaný měl být vyzván k úhradě částky částka. Dopisem ze dne datum a dopisem ze dne datum měl být žalovaný vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobce. Pokud žalobce odkazoval na ustanovení § 573 občanského

zákoníku, toto ustanovení se týká došlé zásilky a nezakládá fikci ani domněnku dojití zásilky odeslané, předložené tabulky odeslané pošty tak doručení zásilek žalovanému neprokazují.

Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum ve spojení s potvrzením a seznamem postupovaných pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce.

Z tabulek a protokolu (č.l. 56-57 spisu), které se vztahují k tvrzenému posouzení úvěruschopnosti žalovaného, vyplývá, že v případě žalovaného bylo při posouzení výdajů žalovaného vycházeno z částek životního minima a normativních nákladů na bydlení, které se následně porovnávali s žalovaným deklarovanými výdaji. Dle tabulek označených žalobcem jako údaje klienta (č.l. 58, 82 spisu) měl být deklarovaný příjem žalovaného částka měsíčně a deklarované výdaje částka, částka a částka měsíčně. Tyto y nejsou podepsány žalovaným a není patrné, co uvedené částky ve skutečnosti představují. Protokol o ověření úvěruschopnosti bankou obsahuje obecné shrnutí postupů při prověřování úvěruschopnosti, žádné bližší konkrétní údaje vztahující se přímo k osobě žalovaného v něm obsaženy nejsou.

Z y obsahující podmínky přímého bankovnictví a z kopie občanského průkazu žalovaného nebyla učiněna žádná relevantní skutková zjištění.

Dle ustanovení se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

Dle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

Dle ustanovení § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

Dle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Dle ustanovení § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

Dle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

Přestože ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli na základě jeho požadavků úplné a pravdivé informace za účelem posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, věřitel je zároveň povinen postupovat při své činnosti s odbornou péčí, přiměřeným způsobem informace poskytnuté spotřebitelem ověřit a dokumenty a záznamy o své činnosti uchovávat tak, aby bylo možné hodnověrně ověřit plnění jeho povinností stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru. Z výše uvedeného plyne, že povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli úplné a pravdivé informace za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti nemůže přesouvat důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele a věřitel se nemůže s údaji poskytnutými spotřebitelem bez dalšího spokojit a je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit, prověřit a uchovat dokumenty a záznamy potřebné pro ověření splnění uložených povinností.

Ze shora uvedených zjištění ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřil. Vycházel-li právní předchůdce žalobce při posouzení měsíčních výdajů žalovaného z částky životního minima a normativních nákladů, které pouze formálně porovnával s údajně deklarovanými výdaji žalovaného, které nebyly dokládány, jedná se o posouzení zcela nedostatečné.

Ze shora uvedených závěrů vyplývá, že pokud právní předchůdce žalobce nějaké posouzení úvěruschopnosti žalovaného prováděl, pak pouze formálně, aniž by se zabýval skutečnými výdaji ve vztahu k počtu sjednaných splátek a jejich výši.

Vzhledem k tomu, že právní předchůdce úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřil, je na úvěrovou smlouvu třeba hledět jako na neplatnou (k tomu srovnej, pokud jde o absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance proti GK a pokud jde o povinnost věřitele řádně ověřit úvěruschopnost spotřebitele, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. ). Pro posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr lze jistě využít automatizované systémy, avšak je třeba, aby při jejich užití bylo vychozeno ze skutečných a relevantních údajů o příjmech a výdajích žalovaného, nikoliv z nedoložených údajů a statistických dat.

S ohledem na uvedené je tudíž žalovaný povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu. Žalovanému byla poskytnuta jistina ve výši částka, na kterou dosud uhradil dle tvrzení žalobce částka, zbývá tedy uhradit částka (k započtení plateb srov. odst. 17 rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2021, sp. zn. ). Tuto částku je žalovaný povinen uhradit ve lhůtě odpovídající možnostem spotřebitele, která bude dohodnuta účastníky řízení nebo soudem určena. Mezi účastníky řízení k takové dohodě nedošlo. S ohledem na shora nezjištěnou finanční situaci žalovaného byla stanovena lhůta 3 dnů dle . Nárok na případný úrok z prodlení by žalobci vznikl až v případě prodlení žalovaného s úhradou v takto stanovené lhůtě (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, č.j. , bod 17. odůvodnění).

Z výše uvedených důvodů soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobci částku částka (výrok I.) a ohledně zbývající části nároku žalobu zamítl (výrok II.).

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením , když žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 70 % (při vyčíslení předmětu řízení včetně příslušenství ke dni rozhodnutí soudu se jedná o částku částka) a neúspěšný v rozsahu 30 % (při vyčíslení předmětu řízení včetně příslušenství ke dni rozhodnutí soudu se jedná o částku částka). Žalobci proto náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 40 %.

Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka a odměnou zástupce žalobce dle ve spojení s , advokátní tarif, ve výši částka za úkon právní služby. Zástupce žalobce učinil ve věci 4 úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby a účast při jednání soudu dne datum. Za účelný úkon nelze považovat doplnění základních skutkových tvrzení na výzvu soudu, když tato měla být uvedena již v žalobním návrhu. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů částka, v případě účasti u jednání soudu se jedná o částku částka. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem představují náklady řízení žalobce částku částka, jelikož žalobci náleží náhrada nákladů v rozsahu 40 %, přiznal mu soud částku částka.

Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení , když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nesplní-li povinná strana dobrovolně povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněná strana domáhat jejich splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí.