Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 91/2026-33
Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, 767 01 Kroměříž
o zaplacení 14 395 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části požadující částka s úrokem z prodlení 12,75 % z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na soudním poplatku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet č. Anonymizováno/Anonymizováno, variabilní symbol var. symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části požadující , částka, s úrokem z prodlení 12,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na soudním poplatku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, .
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru částka uzavřené dne datum mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností Anonymizováno právnická osoba., IČO IČO (dále jen „původní věřitelka“), který se žalovaný zavázal vrátit do datum, což nesplnil, ač byl upomínán; uhradil pouze částka. Žalobkyně získala pohledávku od původní věřitelky postoupením. Předžalobní upomínku odeslala žalobkyně dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač si ji s výzvou osobně převzal.
3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , ze kterých soud zjistil následující skutkový stav: Původní věřitelka s žalovaným si prostředky dálkové komunikace potvrdili dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno (č.l. 13-16), ve znění dodatku ze dne datum (č.l. 17), na základě žádosti žalovaného z předchozího dne (č.l. 8-12). Žalobkyně dne datum vyplatila na bankovní účet uvedený ve smlouvě č. č. účtu částku částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem částka a úrokem částka do datum, resp. v nové lhůtě splatnosti podle dodatku do datum za poplatek částka, další úrok částka a sankci související s prodlením částka (RPSN 5 712,32 %). adresa neučinil tak. Podle tvrzení žalobkyně, které nepopřel, vrátil pouze částka. Ke zkoumání úvěruschopnosti klienta původní věřitelkou netvrdila žalobkyně nic konkrétního. Původní věřitelka podepsala dne datum s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek (č.l. 1921), což oznámila žalovanému dopisem ze dne datum (č.l. 22), odeslaným spolu s předžalobní upomínkou žalobkyně (č.l. 22v) dne datum (č.l. 23).
4. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb. “), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném do datum (dále jen „o. z.“).
5. Úvěrovou smlouvu však soud shledal absolutně neplatnou pro absenci tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru ve smyslu § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Vzhledem k pravidelně se opakujícímu požadavku soudu již z důvodu hospodárnosti soud žalobkyni nevyzýval k doplnění tvrzení a důkazních návrhů; věc je typová a žalobkyně si je nepochybně rizika spojeného s nesplněním této povinnosti vědoma. S možností posouzení nároku jako bezdůvodného obohacení ostatně sama pracuje v návrhu.
6. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Soud vyšel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný v řízení pro svou nečinnost nijak nezpochybnil, že mu původní věřitelka poskytla platbu částka, na kterou dosud vrátil pouze částka. Žalovaný se tedy na úkor původní věřitelky, dnes žalobkyně (na základě prokázaného a platného postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z.), bezdůvodně obohatil přiznanou částkou, kterou je povinen žalobkyni vrátit.
7. Ve zbytku žalobu s ohledem na posouzenou neplatnost úvěrové smlouvy zamítl, a to i pro úrok z prodlení, neboť podle § 87 odst. 1 poslední věty zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, k čemuž Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, vyložil (a zdejší soud se s ním ztotožňuje), že „spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text 'v době přiměřené jeho možnostem' míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad).“ Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze vnímat jako další soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů (vedle sankce absolutní neplatnosti) spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, které je speciálním ustanovením k obecnému pravidlu podle § 1958 odst. 2 o. z. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na úrok z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaný dostane až tehdy, neuhradí-li dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím (podpůrně podle § 160 o. s. ř. o. s. ř. ), kterou soud považuje za přiměřenou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vzhledem k tomu, že o skutečných současných poměrech žalovaného není soudu nic známo.
8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , neboť (ne)úspěch účastníků řízení byl v zásadě totožný.
9. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích.
Poučení:
Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.
Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem, může soud pohledávku státu po 30 dnech po jeho právní moci postoupit k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.