Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 56/2026-43
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Buškovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně
proti
žalovanému: Jméno žalovaného
o 46 205,25 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni
částku 14 955,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 955,75 Kč od 27. 5. 2025 do zaplacení
a částku 31 249,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 31 249,50 Kč od 27. 5. 2025 do zaplacení,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 449 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyničástku 14 955,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 955,75 Kč od 27. 5. 2025 do zaplacenía částku 31 249,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 31 249,50 Kč od 27. 5. 2025 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 449 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou k nadepsanému soudu domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 46 205,25 Kč s příslušenstvím, a to z titulu škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny v odběrném místě na adrese adresa. Žalobkyně žalovanému tuto škodu sestávající z ceny za neoprávněně odebranou elektřinu a z dalších souvisejících nákladů vyúčtovala. Žalovaný však žalobkyni dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu, která byla žalovanému zaslána.
2. Z výpisu z informačního systému základních registrů bylo zjištěno, že žalovaný má státní občanství Ukrajiny, tím je dán mezinárodní prvek. Podle čl. 49 bod 1 dvoustranné mezinárodní smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech publikované pod č. 123/2002 Sb. m. s., (dále jen „smlouvy“), se odpovědnost za náhradu škody, která vznikla v tomto případě, řídí českým právním řádem, neboť na území České republiky došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody – k neoprávněnému odběru elektřiny. Pravomoc českého soudu je dána čl. 49 bod 2 smlouvy, neboť se použijí právní předpisy České republiky.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalobkyni a žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagovali, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.
4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V odběrném místě na adrese adresa, (dále jen „odběrné místo“), byly na základě příkazu k provedení odpojení na výzvu obchodníka dne datum přerušeny dodávky elektřiny do tohoto odběrného místa pro neplacení. Dne datum bylo odběrné místo kontrolováno žalobkyní pověřenou osobou právnická osoba., jak vyplývá z protokolů č. hodnota a č. hodnota o kontrole odběrného místa ze dne datum a z plné moci ze dne datum. Při kontrole bylo podle protokolu zjištěno, že žalovaný na adrese odběrného místa prováděl paralelně dva neoprávněné odběry elektřiny z elektrizační soustavy bez měřící soustavy.
5. Podle protokolu o kontrole č. hodnota se jednalo o neoprávněný odběr ode dne datum, kdy došlo k přerušení dodávky elektřiny do odběrného místa, do provedené kontroly dne datum, tedy celkem za 127 dní, (dále jen „první neoprávněný odběr“).
6. Podle protokolu č. hodnota se jednalo o neoprávněnou manipulaci s elektroinstalací, konkrétně neoprávněně připojený kabel do rozvaděče hlavního domovního vedení vedoucí do bytu žalovaného, kde byla v konečném místě nalezena zásuvka, do které byl připojen elektrospotřebič – pračka, přičemž tato neoprávněná, do žádné měřící soustavy neregistrovaná, manipulace trvala od datum, tedy počátku trvání nájemní smlouvy žalovaného, do provedené kontroly dne datum, tedy celkem hodnota dní, (dále jen „druhý neoprávněný odběr“).
7. U prvního neoprávněného odběru byla celková spotřeba stanovena podle předchozí spotřeby ve výši 1 765 kWh. U druhého neoprávněného odběru byla spotřeba stanovena podle spotřeby zjištěného elektrospotřebiče – pračky – ve výši 236,5 kWh.
8. Žalovaný nebyl kontrole odběrného místa přítomen. Místo žalovaného byla podle protokolů o kontrole č. hodnota a č. hodnota přítomna majitelka bytu paní jméno FO. Zjištěné skutečnosti byly žalovanému sděleny oznámeními o výsledku kontroly odběrného místa ze dne datum, které byly zanechány v elektroměrovém rozvaděči. Následně žalobkyně informovala žalovaného o výsledcích kontroly odběrného místa dopisy ze dne datum, v nichž vyčíslila částku požadovanou za neoprávněné odběry elektřiny.
9. Fakturou č. hodnota ze dne datum žalobkyně vyúčtovala žalovanému za první neoprávněný odběr částku ve výši 31 249,50 Kč se splatností datum. Z výpočtu náhrady za první neoprávněný odběr soud zjistil, že tato částka sestávala z ceny neoprávněně odebrané elektřiny odpovídající předchozí spotřebě odběrného místa ve výši 18 504 Kč, dále z plateb za příkon ve výši 269,19 Kč a z nákladů vynaložených v souvislosti s kontrolou č. hodnota odběrného místa ve výši 12 476,31 Kč, to vše včetně DPH.
10. Fakturou č. hodnota ze dne datum žalobkyně vyúčtovala žalovanému za druhý neoprávněný odběr částku ve výši 14 955,75 Kč se splatností datum. Z výpočtu náhrady za druhý neoprávněný odběr soud zjistil, že tato částka sestávala z ceny neoprávněně odebrané elektřiny odpovídající zjištěné spotřebě elektrospotřebiče ve výši 2 479,44 Kč a z nákladů vynaložených v souvislosti s kontrolou č. hodnota odběrného místa ve výši 12 476,31 Kč, to vše včetně DPH.
11. Náklady spojené s oběma kontrolami odběrného místa žalobkyně uhradila společnosti právnická osoba., dne datum, jak vyplývá z čestného prohlášení zaměstnankyně žalobkyně ze dne datum.
12. Žalovaný žalobkyni za shora uvedené částky ničeho neuhradil ani před zaslané upomínky ze dne datum. Z předžalobní upomínky ze dne datum, jejíž odeslání dne datum má soud za prokázané z podacího razítka na vrácené dodejce, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.
13. Podle § 51 odst. 1 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, (dále jen „energetický zákon“), odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán. Podle odst. odst. 1 písm. e) bod 2 je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr měřený měřicím zařízením, které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.
14. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.
15. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona platí, že při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.
16. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný způsobil žalobkyni škodu, když v rozporu s § 51 odst. 2 energetického zákona odebíral elektřinu bez měřícího zařízení (§ 51 odst. 1 písm. c) energetického zákona), a dále odebíral elektřinu z elektrizační soustavy prostřednictvím odpojeného zařízení (§ 51 odst. 1 písm. e) bod 2 energetického zákona zákona). Žalobkyni tedy podle § 51 odst. 3 citovaného zákona svědčí právo na peněžní náhradu škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny v celkové výši 46 205,26 Kč, sestávající z částky představující škodu za neoprávněný odběr a nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. V souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. má žalobkyně rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z každé vyfakturované částky, a to ode dne následujícího po dni splatnosti příslušné faktury, tj. v obou případech od 27. 5. 2025 do zaplacení. S ohledem na shora uvedené bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 449 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 849 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.