Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 As 61/2026 - 24

- 25

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudkyň Mgr. Lenky Krupičkové a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: K. P., zastoupený Mgr. Martinem Kolářem, advokátem se sídlem Karlovo náměstí 559/28, Praha 2, proti žalovanému: Dopravní a energetický stavební úřad, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, za účasti: ČEPS, a.s., se sídlem Elektrárenská 774/2, Praha 10, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 10. 2025, č. j. DESU/031/025978/25, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 4. 2026, č. j. -50,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

IV. Žalobci se vrací soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jeho zástupce Mgr. Martina Koláře do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím ze dne 7. 10. 2025, č. j. DESU/031/025978/25, žalovaný podle bodu 2. , o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě , (dále jen „ “) rozhodl o omezení vlastnického práva žalobce zřízením věcného břemene ve prospěch osoby zúčastněné na řízení, které spočívá ve zřízení služebnosti ve formě strpění modernizace a posílení liniové stavby vedení přenosové soustavy, přetnutí vyvlastňovaných pozemků vodiči vedení přenosové soustavy, a to v ploše pozemků vymezené kolmým průmětem krajních vodičů tohoto vedení, konkrétně v plošném rozsahu 483,3 m2 k pozemku parc. č. XA, v rozsahu 156,3 m2 k pozemku parc. č. XB, v rozsahu 3,8 m2 k pozemku parc. č. XC a v rozsahu 129,9 m2 k pozemku parc. č. XD, vše zapsáno na LV X v k. ú. Ch. (výrok I). Tímto výrokem žalovaný taktéž podle zákona o vyvlastnění ve spojení s , o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury (dále jen „ “) rozhodl, že osoba zúčastněná na řízení jakožto vyvlastnitel je povinna zahájit uskutečnění účelu vyvlastnění ve lhůtě 4 let od nabytí právní moci rozhodnutí. Výrokem II. žalovaný rozhodl o náhradě za vyvlastnění.

[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), který ji v záhlaví specifikovaným rozsudkem zamítl.

[3] Rozsudek krajského soudu poté žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl blanketní kasační stížností. Nejvyšší správní soud jej v návaznosti na to usnesením ze dne 1. 6 2026, č. j. -14 vyzval k zaplacení soudního poplatku (výrok I.) a s odkazem na (dále jen „ “) též k doplnění kasační stížnosti o důvody, pro které rozsudek krajského soudu napadá, a to ve lhůtě 1 měsíce (výrok II.).

[4] Nejvyšší správní soud souběžně také informoval žalovaného a osobu zúčastněnou na řízení o tom, že ve věci byla podána kasační stížnost, která jim bude po doplnění zaslána. Na tuto informaci zareagoval žalovaný, který Nejvyššímu správnímu soudu mimo jiné sdělil, že správní řízení bylo vedeno v režimu zákona o urychlení výstavby, který v § 2 odst. 8 stanoví zvláštní procesní postup pro odstranění vad žalob a kasačních stížností (soud k odstranění vad po lhůtě stanovené pro jejich podání nepřihlíží a k odstranění nedostatků nevyzývá).

[5] Nejvyšší správní soud se tedy v nyní projednávané věci musel zabývat tím, zda má kasační stížnost všechny zákonné náležitosti. Mezi ty řadí mimo jiné uvedení toho, z jakých důvodů rozhodnutí krajského soudu stěžovatel napadá (z jakého důvodu ve smyslu byla kasační stížnost podána, a takto uvedený důvod i blíže skutkově a právně konkretizovat). K formulaci žalobních bodů se podrobně vyjádřil rozšířený senát NSS například v rozsudku ze dne 20. 12. 2005, č. j. , č. 835/2006 Sb. NSS, v němž mj. uvedl: „[ž]alobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti.“ Tyto závěry rozšířeného senátu lze dle ustálené judikatury plně vztáhnout i na formulaci důvodů kasační stížnosti. Kasační stížnost stěžovatele však náležitosti ve smyslu nesplňuje, neboť v ní stěžovatel neuvedl žádná tvrzení, která by bylo možno považovat za kasační námitky.

[6] Obecně je možné odůvodnění kasační stížnosti doplnit, k čemuž Nejvyšší správní soud stěžovatele vyzve podle Nyní projednávaná věc se však týká vyvlastnění pozemku za účelem realizace záměru vedení přenosové soustavy, přičemž žalovaný při rozhodnutí o vyvlastnění postupoval podle , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve spojení se zákonem o urychlení výstavby. Tato skutečnost plyne z rozhodnutí žalovaného, které je součásti soudního spisu a potvrzuje ji i příslušnost žalovaného jakožto úřadu příslušného podle zákona o vyvlastnění a téhož zákona.

[7] Ustanovení § 2 odst. 8 zákona o urychlení výstavby (ve znění účinném od 1. 1. 2024) obsahuje speciální procesní úpravu, podle které „k odstranění vad námitek, odvolání a rozkladu podaných po lhůtě stanovené pro jejich podání právním předpisem, podle kterého se podávají, se nepřihlíží. To platí i pro žaloby proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle věty první i pro opravné prostředky proti rozhodnutím o těchto žalobách. Správní orgán a soud k odstranění nedostatků podání nevyzývá“. Toto ustanovení se před obecnou úpravou uplatní přednostně, přičemž je třeba je vztáhnout i na řízení o kasační stížnosti (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2024, č. j. , bod 23; srov. též usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 10. 2025, č. j. ).

[8] V nyní projednávané věci je zřejmé, že kasační stížnost podaná stěžovatelem k Nejvyššímu správnímu soudu žádné důvody neobsahovala. Kasační soud však stěžovatele usnesením č. j. -14 vyzval mj. k tomu, aby ve lhůtě 1 měsíce kasační stížnost doplnil. Ani tato skutečnost však podle Nejvyššího správního soudu nemůže odůvodnit odhlédnutí od shora citovaných požadavků plynoucích z § 2 odst. 8 zákona o vyvlastnění. Předně je nezbytné uvést, že usnesení č. j. -14 bylo v dané věci vydáno Nejvyšším správním soudem bez znalostí všech rozhodných okolností obsažených v soudním spise krajského soudu a vycházelo z obecné úpravy , aniž by zohlednilo použití a výklad zvláštní úpravy plynoucí z zákona o vyvlastnění. Podle však platí, že „[s]oud (…) není vázán usnesením, jímž se toliko upravuje vedení řízení“. Mezi taková usnesení pak soudní praxe i odborná literatura řadí právě i výzvu k odstranění vad návrhu (Kühn, Z., Kocourek, T. a kol. . Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, str. 461). V tomto směru tedy nelze dovodit, že by uvedená výzva zavazovala Nejvyšší správní soud v dalším řízení. Pro úplnost lze dodat, že soudní praxe již dokonce dovodila, že ani (výslovné) nesprávné poučení o přípustnosti kasační stížnosti nemůže její přípustnost založit (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2004, č. j. -36, č. 737/2006 Sb.).

[9] V projednávané věci nelze odhlédnout od toho, že rozsudek krajského soudu byl stěžovateli doručen dne 20. 4. 2026, přičemž blanketní kasační stížnost podal až dne 4. 5. 2026, tedy poslední den lhůty ( ve spojení s ). Usnesení s výzvou k doplnění kasační stížnosti bylo stěžovateli doručeno 2. 6. 2026. Za těchto okolností tedy nelze dovozovat, že nebýt této výzvy, stěžovatel mohl postupovat podle zákona o vyvlastnění a kasační stížnost doplnit ve lhůtě pro její podání. Podal-li stěžovatel kasační stížnost poslední den lhůty, jeho pozice je z hlediska zákona o vyvlastnění shodná, ať už jej Nejvyšší správní soud po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti vyzval k jejímu doplnění či nikoliv (srov. nález Ústavního soudu ze dne 31. 1. 2012, sp. zn. ).

[10] S ohledem na výše uvedené je tedy třeba uzavřít, že stěžovatel v rámci kasační stížnosti podané ve lhůtě pro její podání neuplatnil žádné důvody. K případnému doplnění kasační stížnosti (jejího odůvodnění) po uplynutí této lhůty pak s ohledem na § 2 odst. 8 zákona o urychlení výstavby nelze přihlížet. I kdyby stěžovatel vady kasační stížnosti po uplynutí lhůty k jejímu podání odstranil, soud by k tomu nemohl přihlížet (viz usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. -96). Nejvyšší správní soud tedy kasační stížnost pro její neodstranitelnou vadu odmítl ( ve spojení s )

[11] O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Osoba zúčastněná na řízení pak podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu nesplnila.

[12] Nejvyšší správní soud dále rozhodl o vrácení soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč stěžovateli podle věty poslední , o soudních poplatcích. Podle tohoto ustanovení soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. Soudní poplatek ve výši 5 000 Kč tak bude v souladu s zákona o soudních poplatcích vrácen k rukám zástupce stěžovatele, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 24. června 2026

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu