Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
63 C 109/2025-40
Městský soud v Brně rozhodl soudkyní Mgr. Juditou Fadrusovou ve věci
žalobkyně Anonymizováno Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně,
se sídlem v Adresa žalobkyně,
zastoupené advokátem Anonymizováno.,
se sídlem v Anonymizováno
proti
žalovanému Jméno žalovaného, narozenému Datum narození žalovaného,
bytem v Adresa žalovaného
o 22.700,-Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8.090,-Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 14.610,-Kč, 11,75% úrok z částky 9.929,35 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 469,26 Kč a 11,75% úrok z prodlení z částky 9.929,35 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 2.094,-Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8.090,-Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 14.610,-Kč, 11,75% úrok z částky 9.929,35 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 469,26 Kč a 11,75% úrok z prodlení z částky 9.929,35 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 2.094,-Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobou podanou soudu dne 21.5.2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 22.700,-Kč s 11,75% úrokem z částky 9.929,35 Kč od 18.3.2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 469,26 Kč a od 18.3.2022 do zaplacení ve výši 11,75 % z částky 9.929,35 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a společností právnická osoba byla dne 1.11.2019 uzavřena smlouva č. hodnota s produktovým názvem „D Anonymizováno měsíční 10/2019“, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžité prostředky ve výši 15.000,-Kč, s tím, že poskytnutá částka bude splácena spolu s poplatkem ve výši 5.810,-Kč (28% úroky za půjčené peněžní prostředky, částka za administrativní činnost a komfortní splácení, částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení) v pravidelných 11 měsíčních splátkách po 1.735,-Kč a poslední splátkou ve výši 1.725,-Kč. Avšak v rozporu se smlouvou žalovaný příslušné splátky úvěru nesplácel, když naposled uhradil splátku dne 10.2.2020, a ke tomuto dni uhradil 6.910,-Kč, z čehož bylo 5.070,65 Kč započítáno na jistinu, která byla ponížena na 9.929,35 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 byla shora uvedená pohledávka společnosti právnická osoba vůči žalovanému postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 1.2.2022. Žalobkyně proto požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 9.929,35 Kč, dlužných poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 3.970,65 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 7.500,-Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 469,26 Kč a sankčních poplatků ve výši 1.300,-Kč, celkem tedy 22.700,-Kč s příslušenstvím.
2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti:
Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 1.11.2019 mezi žalovaným a společností právnická osoba, ve smlouvě se strany dohodly, že žalovanému bude poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 15.000,-Kč. Poskytnutou částku spolu s „poplatkem“ ve výši 5.810,-Kč, který byl tvořen součtem úroku ve výši 2.371,-Kč, částkou za zpracování, garanci celkové ceny a péči o zákazníka ve výši 3.439,-Kč, se žalovaný zavázal splácet v 11 pravidelných měsíčních splátkách po 1.735,-Kč a poslední 12. splátkou ve výši 1.725,-Kč.
Z listiny označené „výpočet smluvní pokuta“ a „výpočet zákonný úrok z prodlení“ bylo zjištěno, že v době od 1.11.2019 do 1.2.2022 bylo žalovaným uhrazeno celkem 6.910,-Kč (sloupec G).
3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 a výzvy k okamžitému splacení dluhu z 10.2.2022 soud zjistil, že žalovanému bylo oznamováno, že společnost právnická osoba, postoupila svoji pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. hodnota na žalobkyni (tehdy pod názvem právnická osoba.), a to smlouvou o postoupení pohledávek z 28.1.2022.
právnická osoba řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel dne 1.11.2019 s právní předchůdkyni žalobkyně smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), na základě které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15.000,-Kč, oproti závazku žalovaného poskytnutou částku spolu se sjednaným úrokem, poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru a dalších služeb vždy v sjednaných měsíčních splátkách. Účastníky bylo tedy dohodnuto, že za půjčení finanční částky 15.000,-Kč uhradí žalovaný úplatu ve formě úroků ve výši 2.371,-Kč (to je 15,8 % z poskytnuté částky), a ve formě poplatků ve výši dalších 3.439,-Kč, (to je 22,9 % z poskytnuté částky), celkem byl tedy sjednán úrok v sazbě 38,7 % ročně z poskytnuté částky.
5. Soud má za to, že dohoda stran ohledně takto vysoké sazby úroků svým účelem odporuje zákonu a příčí se dobrým mravům. Podle ustanovení § 2395 o. z. se sice úvěrovaný ve smlouvě o úvěru zavazuje vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky a občanský zákoník neobsahuje žádné ustanovení o tom, do jaké výše je možné úroky sjednat, avšak vycházeje z ustanovení § 1802 o.z. neměly by smluvené úroky přesahovat obvyklé úroky, to je v rozmezí cca 2 až 25% z poskytnuté částky. V daném případě byly sjednány úroky ve výši 38,7% z poskytnuté částky. Takové ujednání stran sazby úroků soud shledal dle ustanovení § 3, § 8, § 547 a § 580 odst. 1 o.z. neplatným, neboť byl sjednán úrok přesahující úrokovou míru obvyklou v praxi peněžních ústavů.
6. Soud se však předně zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně ověřovala schopnost žalovaného splácet žádaný úvěr a dospěl k závěru, že nikoliv. V řízení nebylo doloženo, že by právní předchůdkyně žalobkyně prováděla jakákoli zjištění ohledně majetkové situace žalovaného a že by byla zjišťovala, tím méně ověřovala reálné příjmy a reálné výdaje žalovaného. Z toho důvodu dospěl soudu k závěru, že žalobkyně porušila povinnost stanovenou jí v ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí neposuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet, neboť řádně nezjišťovala a neověřila majetkové poměry žalované, a smlouva o úvěru uzavřená účastníky byla hodnocena podle ustanovení § 588 o.z. jako neplatná.
7. S ohledem na závěr o neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy a vzhledem k tomu, že z poskytnuté částky v souhrnné výši 15.000,-Kč žalovaný již uhradila 6.910,-Kč, jak bylo uvedeno výše, zůstal žalovaný dlužen 8.090,-Kč (15.000 – 6.910 = 8.090), a proto bylo žalobě vyhověno v této části - coby vydání bezdůvodného obohacení vzniklého přijetím částky 15.000,-Kč z neplatné smlouvy žalovaným - dle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o.z. a ve zbývající části 14.610,-Kč (22.700 – 8.090 = 14.610) a požadovaných úroků a úroků z prodlení, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. V souvislosti s ustanovením § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, které je v tomto případě speciální úpravou pro vypořádání vztahu z bezdůvodného obohacení, pak soud nestanovil žalovanému povinnost platit žalobkyni úroky z prodlení, neboť tento se v prodlení dosud s nesplacenou jistinou neocitl, a splatnost dlužné částky pak byla stanovena dle § 87 odst. 2 citovaného zákona, ve lhůtě 3 dnů, kterou považuje za reálnou s přihlédnutím k finančním možnostem žalovaného, jak jsou zřejmé z obsahu spisu (žalovaný se naposled zavázal splácet poskytnuté prostředky v měsíčních splátkách po 1.735,-Kč měsíčně).
8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 22.700,-Kč. Byla úspěšná ve výši 8.090,- Kč, což je 36 % z požadované částky. Neúspěch žalobkyně je úspěchem žalovaného, který tedy byl úspěšný v 64 %. Po odečtení neúspěchu žalované od jejího úspěchu, dospěl soud k závěru, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni 28% žalobkyní vynaložených nákladů řízení (64 – 36 = 28). Náklady řízení žalobkyně spočívají v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 908,-Kč, úhradě 3 úkonů právní služby advokáta po 400,-Kč podle ustanovení § 14b odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva ze dne 21.3.2025, podání žaloby), a v úhradě 3 paušálních částek po 100,-Kč podle ustanovení § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, úhradě 1 úkonu právní služby advokáta ve výši 2.020,-Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 1 písmeno g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (účast u jednání dne 26.3.2026), v úhradě 1 úkonu právní služby advokáta ve výši 1.010,-Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 1 písmeno g), § 11 odst. 2 písm. f, odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (účast u jednání dne 19.2.2026, které se nekonalo) a v úhradě 2 paušálních částek po 450,-Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb.. Celkem tedy odměna advokáta činí 5.430,-Kč [(3 x 400) + (3 x 100) + 2.020 + 1.010 + (2 x 450) = 5.430] a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 1.140,30 Kč. V součtu pak odměna advokáta činí 6.570,30 Kč. Náklady vynaložené žalobkyní činí 7.478,30 Kč (908 + 6.570,30 = 7.478,30). 28% z této částky pak činí 2.094,-Kč, které je žalovaný povinen podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. nahradit k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně ve lhůtě do 15ti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou mu vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.
Městský soud v Brně